Mira

Mira (ο Ceti, 68 Ceti) je dvojhvězdný systém v souhvězdí Velryby, tvořený pulzujícím červeným obrem Mira A a horkým bílým trpaslíkem Mira B. Druhá složka zachycuje část látky odnášené hvězdným větrem hlavní hvězdy, a soustava se proto řadí mezi symbiotické dvojhvězdy.

Mira A je prototypem mirid, tedy dlouhoperiodických pulzujících proměnných hvězd. Její jasnost se ve vizuálním pásmu mění přibližně od 2,0 do 10,1 magnitudy, takže je v maximu snadno viditelná pouhým okem, zatímco v minimu je zapotřebí dalekohled. Od Země je soustava vzdálena přibližně 300 světelných let.

Astrometrie a vzdálenost Nová redukce měření družice Hipparcos udává paralaxu 10,91±1,22 mas, což odpovídá vzdálenosti přibližně 91,7 pc neboli 299 světelných let.

Mira A je v katalogu Gaia DR3 vedena jako zdroj 2493390319631956352. Její záznam však neobsahuje paralaxu ani vlastní pohyb, ale pouze polohu a fotometrii. Astrometrické parametry z Gaia DR3 proto nelze použít k nahrazení paralaxy Hipparcosu. Ani databázový záznam Miry B neposkytuje samostatnou paralaxu nebo vlastní pohyb této složky.

Mira A Mira A je kyslíkem bohatý obr nacházející se v pokročilé fázi vývoje na asymptotické větvi obrů. Její spektrální třída se během světelného cyklu mění přibližně od M5e do M9e III; databáze SIMBAD uvádí jako reprezentativní klasifikaci M5/6 IIIe.

Protože hvězda pulzuje, nelze její poloměr, teplotu ani zářivost vyjádřit jedinou neměnnou hodnotou. Interferometrická měření v několika fázích cyklu určila poloměr přibližně na 332 až 402 poloměrů Slunce, efektivní teplotu na 2 918 až 3 192 K a bolometrickou zářivost na 8 400 až 9 360 zářivostí Slunce.

Hmotnost Miry A není přesně určena. Modely soustavy obvykle dávají hodnotu řádově jedné hmotnosti Slunce, výsledek však silně závisí na přijatých parametrech oběžné dráhy a způsobu přenosu hmoty. Kinematické studie mirid naznačují stáří Miry přibližně šest miliard let.

Proměnnost Mira A je základním představitelem mirid. Katalog VSX uvádí periodu 331,3 dne a rozsah vizuální jasnosti 2,0 až 10,1 magnitudy. Přesná délka periody i dosažená maxima se mezi jednotlivými cykly mírně mění.

Velká změna vizuální jasnosti není způsobena pouze změnou celkové zářivosti. Při pulzacích se mění také poloměr a teplota fotosféry a s nimi podíl záření vyzařovaného ve viditelné oblasti spektra. Mira přitom většinu své energie vyzařuje v infračerveném oboru, kde je amplituda změn menší než ve viditelném světle.

Mira B a oběžná dráha Mira B, označovaná také VZ Ceti, je horký bílý trpaslík spektrální třídy DA. Průvodce nebyl objeven Hubbleovým vesmírným dalekohledem, jak bývalo někdy uváděno. Jako modrou hvězdu vzdálenou přibližně 0,6″ od hlavní složky jej v roce 1922 rozpoznali A. H. Joy a R. G. Aitken.

Hubbleův vesmírný dalekohled v roce 1995 poprvé pořídil dobře rozlišené ultrafialové a viditelné snímky obou složek; výsledky byly zveřejněny v roce 1997. Snímky zachytily také výběžek materiálu směřující od Miry A k jejímu průvodci. Pozorování soustavy radioteleskopy ALMA později odhalila složitou strukturu plynu a přenos látky mezi oběma hvězdami. V době těchto pozorování činila jejich úhlová vzdálenost 0,487±0,006″.

Starší odhady oběžné doby se pohybovaly přibližně mezi 500 a 950 lety. Nové řešení zveřejněné v roce 2026 v informačním cirkuláři komise G1 Mezinárodní astronomické unie udává periodu 276,5+48,2−8,5 roku, úhlovou velkou poloosu 0,5329″ a excentricitu 0,665. Vzhledem k tomu, že byla pozorována jen malá část celé dráhy, zůstávají její parametry značně nejisté.

Rychlé změny jasnosti Miry B a vlastnosti jejího akrečního disku potvrzují, že jde o bílého trpaslíka, nikoli o běžnou hvězdu hlavní posloupnosti. Studie z roku 2026 odhadla jeho hmotnost na 0,24 ± 0,04 hmotnosti Slunce při přenosu látky prostřednictvím hvězdného větru vyplňujícího Rocheův lalok. Při použití Bondiho–Hoyleova–Lyttletonova modelu akrece vychází 0,42 ± 0,04 hmotnosti Slunce. Autoři považují první mechanismus za pravděpodobnější, oba odhady jsou však závislé na použitém modelu.

Ztráta hmoty a ultrafialový chvost náhled|vlevo|Rázová vlna a dlouhý chvost Miry v ultrafialovém záření

Pozorování družice GALEX odhalila před Mirou rázovou vlnu a za ní více než dva stupně dlouhý chvost materiálu. Objevová studie uváděla délku přibližně 4 pc, tedy asi 13 světelných let; hodnota závisí na přijaté vzdálenosti soustavy. Materiál v chvostu zachycuje přibližně 30 000 let historie ztráty hmoty Miry A.

Chvost vzniká působením hvězdného větru na mezihvězdné prostředí, kterým se soustava pohybuje rychlostí přibližně 130 km/s. Materiál se odděluje od čelní rázové vlny a vytváří turbulentní stopu za hvězdou.

Historie pozorování a název Proměnnost Miry začal spolehlivě zaznamenávat David Fabricius 3. srpna 1596 podle tehdy užívaného juliánského kalendáře, tedy 13. srpna podle gregoriánského kalendáře. Při určování polohy planety, kterou zpočátku považoval za Merkur a která byla později ztotožněna s Jupiterem, použil blízkou hvězdu jako polohovou referenci. Do 21. srpna hvězda přibližně o jednu magnitudu zjasnila, v říjnu přestala být viditelná a Fabricius ji považoval za novu. Znovu ji spatřil 16. února 1609.

Johannes Phocylides Holwarda určil v roce 1638 dobu mezi návraty hvězdy přibližně na jedenáct měsíců. Johannes Hevelius ji ve spise Historiola Mirae Stellae z roku 1662 pojmenoval Mira, latinsky „podivuhodná“ nebo „úžasná“. Ismail Bouillaud později stanovil periodu na 333 dní, tedy velmi blízko dnešní hodnotě.

Úvahy, že hvězdu znali už antičtí nebo starověcí čínští a korejští pozorovatelé, jsou založeny pouze na nepřímých a nejednoznačných záznamech. Za první bezpečně doložené pozorování její proměnnosti se proto považuje Fabriciovo pozorování z roku 1596.

Označení ο Ceti je Bayerovým označením hvězdy, zatímco 68 Ceti je její Flamsteedovo označení. Vlastní jméno Mira bylo v roce 2016 zařazeno mezi standardizovaná jména hvězd schválená pracovní skupinou Mezinárodní astronomické unie.

Reference

Externí odkazy Mira v databázi SIMBAD Mira B v databázi SIMBAD Mira v databázi AAVSO VSX

Kategorie:Dvojhvězdy Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Velryby Kategorie:Proměnné hvězdy Kategorie:Červení obři Kategorie:Bílí trpaslíci Kategorie:HR objekty Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu Kategorie:Objekty ve Flamsteedově katalogu