Křen selský (Armoracia rusticana nebo dříve Cochlearia armoracia) je rostlina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) pěstovaná pro svůj silně aromatický kořen, který se používá jako koření, zelenina či léčivý prostředek.
Popis Křen je nejštiplavějším kořením ze všech brukvovitých, s nimiž je také botanicky spřízněn a k nimž patří hořčice setá (bílá hořčice), brukev černá (černá hořčice), brukev sítinovitá (hořčice sareptská), řeřicha setá, ředkev setá, vodnice a ředkvička. Proto byl původně klasifikován i jako ředkev setá,http://www.sxvii.pl/index.php?strona=haslo&id_hasla=3948 - Chrzan hořčice, penízek, potočnice, rukevhttp://link.springer.com/article/10.1007/BF02860621#page-2 - J. W. Courter, A. M. Rhodes: Historical notes on horseradish či lžičník. Starověké prameny nejasně rozlišují mezi různými druhy. ραφανοσ/raphanos může znamenat i zelí či hořčici
Původ Pochází pravděpodobně z jihovýchodní Evropy a západní Asie (jihovýchodní Ukrajina) a do střední Evropy ho přinesli Slované v době stěhování národů (archeologické nálezy sahají ale až do 2. století).http://zucm.cz/o-zelenine/ - Stručná historie pěstování zeleniny v tradičních oblastech ČR Nejstarší zmínka o křenu patří Hildegardě z Bingenu (Liber simplicis medicinae/Physica 1151–1158: Merrich calida est; et cum in Martio omnes herbae virescunt, tunc etiam merrich mollescit, sed tamen per breve tempus, et tunc comesta sanis et fortibus hominibus bona est, quoniam viriditatem bonorum humorum in eis confortat. ... Merredich ...http://monumenta.ch/latein/text.php?tabelle=Hildegardis_Abbatissa&rumpfid=Hildegardis%20Abbatissa,%20Physica,%201&domain=&lang=0&links=&inframe=1&hide_apparatus=1 - Hildegardis Abbatissa, Physica, 1, PRAEFATIO – nyní německy Meerrettich (při popisu původu tohoto slova bývá někdy chybně používán překlad „mořská ředkev“, zatímco slovo pochází ze starohornoněmeckého mer–ratih, tj. nejspíše z latiny maior radix („větší kořen“), tj. Meer ve slově Meerrettich neznamená „moře“ ale původ slova je „mehr“ neboli „více“) a poté ho dál pravděpodobně šířili cisterciáci (u Bamberku, Štýrského Hradce či například Sedlecký klášter pod který spadal Malín) jako léčivou rostlinuhttp://allegro.rs/kren-selsky-sazenice-i1541961028.html - Od 12. století se křen pěstoval ve střední Evropě v klášterních zahradách (např. v Polsku).http://www.gallowglass.org/jadwiga/herbs/easterneuropeherbs.html - Herbs of Eastern Europe V českých zemích je pěstován již od 12. století (malínský křen) a šlechtěn od 17. stoletíPohled do historie a tradic pěstování a šlechtění zeleniny 1. - http://www.zahradaweb.cz/Pohled-do-historie-a-tradic-pestovani-a-slechteni-zeleniny-1.__s512x43655.html (kdy se původní křen geneticky zvrhl v „černák“ a začal se zde pěstovat „hradák“ z Hradce Králové).http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/slovonatyden/_zprava/stara-obec-a-kren--1039800 - Stará obec a křen Dnes je rozšířen po celém světě a často zplaňuje na písčitých lokalitách podél rybníků a vodních toků.http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/asp2/evg_tax4_c.asp?sp=Armoracia_rusticana_G.M._et_SCH.&sub= - EVIGEZ nebo také Eurisco Ještě dnes je nazýván jako „chren“ v jidiš. Byl pravděpodobně jednou z „hořkých bylin“ (součástí Seder od středověkuhttp://www.herbsociety.org/herbs/documents/horseraidshfactsheet_000.pdf - The Herb Society of America’s, Essential Facts for Horseradish – 13. století), které pojídají Židé během slavnostní hostiny zvané pesach („židovské Velikonoce“) a symbolizuje hořkost otroctví v Egyptě (před rokem 1500 př. n. l.). Ve Slovinsku ještě nyní o Velikonocích křen symbolizuje hřebíky a hořkost utrpení Ježíše Krista . Možná je znám i z maleb v Pompejích (spíše jde ale o Raphanus sativus). - The Natural History of Pompeii - Helbig roku 1868
Řecká mytologie uvádí, že má cenu zlata.http://zelovoc.nazdravie.sk/cz/zelenina/kren/15/ - Křen
Etymologie Slovo „křen“ pochází ze staroslovanského „chreň“, slovanského „chrěn“ (v jiných slovanských jazycích nyní jako např. „chren“, „hren“ či „ren“), staročeského „chřěn“, kde slovanská náslovná skupina chr- byla přejata německým hláskovým systémem jako kr- (der Kren)Slovanské prvky v bývalém německém nářečí města Mimoně - http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5078. Slovo „kren“ (či „chren“) se vyskytuje i v 5. století zaniklé ilyrštině.The Botanical gazette, 1849, str. 143 - Řecky se řekne „χρένο“ a starořecky „κεράϊν“. Zajímavou shodou je Rennes (srbsky Ren), hlavní město Bretaně (Cochlearia armoracia se ve Francii označuje také jako cranson armoricain, cranson de Bretagne, kde roste), která byla dříve nazývána Armorica (názvu odvozeného od blízkosti moře).
Pěstování Křen je vytrvalá rostlina s mohutným kůlovým kořenem. Množí se výhradně vegetativně řízky (velmi podobný křen velkoplodý (Armoracia macrocarpa) má více semen a množí se převážně semeny) z postranních kořenů asi 1 cm silných a 25 cm dlouhých, které se vysazují do řádků na vzdálenost asi 60 cm šikmo tak, aby spodní konec sazenice byl asi 15 cm pod povrchem půdy. Aby se rostliny nevysilovaly tvorbou plodů, odřezávají se hroznovitá květenství vyrůstající do výše až 150 cm. Kořeny se sklízí druhým až třetím rokem na podzim nebo na jaře a ukládají do bedniček s pískem do chladného sklepa, aby nevysychaly.
V Evropě se ročně vyprodukuje třicet tisíc tun křenu, z čehož Maďarsko vyprodukuje 12 000 tun. (údaj z roku 2021)
Obsah vitamínů a minerálních látek Křen je velmi bohatý zdroj vitaminu C, provitamínů A – karotenů, minerálů (železo, hořčík,draslík, vápník a fosfor), antibakteriálních a fytoncidních látek. Ze 100 g křenu získá naše tělo 50 mg vitamínu C. Obsahuje také hořčičné silice, glykosidy (glukosinoláty sinigrin, glukonasturtin, glukocochlearin), sinapin.
Použití Gastronomie – ke kořenění se používá čerstvý, jemně nastrouhaný kořen. Velmi oblíbená je hustá studená omáčka, připravená z nastrouhaného křenu, soli a octa, s přísadou nastrouhaných jablek, cukru a hovězího vývaru zvaná jablkový křen. Používá se jako příloha k vařenému masu, spolu s brusinkami a smetanou pak ke zvěřině. Samotný nastrouhaný křen se výtečně hodí k teplým uzeninám a vepřovému ovaru namísto hořčice. Zvláštní pochoutkou je křen smíchaný se šlehačkou a strouhanými ořechy jako příloha k vařené teplé či studené šunce. Používá se rovněž k přípravě křenové hořčice. Nakrájený na příčná kolečka s tymiánem, nakládanou okurkou a červenou řepou se hodí do salátů. Nastrouhaný křen i hotové křenové omáčky lze uchovávat v uzavřených nádobách v lednici i 14 dní, zachovají si svou chuť a nekazí se vzhledem k obsahu fytoncidních látek.
Lidové léčitelství – léčivé účinky křenu jsou známé již od starověku, kde se používal zejména „zevně“ na obtížně hojitelné rány, omrzliny a k léčbě kloubů postižených revmatizmem. K obkladům lze používat buď čerstvé listy, nebo tzv. křenové placky (1 díl nastrouhaného křenu, 5 dílů mouky a 1 díl tuku), které se přikládají na postižené místo; toto se během půl hodiny prokrví a bolesti poleví. „Vnitřně“ křen již v malých dávkách povzbuzuje chuť k jídlu a celkově i činnost trávicího systému, usnadňuje odkašlávání, léčí záněty dýchacích cest a má mírný močopudný účinek. Křen se doporučuje užívat pravidelně nejen kvůli vysokému obsahu vitamínu C, ale taktéž i působí preventivně proti chorobám způsobeným bakteriemi, viry, houbami a prvoky. Používá se jako podpůrný prostředek při léčbě žloutenek, zánětů jater a vleklých infekcí močových cest i střev. Při léčbě je výhodné křen kombinovat s česnekem, event. z důvodů lepší snášenlivosti utřít na kašičku s medem, který svými léčivými účinky příznivě doplňuje uvedený křen.
Pro obsah vitamínu C byl vedle dalších rostlin (například podobný lžičník lékařský) používán námořníky proti kurdějím. Petr I. Veliký přikázal, aby vodka, do které se přidává křen (nyní zvaná хреновуха), byla dostupná v množství 5 věrtelů (přibližně 1000 litrů) v daných místech po celé zemi jako lék.http://www.hrenom.ru/ - Рецепты лечения хреном.
Galerie
Odkazy
Reference
Související články Moringa olejodárná (horseradish tree) Potočnice lékařská (vodní chren) Wasabi (japonský křen)
Literatura V. G. Rubcov, K. Beneš: Zelená lékárna; Lidové nakladatelství Praha; 1. vyd. 1984. M. Srpová, P.Veselý: Zázračná medicína; VD Dialog Ústí n. L. 1991. – str. 3.
Externí odkazy
Kategorie:Brukvovité Kategorie:Koření Kategorie:Kořenová zelenina Kategorie:Léčivé rostliny Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra Česka