Rudolfov

Rudolfov () je město v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží asi pět kilometrů severovýchodně od Českých Budějovic na Lišovském prahu. Ve městě žije obyvatel a jeho plošná výměra činí 3,19 km², čímž je plochou nejmenším městem v České republice. Město je stavebně srostlé se sousedními Adamovem a Vrátem. K Rudolfovu patří i část Hlinsko, která leží na nesousedícím území a tvoří tak exklávu města.

Historie Roku 1385 vydal král Václav IV. povolení Václavu Klaricovi z významné českobudějovické patricijské rodiny, že smí se svými kverky (členy důlního těžařstva) po dva roky prodávat stříbrnou rudu z dolu Monstrance na královských horách u Českých Budějovic. Byla zmiňována ves Vesce.

Podle Březanovy kroniky se v roce 1570 zdejší osídlení nazývalo Hory Budějowské či Rudolfowo Město.

Kayser Rudolphstadt (Město císaře Rudolfa, později pouze Rudolfov nebo Rudolfstadt) bylo založeno roku 1585 z obce Velké Hory na základě výsadní listiny, kterou dne 30. prosince 1585 vydal německý císař a český král Rudolf II. BÖHNEL, Miroslav Bedřich. Dějiny města Rudolfova. Čes. Budějovice: Kraj. nár. výb., 1958. 478 s.V ní byl obci udělen status svobodného královského horního města s rozsáhlými privilegii. Město s převládajícím počtem evangelických věřících bylo centrem hornického života a sídlil v něm královský horní úřad. V okolí se již od 14. století nacházely významné stříbrné doly, ve kterých se těžba rudy slibně rozvíjela až do roku 1600. Město tehdy čítalo 250 domů a bylo tak jedním z největších na jihu Čech. Postupně se stalo nebezpečným konkurentem katolických Českých Budějovic. To se nezměnilo ani po roce 1610, když těžba a tavení stříbra začaly pomalu upadat pro vyčerpání dolů.

Konec Rudolfova jako významného města a soupeře Budějovic přišel s českým stavovským povstáním. V něm zůstaly Budějovice věrné císaři a katolické církvi, zatímco Rudolfov se k povstání připojil.

náhled|vlevo|Pohled na Rudolfov, v pozadí České Budějovice a vrch Kleť, malba Eduarda Gurka z roku 1840

Když pak v roce 1619 táhla skrz jižní Čechy císařská vojska, neopomněli budějovičtí upozornit císařského generála Buquoye na neprominutelnou zradu Rudolfova, která dle nich musí být okamžitě a nekompromisně potrestána. Rudolfov byl dne 15. června 1619 císařským vojskem a českobudějovickým měšťanským praporcem, vedeným Fabiánem Welsem z Welsenbergu, vypleněn, vypálen a srovnán se zemí. Bylo zabito mnoho civilních obyvatel. Masakr mezi jinými nepřežil evangelický kazatel Martin Ziezner, jeho manželka a jejich šest dětí.

Zničené horní město postoupil Ferdinand II. v prosinci 1620 Českým Budějovicím. Toto své rozhodnutí znovu potvrdil královským dekretem vydaným v Řezně dne 8. listopadu 1630, ve kterém stavěl Rudolfovské na roveň obyvatelům českobudějovických předměstí. Zároveň však urovnal spory mezi Českými Budějovicemi a Rudolfovem v horních věcech a stanovil jejich práva, čímž byly svobody Rudolfovských zčásti obnoveny. Částečně obnoveno bylo město již v 17. století.

V roce 1744 byla v Rudolfově založena dělostřelecká škola, první svého druhu v Evropě. Její zřízení iniciovala Marie Terezie a realizací pověřila Josefa Václava z Lichtenštejna. Poté se v nedalekém Týně nad Vltavou pořádala každoročně „velkolepá cvičení v dělostřelbě“, na něž kníže Lichtenštejn přispíval částkou 50 tisíc zlatých ze svého ohromného jmění.

Výraznější rozkvět pak prodělal Rudolfov v 19. století. Pošta zde byla zřízena 21. června 1869. V Rudolfově byla vojenská zbrojnice.

Přírodní poměry Město leží na úbočí Lišovského prahu (asi 480 metrů) asi pět kilometrů severovýchodně od centra Českých Budějovic. Z Rudolfova je za hezkého počasí velmi krásný výhled přes Českobudějovickou pánev na Kleť a střední Šumavu (Boubínská a Želnavská hornatina).

Lesy východně od města v údolích Rudolfovského potoka a Vráteckého potoka, které protékají po okraji města, jsou příjemné pro procházky v přírodě – toho využívají rodiny s dětmi z Českých Budějovic, protože do Rudolfova jezdí autobusy MHD. Na severním okraji Rudolfova dále začíná cyklistická stezka, kterou vybudovala sousední obec Hlincová Hora.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 1 518 obyvatel, z toho 1 205 národnosti československé a 318 národnosti německé. Po druhé světové válce pak došlo k odsunu německých obyvatel.

Do vývoje počtu obyvatel v minulosti zasáhly územní změny obcí, kdy nejprve v roce 1975 bylo s Rudolfovem sloučeno 6 obcí a poté v roce 1990 se 7 obcí osamostatnilo.

Městská správa a politika Místní části Rudolfov se skládá ze dvou místních částí: Hlinsko (k. ú. Hlinsko u Vráta, exkláva města), součástí Rudolfova od roku 1976. Rudolfov (k. ú. Rudolfov u Českých Budějovic)

V letech 1943–1945 a od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 byly součástí města i Adamov a Hlincová Hora. Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 pak také Dubičné, Hůry, Libníč a Vráto, které po svém osamostatnění oddělují jádrovou část města od jeho exklávy, kterou je část Hlinsko.

Místní názvy Různé části města jsou místně pojmenovány, nemají však status částí ani sídelních jednotek – jedná se druh místopisu zavedený předchozími generacemi a převzatý do místního slangu. Na Americe – lokalita v okolí známé rodinné restaurace Na Americe v blízkosti točny MHD, směr Hlincova Hora. U Štítu – lokalita u fotbalového hřiště v kopci pod hasičskou zbrojnicí Blaheťák – lokalita u rybníčku na konci Rudolfova směrem k Mrhalu U Chrta – lokalita u bývalého koloniálu s průmyslovým zbožím U kulturáku – lokalita okolo dnes již neexistujícího kulturního domu. Na jeho místě se v devadesátých letech 20. století postavila pobočka ÚHUL České Budějovice Svaťák – obecní rybník zvaný Královský s vysokou hrází se sochou svatého Jana Nepomuckého Pučejdlák – prudký kopec pod radnicí Pod zámečkem – nejníže položená lokalita v západní části města pod renesančním zámečkem (bývalá kasárna – již od dob první republiky) U Bulhara – lokalita v místech dnes již neexistujícího velkého zelinářství naproti Zámečku Farská louka – lokalita mezi základní školou a Veskou naproti hřbitovu u konečné MHD u kostela svatého Víta Šibeník – nová lokalita mezi domovem mládeže (Adamov) a Veskou

Veska Nejvýše položená lokalita Rudolfova na výjezdu směrem k Lišovu na úbočí Koniperku (Královského vrchu), na kterém bylo v druhé polovině 16. století popraviště. Dříve samostatná ves s názvem Vesce, Ves nebo Véska, či německy Wes am Berg. V roce 1910 zde bydlelo 169 obyvatel, z toho 51 Němců.

Neúředně používané názvy města Rudolfov byl označován také jako Perštát či Peřtát z německého Bergstadt (Horní Město). Tvar Peřtát se dochoval v lidové písni Když sem šel na Peřtát. Další rozšířené označení bylo Velké Hory. Sousednímu Adamovu se říkalo Malé Hory.

Politika Ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2018 získalo nejvíce hlasů sdružení nezávislých kandidátů Společně pro Rudolfov (27,40 %; 4 mandáty), na druhém místě byla ODS (24,66 %; 4 mandáty), třetí se umístili Občané pro rozvoj Rudolfova (23,28 %; 4 mandáty). Dále se umístili KDU-ČSL (9,66 %; 1 mandát), „PROSPERUJÍCÍ RUDOLFOV“ (7,80 %; 1 mandát) a NEZÁVISLÍ A STAN (7,20 %; 1 mandát).

Minulými starosty byli Ing. Miloslav Hroch (nezávislý), krátce Vratislav Klabouch (nezávislý), Ing. Milan Třebín (KDU-ČSL, 2006–2010), od roku 2010 je starostou Vít Kavalír (ODS).

Městský úřad v roce 2009 musel přesídlit do budovy pošty, protože provoz v zanedbávané budově radnice musel omezit statik. V roce 2012 byla vybudována zcela nová radnice v prostorách rudolfovského zámečku.V prostorách Perkmistrovského domu se nyní nachází Hornické muzeum, otevřené od 1. 10. 2014.

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. dubna 2002.

Hospodářské poměry a doprava Rudolfov nemá přirozené náměstí, jelikož původní historické centrum s chaotickou zástavbou u Královského rybníka tuto úlohu neplní. Veřejné prostranství (náměstí nebo park s lavičkami) by mohlo vzniknout na tzv. Farské louce (asi 2 hektary pole přímo u Třeboňské silnice, naproti kostelu a základní škole). Plocha Farské louky je v územním plánu z roku 2008 vymezena jako plocha smíšená obytná a občanské vybavenosti. O jejím využití se však stále nedošlo ke shodě, ačkoliv architektonické návrhy představilo tehdejší vedení města již v roce 2008. Situaci zkomplikoval soudní spor o vlastnictví pozemku vedený od roku 2015 mezi církví a městem.

Dopravní infrastruktura Vzhledem k těsné blízkosti Českých Budějovic je Rudolfov napojen na síť MHD tohoto krajského města. Do Rudolfova jezdí autobusová linka 1 (v letech 2012–2018 jako linka 21, krátkou dobu i 18), která jezdí z Haklových Dvorů přes Nádraží na Rudolfov ke Kostelu, na Hlincovou Horu, Rudolfov na Americe a několik spojů pouze do Nového Vráta – U Scanie.

V minulosti ležel na hlavním silničním tahu na Brno (dnes silnice II/634), po vybudování přeložky této silnice mezi Hůrami a Libničí směrem na Lišov ho lze nyní minout ze severní strany. Malá část městských ulic má dosud jen nezpevněný povrch.

Přímo na území Rudolfova železnice nevede, do oblasti asi 600 metrů západně od západní hranice Rudolfova však vede železniční vlečka od Českých Budějovic.

V letech 1932–1955 fungovalo jižně od města, na svahu Dlouhého vrchu malé letiště pro kluzáky, mezi lety 1946–1952 i s hangárem pro pět letadel a řídící věží. Ve druhé polovině 20. století se místo využívalo pouze k letům na rogalu a na místě byl instalován pomník bezmotorového létání. Později se prostor začal využívat k paraglidingu.

Naučné stezky naučná stezka Cesta kolem hornického města – pozůstatky hornické činnosti v okolní krajině naučná stezka Člověk a krajina

Společnost a občanská vybavenost Školství Počátky rudolfovské české školy vlevo|náhled|233x233pixelů|Expozice v Hornickém muzeu, připomínající dobu rozkvětu Rudolfova Dne 10. října 1882 byla v Rudolfově péčí Ústřední matice školské, jejíž českobudějovičtí členové pro rudolfovskou školu opatřili školní nábytek a učební pomůcky, otevřena česká, tzv. matiční, škola. Do té doby byla v Rudolfově jen škola německá. První třída této české školy byla v domě čp. 58 a hned ze začátku do této školy chodilo 79 dětí. Pro velký počet dětí byla dne 4. prosince 1882 otevřena druhá třída této české školy, a to v domě čp. 7. Prvním řídícím učitelem české rudolfovské školy byl pacovský rodák Josef Neumann, pomocným učitelem byl náchodský rodák Jan Jirman. Dne 9. března 1884 byl v Rudolfově založen místní odbor české matice školské. Dne 11. srpna 1889 proběhlo u vídeňského nejvyššího správního soudu jednání o zřízení české školy v Rudolfově, kde rudolfovské Čechy zastupoval August Zátka a z bývalé matiční školy se ve školním roce 1890/1891 stala škola veřejná. Při zápisu do české veřejné školy, který proběhl v srpnu 1890, se do této školy přihlásilo 216 dětí, pro které byly otevřeny tři třídy. V roce 1892 bylo vybráno místo pro stavbu nové budovy, ve které měla být jak česká, tak německá škola. Od té doby probíhaly různá jednání o stavbu nové školy, při kterém německá většina rudolfovské samosprávy odsouhlasila jen stavbu budovy pro německou školu, která byla dokončena a škola otevřena v roce 1908. Přitom ve školním roce 1906/1907 bylo do české (trojtřídní) školy zapsáno 259 dětí; do první třídy bylo zapsáno 107 dětí; některé děti musely ve třídě sedět na zemi nebo stát. Od 1. května 1908 byla v Rudolfově otevřena čtvrtá třída české školy. Dne 12. září 1911 byl pak položen základní kámen pro stavbu rudolfovské české školy v těsné blízkosti školy německé; vyučování v této škole bylo zahájeno ve školním roce 1912/1913. O stavbu české školy se zasloužil zejména rolník a politik (poslanec Říšské rady) Vojtěch Krž.

Další vývoj rudolfovského školství