Severní Dakota ( , oficiálně ) je stát nacházející se na severu Spojených států amerických, v oblasti západních severních států ve středozápadním regionu USA. Severní Dakota hraničí na východě s Minnesotou, na jihu s Jižní Dakotou, na západě s Montanou a na severu s kanadskými provinciemi Saskatchewan a Manitoba.

Se svou rozlohou 183 108 km² je Severní Dakota 19. největším státem USA, v počtu obyvatel (799 tisíc) je však 47. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 4,5 obyvatel na km² je na 47. místě. Hlavním městem je Bismarck s přibližně 78 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Fargo (136 tisíc obyv.), Bismarck (78 tisíc obyv.), Grand Forks (60 tisíc obyv.), Minot (47 tisíc obyv.) a West Fargo (41 tisíc obyv.). Nejvyšším bodem státu je vrchol White Butte s nadmořskou výškou 1069 m na jihozápadě státu. Největšími toky jsou řeky Red, která tvoří hranici s Minnesotou, a Missouri.

První Evropané se do oblasti Severní Dakoty dostali v roce 1738, východní část dnešního státu si od té doby nárokovala Nová Francie. Roku 1762 získali region na základě výsledku sedmileté války Španělé, kteří jej začlenili do místokrálovství Nové Španělsko. Francouzům se vrátil roku 1800, avšak celou jejich Louisianu odkoupily roku 1803 Spojené státy. Část území dnešní Severní Dakoty, která získala jméno ze siouxského slova „dakhóta“ (tj. „spojenci“), byla také do roku 1819 součástí britské země prince Ruprechta. Původní louisianské území bylo postupně částí teritorií louisianského, missourského, michiganského, wisconsinského, iowského, minnesotského a nebraského. Území bylo pouze ojediněle zalidněno, začátek osidlování Američany spadá až do druhé poloviny 19. století. Tehdy, v roce 1861, bylo zřízeno vlastní dakotské teritorium, které bylo roku 1889 rozděleno. Jeho severní část se 2. listopadu 1889 jako Severní Dakota stala 39. státem USA.

Historie

Území dnešní Severní Dakoty bylo před evropským osídlením po tisíce let obýváno původními obyvateli. V době prvních evropských výprav zde žili mimo jiné Dakotové a Lakotové, Assiniboinové, Šajeni, Mandanové, Hidatsové a Arikarové; později se do severní části regionu přesouvali také Odžibvejové.

Prvním doloženým evropským návštěvníkem oblasti byl v roce 1738 francouzský průzkumník Pierre Gaultier de La Vérendrye. Výraznější americké osidlování začalo po vytvoření Dakotského teritoria v roce 1861 a urychlila je výstavba železnice a osidlování půdy podle zákona Homestead Act. Severní Dakota se 2. listopadu 1889 stala státem USA.

Geografie Na severu má Severní Dakota společnou hranici s Kanadou. Na západě leží Montana, na jihu Jižní Dakota. Na východě za Červenou řekou leží Minnesota. Severní Dakota je hlavně stát velkých farem a polí. Farmy se táhnou přes zvlněné roviny od Červeného říčního údolí na východě až k drsnému Badlands na západě. Západ Severní Dakoty je tvořen krásnou kopcovitou krajinou, plnou jehličnatých lesů a čistých jezer.

Nejvyšší bod je 1 069 m nad mořem. Nejnižší bod je 229 m nad mořem. Průměrná nadmořská výška je 580 m nad mořem. Šířka státu je 340 km. Délka státu je 545 km.

Paleontologie

Severní Dakota je významná nálezy fosilií z období pozdní křídy. Zvláštní význam má paleontologická lokalita Tanis v souvrství Hell Creek, jejíž sedimenty zachycují události bezprostředně po dopadu planetky Chicxulub před přibližně 66 miliony let. Lokalita obsahuje fosilie organismů a materiál spojený s impaktem a poskytuje mimořádně podrobný záznam událostí na rozhraní křídy a paleogénu.

Ekonomika

V roce 2025 činil nominální hrubý domácí produkt Severní Dakoty přibližně 81,883 miliardy amerických dolarů, což odpovídalo přibližně 102 436 dolarům na obyvatele.

Podle údajů United States Census Bureau za období 2020–2024 činil medián ročního příjmu domácnosti v Severní Dakotě 76 657 amerických dolarů a příjem na obyvatele 43 389 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 11,1 % obyvatel. V civilní pracovní síle bylo 67,4 % obyvatel ve věku 16 let a více.

Významnými odvětvími hospodářství jsou těžba ropy a zemního plynu, zemědělství a zpracovatelský průmysl. Hlavními zemědělskými produkty jsou: pšenice, ječmen, chov dobytka, mléko, cukrová řepa. Průmysl je zastoupen hlavně: zpracováním potravin, těžbou nerostných surovin. V poslední době má velké zastoupení těžba ropy a to především těžba z břidlic, jež činí až čtyři miliardy barelů této suroviny. Významnou úlohu má turistika.

Bydlení

V roce 2025 bylo v Severní Dakotě odhadováno 385 687 bytových jednotek. V období 2020–2024 bylo 62,9 % obývaných bytových jednotek obýváno jejich vlastníky. Medián hodnoty vlastnického bydlení činil 249 900 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 954 dolarů.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Severní Dakoty:

Rok Počet obyvatel 1970 617 761 1980 652 717 1990 638 800 2000 642 200 2010 672 591 2020 779 094 2025 (odhad) 799 358 Mezi sčítáním lidu v roce 2010 a sčítáním v roce 2020 vzrostl počet obyvatel Severní Dakoty z 672 591 na 779 094, tedy o 106 503 obyvatel neboli přibližně 15,8 %. Podle odhadu United States Census Bureau měla Severní Dakota k 1. červenci 2025 celkem 799 358 obyvatel. Oproti sčítání z roku 2020 se tak počet obyvatel zvýšil o 20 264, neboli přibližně 2,6 %, a oproti roku 2010 o 126 767, neboli 18,8 %.

V období 2020–2024 tvořili obyvatelé narození mimo Spojené státy 4,7 % populace Severní Dakoty a jiným jazykem než angličtinou hovořilo doma 6,7 % obyvatel ve věku pěti let a více.

Věk a pohlaví

Podle odhadů United States Census Bureau tvořily osoby mladší 18 let 22,9 % obyvatel Severní Dakoty a osoby ve věku 65 let a více 17,9 %. Ženy představovaly 48,8 % obyvatelstva.

Rasové a etnické složení

Rasové složení obyvatelstva Severní Dakoty podle sčítání lidu v letech 2010 a 2020:

Skupina 2010 2020 Běloši 90,0 % 82,9 % Afroameričané 1,2 % 3,4 % Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky 5,4 % 5,0 % Asijští Američané 1,0 % 1,7 % Původní obyvatelé Havaje a dalších tichomořských ostrovů méně než 0,1 % 0,1 % Jiná rasa 0,5 % 1,5 % Dvě nebo více ras 1,8 % 5,4 %

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 2,0 % populace v roce 2010 a 4,3 % populace v roce 2020.

Vzdělání

V období 2020–2024 mělo 94,0 % obyvatel Severní Dakoty ve věku 25 let a více dokončené středoškolské nebo vyšší vzdělání a 32,7 % mělo bakalářský nebo vyšší vysokoškolský titul.

Náboženství křesťané 86 % protestanti 52 % luteráni 35 % metodisté 7 % baptisté 6 % letniční 3 % ostatní protestanti 1 % římští katolíci 30 % ostatní křesťané 4 % muslimové 2 % jiná náboženství 2 % bez vyznání 10 %

Odkazy Reference

Externí odkazy

Oficiální stránky státu Severní Dakota

Kategorie:Státy v USA Kategorie:Západní severní státy Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1889