Nohatky (Pycnogonida, syn. PantopodaPantopoda je synonymum pouze pro recentní nohatky; jedná se o pojmenování jediného recentního řádu, zatímco do nadřazeného podkmene Pycnogonida patří ještě další, již vyhynulé řády) jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď a malý zadeček. Jejich velikost se pohybuje od 1 mm do více než 70 cm, většina je v dolní polovině tohoto rozpětí. Je známo zhruba 1000 druhů této skupiny, jejich taxonomické uspořádání dosud nebylo uspokojivě vyřešeno.
Anatomie Mají dlouhé nohy, do kterých zabíhají vnitřní orgány. Počet nohou se udává 4–6 párů (podle některých zdrojů ale až 9) a může být variabilní i v rámci jednoho druhu (u některých např. platí, že samička má o jeden pár nohou méně než samec). Noha se skládá ze 3 kyčlí, stehna, 2 holení, propodusu a drápku. První pár nohou (ovigery) je dlouhý, tenký na čištění a nošení vajíček – jen u samců. Uvnitř nohou jsou i vnitřnosti.
Hlava se skládá z proboscisu (rypáku), terminálních úst, chelifor a pedipalp.
Nohatky jsou dravci, dospělci žerou měkké živočichy (žahavce) tak, že si ulamují kousky a vkládají do rypáku. Larvy často parazitují uvnitř. Některé žerou ruduchy a detritus (podle toho, na co si v mládí zvyknou). Trávicí soustava je tvořena slepými střevy a nutriční buňky plavou po celém těle.
Rozmnožování a vývoj Co se týče rozmnožování, jsou to gonochoristé, gonády mají umístěné ve střevech a v nohách. Gonopůry jsou na nohách u 2. kyčle. Oplození je vnější a předchází mu námluvy. Vajíčka nosí sameček. Z vajíčka se líhne larva protonymphon a má 3 páry končetin. Vývoj probíhá jako anomorfie a postupně přirůstají články s končetinami.
Systém a fylogeneze Systém ani vzájemné příbuzenské vztahy jednotlivých taxonů nejsou dosud (2023) plně vyjasněny. Následující systém pochází z databáze Pycnobase (v závorkách počty popsaných recentních druhů):
Pycnogonida – nohatky Řád †Nectopantopoda Bamber, 2007 Čeleď †Haliestidae Bamber, 2007 Řád †Palaeoisopoda Hedgpeth, 1978 Čeleď †Palaeoisopodidae Dubinin, 1957 Řád †Palaeopantopoda Broili, 1930 Čeleď †Palaeopantopodidae Hedgpeth, 1955 Řád Pantopoda Gerstaecker, 1863 (1 358) Podřád Eupantopodida Fry, 1978 (1 297) Nadčeleď Ascorhynchoidea Pocock, 1904 (421) Čeleď Ammotheidae Dohrn, 1881 (290) (vč. býv. Acheliidae) – nohatkovití Čeleď Ascorhynchidae Hoek, 1881 (113) (vč. býv. Eurycydidae) Nadčeleď Colossendeidoidea Hoek, 1881 (104) Čeleď Colossendeidae Jarzynsky, 1870 (104) Nadčeleď Nymphonoidea Pocock, 1904 (504) Čeleď Callipallenidae Hilton, 1942 (144) (vč. býv. Pallenidae) Čeleď Nymphonidae Wilson, 1878 (272) Čeleď Pallenopsidae Fry, 1978 (87) Nadčeleď Phoxichilidoidea Sars, 1891 (172) Čeleď Endeidae Norman, 1908 (18) (vč. býv. Chilophoxidae, Endeididae) Čeleď Phoxichilidiidae Sars, 1891 (154) (vč. býv. Anoplodactylidae) Nadčeleď Pycnogonoidea Pocock, 1904 (77) Čeleď Pycnogonidae Wilson, 1878 (77) Nadčeleď Rhynchothoracoidea Fry, 1978 (19) Čeleď Rhynchothoracidae Thompson, 1909 (19) Podřád Stiripasterida (60) Čeleď Austrodecidae Stock, 1954 (60)
Příbuzenské vztahy jednotlivých podřazených rodů se pokusila vyjasnit studie z r. 2023, kombinující analýzu jaderných i mitochondriálních genomů. Potvrdila přirozenost většiny čeledí s výjimkou Callipallenidae a Nymphonidae (Callipallenidae je pravděpodobně parafyletická a Nymphonidae její vnitřní větví/větvemi), i pravděpodobnou monofylii nadčeledí Ammotheoidea (Ammotheidae + Pallenopsidae), Nymphonoidea (Nymphonidae + Callipallenidae), Phoxichilidioidea (Phoxichilidiidae + Endeidae) a Colossendeoidea (Colossendeidae + Pycnogonidae + Rhynchothoracidae), jakož i sesterské postavení Ammotheoidea a Phoxichilidioidea. Jejím výsledkem je následující syntetický fylogenetický strom recentních taxonů (P značí možnou nepřirozenost):
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Klepítkatci