FC Viktoria Plzeň (celým názvem: Football Club Viktoria Plzeň) je český profesionální fotbalový klub, který sídlí v Plzni. V současné době hraje nejvyšší českou fotbalovou soutěž – Chance Ligu. Založen byl v roce 1911 pod názvem Sportovní klub Viktoria Plzeň a v roce 2011 oslavil 100 let existence. Během této doby několikrát změnil oficiální název, ale v roce 1993 se vrátil k přízvisku Viktoria. Vzhledem k úspěchům posledních let můžeme řadit klub mezi ty momentálně nejlepší v rámci České republiky. Mezi největší rivaly Plzně patří AC Sparta Praha a SK Slavia Praha.
Největším klubovým úspěchem Viktorky, jak je klubu též přezdíváno, je šest mistrovských titulů ze sezon 2010/11, 2012/13, 2014/15, 2015/16, 2017/18 a 2021/22. Dříve bylo největším úspěchem třetí místo ze sezóny 1932/33. Mezi další klubové úspěchy patří dvě vítězství v českém Superpoháru (2011 a 2015). V sezoně 2009/10 získal klub i vítězství v domácím poháru a během dvou let tak zkompletoval všechny tři domácí trofeje.
Doposud největším mezinárodním úspěchem klubu je čtyřnásobná účast v základní skupině Ligy mistrů. V sezóně 2011/2012 se Viktoria utkala s týmy FC Barcelona, AC Milán a FK BATE, celkové třetí místo znamenalo přesun do Evropské ligy 2011/2012. V sezóně 2013/2014 přidělil los Viktorii jako soupeře FC Bayern Mnichov, Manchester City FC a CSKA Moskva. I tentokrát Viktorie postoupila ze třetího místa do jarní části Evropské ligy. V základní skupině se ocitla i v sezóně 2018/2019 a napotřetí obsadila třetí místo, čímž se na jaře přesunula do Evropské ligy. V sezóně 2022/2023 postoupila do skupinové fáze z druhého předkola a obsadila poslední nepostupové čtvrté místo.
Mezi nejslavnější osobnosti klubu se řadí držitel Zlatého míče UEFA Pavel Nedvěd či nejlepší brankář světa za rok 2005 Petr Čech. V sezóně 2023/24 obsadila opět 3. místo a tím bude hrát předkola Evropské Ligy UEFA pro další sezónu, v Evropské Konferenční Lize prošla přes předkola ve skupině uhrála všech 18 možných bodů když 2× porazila Astanu, Ballkani a Dinamo Záhřeb, v osmifinále v první zápase se Servette remizovala 0:0 nakonec v druhém zápasem prošla na penalty v součtu 4:2, ve čtvrtfinále v prvním zápase s Fiorentinou remizovala 0:0 a v druhém prohrála 0:2 po prodloužení
Historie Vznik a raná léta klubu Klub byl založen v roce 1911, jako SK Viktoria, úředníkem státních drah Jaroslavem Ausobským (*1883), který ho zaregistroval na příslušných úřadech pro fotbalisty amatérského kroužku Blesk. 27. srpna 1911 (ještě před oficiálním založením klubu) sehrál tým Viktorie první zápas. Nastoupil v červených dresech a modrých trenkách, v barvách typických pro klub i dnes. Zápas s Olympií Plzeň prohrál 3–7. Krátce po svém založení se klub přihlásil do Západočeské župy, kde působil až do změny stanov Československé fotbalové ligy. První vlastní hřiště získal klub až v roce 1920, když odkoupil hrací plochu na Královském náměstí (dnešní náměstí Míru) od konkurenčního SK Plzeň. O dva roky později vyhrál klub Západočeskou župu v rámci Mistrovství Českého svazu fotbalového 1922. Díky vítězství v regionální lize postoupila do Národního play-off, kde ale již ve čtvrtfinále nestačila na FC Hradec Králové a podlehla mu 0–9. Župní mistrovství západních Čech vyhrála Viktoria i v následujících 6 letech.
V roce 1929 klub přišel o hřiště, protože muselo ustoupit městské výstavbě, a tak si pronajal hřiště v Luční ulici. V tom samém roce rozhodla mimořádná členská schůze o vstupu Viktorie Plzeň do profesionálního fotbalu a klub tak přešel do II. profesionální ligy. Viktoria se této soutěže poprvé účastnila v sezoně 1929/30 a za účasti osmi klubů skončila sedmá. Hned v následující sezoně však skončila druhá, což při plánovaném rozšíření nejvyšší soutěže znamenalo postup.
Počátky v nejvyšší soutěži
Po nedobrovolném stěhování do Luční ulice získalo vedení peníze na přestavbu zdejšího stadionu a ten byl slavnostně otevřen 11. května 1930. Díky novému stadionu získala Viktorka zázemí hodné špičky československé ligy. To se projevilo hned při první účasti v sezoně 1931/32, kterou tým dokončil na výborném 4. místě. Až do roku 1935 se Viktoria pohybovala v popředí tabulky (nejlepším výsledkem bylo třetí místo v sezóně 1932/33) a po Spartě a Slavii byla téměř nejlepším klubem. Díky čtvrtému místu ve Státní lize 1934/35 se dokonce kvalifikovala do Středoevropského poháru 1935, kde se utkala s italským Juventusem Turín. Po senzační domácí remíze 3–3 přišla prohra 1–5 na horké italské půdě. Přes brzké vyřazení se Viktorka dostala do celoevropského povědomí.
Po účasti ve Středoevropském poháru se však klub v tabulce domácí soutěže postupně propadal, což vyvrcholilo na konci ročníku 1937/38 prvním sestupem do nižší soutěže. Po roční odmlce se však Viktoria mezi elitu vrátila a s rozdělením soutěže na českou a slovenskou část jí povážlivě klesla konkurence. Přesto sestoupila ještě v sezoně 1941/42. Po návratu napřesrok se však vrátila v silnějším složení a přes velkou konkurenci vydržela v lize až do roku 1952.
Po náletu amerických letadel v dubnu 1945 a požáru v červnu téhož roku byl stadion Viktorie v Luční ulici zničen. Podařilo se jej však obnovit a funguje dodnes jako mládežnické a tréninkové centrum.
Období nestálého názvu (1949–1993)
Neúspěšná snaha o návrat do nejvyšší soutěže trvala rovných 9 let. Během těchto let však došlo pro klub k velmi významné změně – v roce 1953 začala výstavba nového stadiónu na soutoku Mže a Radbuzy. Stadión byl otevřen o dva roky později, v roce 1955. Klub tak získal ve své době jeden z nejlepších stadiónů v republice, s kapacitou 35 000 diváků (7 600 sedících).
V roce 1961 se plzeňští fotbaloví fanoušci konečně dočkali, klub vybojoval postup do ligy. Pro novou sezónu 1961/62 byl jeho název změněn na TJ Spartak LZ Plzeň. Hlad plzeňských fanoušků po fotbale dokazují vysoké návštěvy z této sezóny, včetně historického rekordu 35 000 diváků z utkání s úřadujícími mistry z tehdy vynikajícího týmu Dukly Praha. V dubnu 1962 zavítal do Plzně k přátelskému utkání slavný brazilský klub Flamengo Rio de Janeiro. Viktorka (hrající pod hlavičkou Západočeského kraje) před 27 000 diváky slavně zvítězila 2–1, oba plzeňské góly vstřelil Stanislav Štrunc.
V 1. lize vydržel klub jen dvě sezóny, v roce 1963 Viktorka opět padá do 2. ligy. V roce 1965 přišla další změna názvu. Během působení ve 2. lize se klub přejmenoval na TJ Škoda Plzeň, přičemž tento název vydržel klubu 28 let. Klub znovu nahlédl do 1. ligy v sezónách 1967/68 a 1970/71, vždy však ihned zase sestoupil. Až v roce 1972 se klub dokázal po postupu udržet déle než 1 sezonu, a to solidních 8 let.
V roce 1971 nečekaně přišel jeden z největších úspěchů klubu v období 20. století. Viktorka v tehdejším Českém poháru (1971) přehrála všechny protivníky a celou soutěž vyhrála. Ve finále Československého poháru pak narazila na vítěze Slovenského poháru, kterým byl již jistý československý mistr Spartak Trnava. Ve dvou zápasech sice soupeři podlehla (1–2 a 1–5), ale díky startu svého soupeře v Poháru mistrů evropských zemí převzala právo vítěze Československého poháru startovat v Poháru vítězů pohárů.
Pro Viktorku to byl historicky první start v evropských pohárech UEFA, ovšem los prvního kola nebyl příliš milosrdný, když jí jako soupeře přisoudil Bayern Mnichov. Pro hráče však byl start proti slavnému soupeři velkým zážitkem. Viktorka na svého soupeře nestačila a ve dvou zápasech podlehla 0–1 a 1–6, ale zkušenosti získané ve dvojutkání jí pomohly k dlouhodobějšímu udržení se v československé nejvyšší soutěži. Střelcem jediného gólu západočeského klubu byl Ivan Bican.
Zajímavostí zůstává, že Viktorie, jako vítěz české části poháru, v paralelním ligovém ročníku sestoupila. Zpět se vrátila 1972/73 na již avizovaných osm sezon. Během tohoto období patřila Viktorka k ligovému průměru, často nad hranicí sestupu, což vyvrcholilo posledním místem a sestupem v sezoně 1979/80. Počínaje sezonou následující až do rozdělení 1. československé fotbalové ligy v roce 1993 odehrála Viktoria v 1. lize pouze 2 ročníky (1986/87 a 1988/89). V obou případech však z 15. místa opět sestoupila. V roce 1993 ještě došlo k poslední úpravě názvu klubu, který se po 43 letech vrátil k původnímu FC Viktoria Plzeň. Oproti původnímu názvu však již nešlo o Sportovní klub, ale o Fotbalový club.
Léta vzestupů i pádů (1993–2008) Po založení samostatné ligy do ní Viktoria (i díky snížené konkurenci) opět postoupila. Svou obnovenou prvoligovou premiéru zakončila na velmi dobrém 5. místě, což podpořilo velká očekávání v následujících letech. Opak však byl pravdou a Západočeši spadli do průměru. Po 15. místě v sezoně 1998/99 dokonce sestoupili do 2. ligy. Tam strávili sice jen jednu sezonu, ale to se bohužel dá říci i o působení v sezoně 2000/01 1. ligy, které zakončili na posledním 16. místě. Vliv na propad klubu měla i špatná politika klubu, která se skládala především z rychlého prodeje kvalitních hráčů do konkurenčních, zejména pražských, klubů. Jako příklad můžeme uvést odchovance Pavla Nedvěda a Petra Čecha, kteří oba zamířili do AC Sparta Praha.
Následující ročníky tak Plzeň hrála sice jen 2. ligu, ale i tak přinesly klubu významné pozitivní události. V letech 2002–2003 proběhla za podpory magistrátu rozsáhlá rekonstrukce stadionu ve Štruncových sadech, kdy se kapacita snížila na 7 425 míst. Klub se také transformoval na akciovou společnost a zároveň z 99% získal zahraničního vlastníka – italskou společnost Fotball EAST Ltd.
Pro sezonu 2003/04 nakoukla Viktorka opět do nejvyšší soutěže, ale znovu to bylo jen pro jediný ročník. A tak ke stabilizaci klubu došlo až po návratu jeho vlastnictví do rukou české společnosti. V roce 2005 odkoupila klub Plzeňská sportovní a.s. Od této sezony působí Viktorka nepřetržitě v Gambrinus lize. Postupně se ze spodních pater dostala mezi nadprůměrné ligové kluby a zároveň se stala její stabilní součástí.
Změna trenéra, majitele a cesta na vrchol (od roku 2008) 200px|náhled|Trenér Pavel Vrba Nejúspěšnější období historie klubu však mělo teprve přijít. V létě 2008 nejprve přichází trenér Jaroslav Šilhavý, který předtím zachránil SK Kladno v 1. lize. Ten zároveň se svým příchodem přivádí několik hráčů, kteří nepřečkali „fotbalové zemětřesení“ v AC Sparta Praha, jako byli Milan Petržela (v klubu již od zimy), Daniel Kolář, David Limberský, Jan Rezek nebo pozdější kapitán klubu Pavel Horváth. Právě tito hráči obstarali kostru nově vzniklého týmu. V říjnu 2008 je ale trenér Šilhavý odvolán (tým získal z prvních devíti zápasů v lize pouze jediné vítězství) a na jeho místo přichází z MŠK Žilina trenér Pavel Vrba. Ten v nové sezoně (2008/09) získal s týmem 8. místo, ale sympatický byl především herní projev, který vyprodukoval třetí nejvyšší počet vstřelených gólů v soutěži (45).
2009/10 – Vítězství v domácím poháru Jak důležitá je stabilizace kádru, ukázala hned následující sezona 2009/10. Kostra týmu zůstala neporušena, díky čemuž byla Viktoria rovným soupeřem i nejlepším klubům v nejvyšší soutěži. Se ziskem 48 bodů skončil tým na 5. místě tabulky. Největší úspěch sezony však přišel v národním poháru. Ve finále této soutěže narazili „viktoriáni“ na FK Baumit Jablonec (vicemistr ligy) a duel na stadiónu Sparty na Letné vyhráli 2–1. Po dlouhých 39 letech zvítězila Viktoria v některé z domácích soutěží a po stejné době se kvalifikovala do evropských pohárů, tentokrát do Evropské ligy. V srpnu 2010 pak koupila klub skupina investorů v čele s olomouckým podnikatelem Tomášem Paclíkem, který se zároveň s tím stal předsedou představenstva klubu. Tato změna klubu velmi prospěla, což se ukázalo již po několika měsících.
2010/11 – Mistrovský titul po 100 letech