Washington (anglická výslovnost , oficiálně ) je stát nacházející se na západním pobřeží Spojených států amerických, v oblasti pacifických států v západním regionu USA. Washington, nejzápadnější stát kontinentálních USA, hraničí na jihu s Oregonem, na východě s Idahem a na severu s kanadskou provincií Britská Kolumbie. Západní ohraničení státu tvoří Tichý oceán.

Se svou rozlohou 184 661 km² je Washington 18. největším státem USA. Podle odhadu U.S. Census Bureau zde v roce 2025 žilo 8 001 020 obyvatel, což z Washingtonu činilo 13. nejlidnatější stát USA. Při rozloze souše 172 119 km² činila hustota zalidnění přibližně 46,5 obyvatele na km².

Hlavním městem je Olympia s 56 724 obyvateli. Největším městem je Seattle se 784 777 obyvateli, následovaný městy Spokane (230 783), Tacoma (229 816), Vancouver (199 698) a Bellevue (154 193). Nejvyšším bodem státu je Mount Rainier s nadmořskou výškou 4392 m v Kaskádovém pohoří. Mezi nejvýznamnější vodní toky patří řeky Columbia a Snake.

Pobřeží bylo Evropany prozkoumáno teprve v poslední čtvrtině 18. století, pozemní expedice se do regionu pozdějšího Washingtonu dostaly v následujících desetiletích. O území vedly spor především Spojené státy a Spojené království. Na základě anglo-americké úmluvy z roku 1818 bylo území otevřeno společnému užívání občany obou států. Spor o hranici byl ukončen Oregonskou smlouvou z roku 1846, která stanovila hranici převážně podél 49. rovnoběžky. Oblast byla součástí regionů označovaných jako Oregon Country a Columbia District, které se vzájemně překrývaly. V roce 1846 získali území definitivně Američané, kteří jej o dva roky později začlenili do nově vzniklého Oregonského teritoria. V roce 1853 vzniklo vlastní teritorium, které bylo pojmenováno po prvním americkém prezidentovi Georgi Washingtonovi a které existovalo téměř 40 let. Washington se 11. listopadu 1889 stal 42. státem USA.

Největší koncentrace obyvatelstva se nachází v oblasti Pugetova zálivu a metropolitní oblasti Seattlu. Zbytek státu se skládá z hlubokých deštných lesů na západě, pohoří uprostřed, na severozápadě a na dálném jihozápadě a polopouští, které na východě tvoří vhodné podmínky pro zemědělství.

Historie náhled|Přehrada Grand Coulee, největší betonová stavba Spojených státech Ještě před příchodem evropských osadníků toto území obývaly četné indiánské kmeny z nichž každý měl svou unikátní kulturu. Dnes jsou známé pro své totemové sloupy a zdobené kánoe a masky. Jejich nejdůležitějším zdrojem obživy bylo rybaření, především lov lososů. Avšak kmen Makahů se specializoval také na lov velryb. Jejich kultura byla založena nejen na lovu, ale také na některých formách zemědělství, byla také přímo závislá na lovu lososů z řeky Columbie. V sedmdesátých letech 18. století většina původní populace zahynula kvůli neštovicové epidemii.

První evropská zmínka o území pochází z roku 1775, kdy k jeho břehům dorazil na palubě Santiaga španělský mořeplavec Don Bruno de Heceta, který pak prohlásil celé pobřeží Pacifiku až na sever k zátoce Prince Williama za španělské.

V roce 1778 objevil James Cook mys Flattery, který leží na počátku úžiny Juana de Fucy. Sám Cook si ale myslel, že tam žádná úžina není. Tu tedy objevil až o devět let později Charles William Barkley. Další průzkumy úžiny provedli Španělé Manuel Quimper a Francisco de Eliza a také Brit George Vancouver o pár let později.

V roce 1790 se Španělé s Brity dohodli na tom, že pobřeží Pacifiku jim dále patřit nebude a to otevřelo území Washingtonu průzkumníkům z jiných zemí, jako například z Ruska, Británie nebo Spojených států. Právě americký kapitán Robert Gray, po kterém je pojmenován okres Grays Harbor, objevil ústí řeky Columbia, kterou pojmenoval po své lodi. V roce 1792 si Gray založil obchod s vydří kožešinou. Expedice Lewise a Clarka dorazila na území státu 10. října 1805.

Britskokanadský objevitel David Thompson se vydal na výpravu na řeku Columbii a když se zabydlel při soutoku s řekou Snake, vztyčil sloup a prohlásil zem za britskou. Severozápadní společnost pak zde vybudovala obchodní středisko.

I přes různé britské akce, kdy byli osadníci záměrně vedeni právě na území dnešního Washingtonu, Spojené království se území vzdalo a 15. června 1846 ho získali Američané.

V roce 1836 skupina misionářů vedených Marcusem Whitmanem založila na území několik misií a také osadu Waiilatpu, která ležela na území dnešního severovýchodního Washingtonu, v okresu Walla Walla na území Kajusů a Nez Perců. Whitmanova osada pak pomohla dalším osadníkům migrovat na západ po boku Oregonské stezky. Whitman také pomáhal léčit nemoci původních obyvatel, ti ale zemřeli na nemoci pocházející z Evropy. Zatímco davy indiánů zemřely, běloši se najednou zdáli proti nemocem odolnější a tak se náčelníci dohodli na masakru, který proběhl v roce 1847. To vyústilo v Kajuskou válku mezi indiány a bělochy.

První osadou u Pugetova zálivu byla pevnost Fort Nisqually, která byla farmou a obchodním střediskem Společnosti Hudsonova zálivu. Afroamerický průkopník George Washington Bush a jeho manželka Isabella James Bush vedli na území čtyři další rodiny a v roce 1846 založili osadu New Market, dnes známou jako Tumwater. Chtěli do Washingtonu, aby se vyhnuli rasistickým zákonům, které platily v Oregonu. Bushe pak následovali další osadníci, kteří putovali až na sever k Pugetově zálivu.

V roce 1852 se všichni z Washingtonu shromáždili v Monticellu, dnešním Longview, odkud zaslali do Washingtonu, D.C. žádost o založení teritoria pod jménem Columbia. Jméno bylo zavrhnuto kvůli možné záměně s distriktem hlavního městem USA (District of Columbia), a tak vzniklo teritorium Washington. 11. listopadu 1889 byl Washington připojen k Unii jakožto její 42. stát.

Ve státě byl nejdříve nejdůležitějším odvětvím dřevozpracující průmysl a zemědělství. Na východě se údolí řeky Yakimy proslavilo díky svým jablečným sadům a produktivní se díky novým technikám stávalo pěstování pšenice. Na západ od Kaskádového pohoří utvořily časté srážky husté lesy a přístavy na břehu Pugetova zálivu začaly prosperovat díky dřevozpracujícímu průmyslu a vývozu dřeva a z něj vyrobených produktů. Jednalo se pak především o dřevo z douglasky. Další rozvinutá hospodářská odvětví byly rybaření a těžba.

Po dlouhou dobu byla Tacoma známa pro zpracování zlata, stříbra, mědi a olova. Seattle byl hlavní přístav pro obchod se zbytkem světa a vyrábělo se zde mnoho lodí. V oblasti Pugetova zálivu byl vybudován těžký průmysl a hlavní firmou celého státu se stala světoznámá společnost Boeing.

V době Velké hospodářské krize byly na řece Columbii postaveny četné vodní elektrárny jako část projektu na zvýšení produkce elektřiny. Projekt vyvrcholil v roce 1941, kdy byla dokončena stavba největší betonové stavby ve Spojených státech, přehrady Grand Coulee.

V době druhé světové války se stát soustředil především na válečné potřeby. Společnost Boeing vyráběla pro americkou armádu těžké bombardéry, zatímco přístavy v Seattlu, Bremertonu, Vancouveru a Tacomě vyráběly lodě. Seattle byl také výchozím bodem pro americké jednotky bojující v Pacifiku, mnoho jich bylo naloženo v Golden Gardens Parku. Na východě byl otevřen nukleární komplex Hanford, který hrál hlavní roli při výrobě atomových zbraní.

18. května 1980 po sérii otřesů a erupcí vybuchla sopka Mount St. Helens. Exploze zničila velkou část sopky a odhodila její severovýchodní stranu. O život přišlo 57 lidí a mnoho lesů bylo srovnáno se zemí. Řeka Columbia a její přítoky byly zaplaveny sopečným popelem a blátem, popel navíc přikryl celý stát a části přilehlých států, což způsobilo, že den vypadal jako noc.

Symboly Vlajka

Vlajka státu Washington je tvořena zeleným listem o poměru stran 5:8, v jehož středu je položena pečeť státu.Vlajka státu Washington na Flags of the World

Pečeť

Pečeť státu Washington je tvořena portrétem prezidenta George Washingtona na modrém kruhovém pozadí. Kolem modrého pole je žluté mezikruží nesoucí nápis THE SEAL OF THE STATE OF WASHINGTON () a letopočet 1889.

Další symboly

Oficiální přezdívka státu, „Evergreen State“ byla navržena roku 1890 Charlesem T. Conoverem ze Seattlu. Populární se stala díky faktu, že husté lesy na pobřeží byly plné stálezelených stromů a velké množství deště umožnilo, aby křoví a traviny byly také zelené po celý rok.

Státní písní je „Washington, My Home“ (Washington, Můj Domov) z roku 1959. Státním ptákem je čížek žlutý.

Státním ovocem je jablko a státní zeleninou je sladká odrůda cibule z okolí města Walla Walla. Státním tancem je od roku 1979 square dance. Státním stromem je jedlovec západní a státní bylinou je pěnišník velkolistý. Státní rybou je pstruh duhový. Státní folkovou písní je „Roll On, Columbia, Roll On“ od Woodyho Guthrie a neoficiální státní rockovou písní je „Louie Louie“ od Richarda Berryho. Státní trávou je pseudoroegneria spicata. Státním hmyzem je šídlo anax junius. Státním drahokamem je zkamenělé dřevo. Státní fosilií je mamut kolumbuský. Státním mořským savcem je kosatka dravá a státním suchozemským savcem je svišť olympský.

Geografie

náhled|Stratovulkán Mount Rainier, nejvyšší hora Kaskádového pohoří Washington na severu sousedí s kanadskou provincií Britská Kolumbie, na jihu vytváří hranici se státem Oregon řeka Columbia. Část východní hranice se státem Idaho tvoří řeka Snake. Na západě od Washingtonu pak leží Tichý oceán. Během americké občanské války byl stát teritoriem Unie, i když se do války aktivně nezapojil.

Kaskádové pohoří, které probíhá státem od severu na jih, ho rozděluje na dvě poloviny. Západní Washington, ležící na západě, se vyznačuje západním přímořským podnebím s mírnými teplotami, mokrými zimami a suchými léty. Vyrůstají zde husté jehličnaté lesy a deštné pralesy mírného pásma. Východní Washington na druhé straně pohoří naopak obsahuje polosuché stepi a nepříliš četné pouště, protože leží ve srážkovém stínu Kaskádového pohoří. Oblast hanfordské elektrárny je každý rok průměrně zvlhčena o 178 mm srážek. Daleko na východě státu je klima méně a méně suché, dokonce se v regionu Palouse, na jihovýchodě státu, objevují četné lučiny, které jsou nejčastěji proměněny v zemědělskou krajinu. Na severovýchodě se vyskytují i hory a lesy.

V Kaskádovém pohoří ve Washingtonu se nachází pět hlavních aktivních sopek: Mount Baker, Glacier Peak, Mount Rainier, Mount St. Helens a Mount Adams. Mount St. Helens je nejaktivnější sopkou Kaskádového pohoří.

Poloha státu na pobřeží Pacifiku a Pugetova zálivu poskytuje Washingtonu velmi výhodnou polohu pro vedoucí roli v námořním obchodu s Aljaškou a Kanadou. Mnoho ostrovů v Pugetově zálivu je s pevninou spojeno největší flotilou trajektů ve Spojených státech, Washington State Ferries.

Washington je státem kontrastů. Zatímco na západě leží jedny z mála deštných pralesů v kontinentálních Spojených státech, jako například Hoh, na východě, ve srážkovém stínu Kaskádového pohoří leží pouště a stepi, ve kterých se moc stromů nevyskytuje. Mount Rainier, nejvyšší bod státu, je pokryt největším množstvím ledovcového ledu ze všech hor v kontinentálních Spojených státech.

nejvyšší bod 4 392 metrů nad mořem (Mount Rainier) nejnižší bod 0 m střední nadmořská výška 520 m Šířka státu 385 km Délka státu 580 km

Ekonomika Nominální hrubý domácí produkt Washingtonu dosáhl v roce 2025 přibližně 894,990 miliardy amerických dolarů. Při odhadovaném počtu 8 001 020 obyvatel odpovídalo HDP přibližně 111 860 dolarům na obyvatele.

Medián příjmu domácnosti činil v období 2020–2024 98 141 dolarů v cenách roku 2024 a příjem na obyvatele podle U.S. Census Bureau 53 744 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 9,9 % obyvatel. Podíl civilního obyvatelstva ve věku 16 let a více zapojeného do pracovní síly činil 63,5 %.

náhled|Boeing 787, právě vyrobený kus ve své domácí továrně v Everettu