Sídelní útvar nebo též sídlo je seskupení sídelních jednotek včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území, které bývá urbanisticky odděleno od okolních sídel. Je to místo koncentrace hospodářství a ubytování obyvatelstva – jde o základní centrum lidské aktivity.
Studiem sídelních útvarů se zabývá věda zvaná geografie sídel.
Podle velikosti a charakteru se sídla dělí na: městská sídla (městečko = městys, město) venkovská sídla (samota, osada, vesnice)
Městská sídla Městská sídla jsou mladším typem osídlení než sídla venkovská. První města vznikala už v dobách starověku (např. Řím, Athény, Sparta), ale většina evropských měst má původ ve středověku.
náhled|Alpské město Davos Městské sídlo je centrem koncentrace nejúčinnějších ekonomických činností.
Odlišení městského sídla od venkovského je obtížné. Obvykle bývá za město považována obec s určitým minimálním počtem obyvatel, s určitým podílem zaměstnaných, charakterem zástavby a podílem vícepatrových domů. Tato kritéria se liší podle oblasti, tudíž v Česku jsou pro zařazení mezi města jiné podmínky než například v Japonsku.
Města můžeme klasifikovat podle různých hledisek: podle ekonomicky aktivního obyvatelstva: průmyslové město obchodní město dopravní město vojenské město podle administrativně správního postavení: hlavní město (metropole) světová metropole
Ve vyspělých zemích se v městských sídlech nachází jádro (tzv. city), ve kterém převládají služby, funkce správní nad funkcí obytnou a nad průmyslovou činností. City je obklopeno obytnými zónami, průmyslovými zónami, zónami skladového hospodářství. Všechny tyto části jsou propojeny dopravní sítí.
V rozvojových zemích se městská sídla od těch vyspělých podstatně liší. Jádra jsou menší, ne tak luxusní a dopravní systémy, pokud vůbec existují, jsou ve špatném stavu. Centrum je obklopené obytnými částmi a chudinskými čtvrtěmi, na okraji města jsou velká tržiště.
Venkovská sídla náhled|Vesnice Castle Combe v Anglii Mezi venkovská sídla patří samoty, osady a vesnice. Základní typy venkovských sídel jsou: venkovská sídla rozptýlená – hlavně v Severní Americe, Austrálii a Jižní Africe, kde převažují rozptýlené zemědělské statky venkovská sídla skupinová – hlavně v Evropě, Asii a Africe, ale existují i výjimky (v Evropě např. Skandinávie či Bretaňský poloostrov) Venkovské osídlení je spojeno s hospodařením na půdě a s tím souvisí i rozdělení půd, které se liší podle typu venkovského sídla. Zatímco u rozptýlených sídel je půda rozdělena na větší pozemky, u sídel skupinových bývají pozemky menší zemědělské.
Vznik venkovského osídlení je obvykle spojen se zemědělstvím, jen menší množství těchto sídel vzniklo z jiných důvodů, dnes mezi tyto důvody patří hlavně funkce obytná, rekreační či dopravní.
Počet obyvatel žijících na venkově je z celosvětového hlediska vyšší než počet obyvatel ve městech, ale u rozvinutých zemí tomu tak nebývá.
Literatura Karel Kašparovský: ZEMĚPIS do dlaně pro střední školy, Fragment, 2003
Související články základní sídelní jednotka sídelní kaše urbanizace
Externí odkazy
Kategorie:Sídla Kategorie:Urbanismus