náhled|upright|Tony Hawk je jeden z nejúspěšnějších a nejvlivnějších průkopníků moderního skateboardingu Skateboarding je olympijský sport, někdy v médiích označován jako extrémní sport, ve kterém se používá skateboard k jízdě a provádění triků. Člověk, který se tomuto sportu věnuje se nazývá skater, skateboarder, skateboardista nebo slangově skejťák nebo rider (jezdec).
Skateboarding lze chápat i jako rekreační aktivitu, umění, práci nebo typ dopravního prostředku. Během let se průběžně skateboarding velice měnil co se týče triků, stylu jízdy a stavby samotných skateboardů. Zpráva z roku 2002 od American Sports Data zjistila, že na světě je 18,5 miliónů skateboardistů. 85 procent z dotázaných byli mladší osmnácti let a 74 procent z dotázaných byli muži.
Skateboarding vznikl v 50. letech 20. století. K zásadnímu vývoji došlo na začátku sedmdesátých let, kdy si Američan Frank Nasworthy nasadil na svůj skateboard polyuretanová kolečka Roller Sports. Díky uretanu skateboarding rychle získával na popularitě, zvyšoval se zájem o vybavení a rostla konkurence mezi výrobci a promotéry. Moderní vybavení bylo ovladatelnější a přineslo nové možnosti. Prkna létala rychle i na popraskaném asfaltu, obrubníky sloužily ke skokům a zdi jako první rampy. Skejťáci vtrhli do měst i na pobřežní promenády a „surfovali“ na betonových vlnách, tedy ve vypuštěných vodních nádržích, v korytech městských akvaduktů. Později i v betonových bazénech a skateparcích, které začaly po roce 1974 vyrůstat především v Kalifornii a na Floridě. Alan Gelfand udělal první ollie (výskok jen z odrazu prkna o asfalt) a Rodney Mullen první kickflip. Olympijská premiéra skateboardingu proběhla na Letních olympijských hrách 2020.
Vznik a historie
1950–1960 náhled|Obrázek popisující tvary skateboardů. Skateboarding se ve Spojených státech objevil začátkem padesátých let, kdy surfaři hledali zábavu i na souši. Inspirací se jim staly „koloběžky“ skate carts, s podvozky z kolečkových z bruslí namontovanými na dřevěné desce a s bedničkou místo řídítek, na kterých jezdily děti po celých Spojených státech. Kalifornští surfaři přimontovali tytéž podvozky na malou dřevěnou desku ve tvaru surfu a rozjeli se do ulic. Jejich zábava se začala označovat jako „chodníkové surfování” (sidewalk surfing) a to kvůli stylu jízdy a manévrům nacvičeným ve vlnách. V roce 1962 uzavřel jednen z průkopníků Mark Richards smlouvu s firmou Chicago Roller Skate Company o sériové výrobě skateboardů Roller Derby s hliněnými kolečky a jednoduchými plechovými podvozky lisovanými ze silného plechu a odpružené kusem gumy. Takové byly použity o dalších dvacet let později i na legendárním českém prkénku Esarol z výrobního závodu Elektrodružstvo Praha. Výrobci surfů, jako například Makaha či Hobie, začali vyrábět skateboardy a jejich závodní týmy tyto výrobky propagovaly. Popularitu surfování na souši pozvedl i časopis Skateboard Magazine vydávaný od roku 1965. Toho roku začala vysílat televize mistrovství USA ve skateboardingu. Vzestup nového sportu dokládají prodejní statistiky Makahy, která mezi lety 1963 a 1965 vydělala 10 miliónů dolarů. Nicméně v roce 1966 prodeje výrazně poklesly a vydávání časopisu Skateboard Magazine bylo pozastaveno. Popularita skateboardingu klesala až do začátku sedmdesátých let.
1970 Na začátku sedmdesátých let se ale na trhu objevila kolečka z polyuretanu. První ryze skateboardové byly Cadillac Wheels, které Frank Nasworthy vyráběl ve Virginii v továrně Creative Urethans. „Gumová“ kolečka zlepšila jízdní vlastnosti co se týče rychlosti a setrvačnosti. Když se v roce 1973 začala prodávat, popularita skateboardingu opět narostla. Firmy začaly investovat do vývoje nových technologií a začaly vyrábět trucky (nápravy) speciálně navržené pro skateboardy. Vybavení se tím stalo kompaktnější, desky z kanadského javoru byly širší a delší, což dávalo jezdcům na prknech větší jistotu. S vývojem nových plastických hmot se na trhu objevily i „banana boardy“ z polypropylenu. Byly úzké, pružné a velice populární v polovině sedmdesátých let a prodávaly se v mnoha zářivých barvách, nejčastější však byla jasně žlutá.
Surfaři a skateři Ty Page, Bruce Logan, Bobby Piercy, Kevin Reed a zejména Z-Boys (ze surfshopu Zephyr ve Venice v Kalifornii) začali v období sucha v roce 1975 jezdit ve vypuštěných bazénech. Nastartovali nový trend skateboardingu, kdy jezdci mohli jezdit rychleji a provádět nebezpečnější triky jako například slajdy (slide) na hraně bazénu nebo fronside/backside otočky ve vzduchu (frontside/backside airs). Po celém západním pobřeží USA vyrostlo nespočet skateparků a sport se rozdělil do více disciplín, charakteristických výbavou a sortimentem triků. Majitelům skateparků ale byla ukládána větší zodpovědnost, ceny za pojištění se zvyšovaly a výsledkem bylo, že mnoho sportovišť ukončilo provoz kvůli zadlužení. Skateři si stavěli vlastní rampy na dvorcích i zahradách a skateboarding na začátku osmdesátých let znovu upadal. Během tohoto období se ale stále utvářely charaktery a styl jízdy.náhled|upright|120px|Rodney Mullen v roce 1988
1980 S objevem ollie a zdokonalováním známých fíglů s otáčením se přes ruku přicházely další možnosti, jak provádět v u-rampách atraktivní triky. Množství skaterů ale nikdy nezakusilo jízdu ve vertikální rampě. Většina z nich si nemohla dovolit postavit vlastní nebo do ní neměli snadný přístup. Progres dalšího období hnaly vpřed firmy, které zpočátku ještě cílily na vertikální skateboarding a fungovaly díky popularitě skateboardistů, jako byli Duane Peters, Christian Hosoi či tým Bones Brigade pod vedením Stacyho Peralty. Rostla ale popularita jízdy po ulicích (street skating) i technického skateboardingu (freestyle). Bones Brigade se stala ikonou a její členové zásadními postavami světového skateboardingu. Tony Hawk a Steve Caballero byli hvězdami u-rampy, Lance Mountains propagoval streetstyle a Rodney Mullen byl nepřekonatelným šampionem ve freestyle. Vynašel množství základních triků moderního street skatingu, například kickflip a imposible. V letech 1981–1991 zvítězil na 34 mistrovstvích po celém světě. Vliv freestylu na street skating byl ale v polovině osmdesátých let zatím jen nepatrný, na ulicích se stále jezdilo na „rybičkách“, širokých prknech s krátkou špičkou a plastovými lištami na slajdování. Ke konci osmdesátých let nicméně nabýval street skating na síle a začátkem devadesátých let téměř opadl zájem o vertikály.
náhled|Louisville Extreme Park, Kentucky, USA
1990 až současnost Dnešní skateboardy mají šířku 7 1/4 až 9 palců a délku obvykle 32 palců. Kolečka se vyrábějí z extrémně tvrdého polyurethanu s nejtvrdším durometrem (tvrdostí) zhruba 99a. Kolečka jsou poměrně malá, prkna jsou lehčí, takže je možné snadněji zrychlit a když je překážka blízko lze se na ní lépe rozjet. Parametry prken se od 70. let dramaticky měnily, ale od 90. let zůstávají téměř stejné. Tvar dnešního skateboardu je odvozen od freestylových prken z 80. let, ale na rozdíl od nich má symetrický tvar a je užší. Od poloviny devadesátých let jsou tyto desky standardem.
Po roce 2004 začal být komunitou uznáván tzv. Go Skateboarding Day iniciovaný skupinou skateboardových firem za účelem propagace a zviditelnění skateboardingu ve světě.
Skateboarding v Čechách a na Moravě náhled|Skatepark Štvanice v Praze V Československu se začal rozvíjet na konci sedmdesátých let. První vlna se tudy prohnala na amatérsky postavených nebo laciných skateboardech dovezených ze zahraničí, druhá v polovině osmdesátých let na těžce posháněném profesionálním vybavení. Důležitými mezníky bylo založení neoficiální České skateboardové asociace v roce 1981. V září 1985 navštívili Brno, Prahu, Plzeň a Karlovy Vary ambasadoři americké firmy Powell&Peralta – Claus Grabke a Shane Rouse. O rok později se za účasti zahraničních jezdců konaly první mezinárodní závody v Olomouci. V červnu 1987 byl zvolen předsedou Evropské skateboardové asociace Martin Kopecký a v červenci navštívil summercamp v Prachaticích americký profesionál Mark Gonzales. Vrcholem snažení česko-moravské skateboardové komunity byly závody CS Open v říjnu 1987 v Brně, o rok později mistrovství Evropy v Praze (Euroskate) a v říjnu 1989 finálový závod Evropského poháru v Brně. V roce 1989 založil Martin Kopecký spolu s Janem Šikem a Tomášem Potůčkem první českou skateboardovou distribuční společnost – Rock‘n‘Roll.
V Praze na ostrově Štvanice se od léta 1994 každoročně koná závod Mystic Sk8 Cup, který je jedním z nejstarších závodů v Evropě. Na mnoha místech po celé České republice v současnosti fungují a vyrůstají skateparky díky spolupráci měst i obcí a firmy Mystic Construction. Nejoblíbenější skateboardová místa v Praze jsou Skatepark Štvanice a Stalinův pomník (Stalin). Češi mají vlastní zaběhlý slang, některé triky se nazývají úplně jinak než jak je tomu v oficiálním názvosloví, například kickflip → kino, 360 flip → var, hardflip → hadr, varial heelflip → varhel, atd.
Mezi největší jména českého skateboardingu v současnosti patří Petr Horváth, Martin Pek, Tomáš Stejskal, Maxim Habanec, Jan Malý, David Luu ad.
Technika
Postoje náhled|250px|Ukázka jak vypadají rotace FS je zkratka pro frontside a BS pro backside. Na tomto obrázku je to popsáno pro postoj regular, pro goofy by to bylo přesně naopak. Základní postoje jsou dva: goofy, kde je pravá noha u předních šroubů a levá na zadních (levou se jezdec odráží) a regular, kde je levá noha u předních šroubů a pravá na zadních (jezdec se odráží pravou).
Jezdec se při jízdě standardně odráží zadní nohou, přičemž druhá je umístěna na předních šroubech. Druhým stylem jízdy je tzv. mongo při kterém noha, která má být na předních šroubech je na zadních a noha, kterou se jezdec odráží, se dodává dopředu. Tento styl jízdy je považován za méně vhodný.
Základní triky
Ollie Ollie je základní skateboardingový trik a odvozuje se od něj většina ostatních skateboardingových triků. Přední noha je při něm umístěna před přední šrouby nebo doprostřed prkna. Pokud má jezdec nohu delší než desku, tak by měla špička přesahovat hranu desky. Zadní noha je umístěna špičkou na tailu desky. K samotnému výskoku dochází za pomocí stlačení tailu desky zadní nohou a následného táhnutí přední nohy směrem nahoru po gripu. Existuje až 15 variací ollie, mezi které patří zejména switch ollie, nollie a fakie ollie.
Backside 180 Backside 180 je trik, při kterém uděláte ollie s rotací o 180 stupňů směrem dopředu. Jeďte jako na ollie, ale dejte si nohy dál od sebe pokrčte se. Jak budete dělat ollie, tak sebou zároveň švihnete směrem dopředu o 180 stupňů. Jakmile budete ve vzduchu v rotaci 90 stupňů ocitnete se zády oproti směru jízdy. Backside 180 se lépe dělá, když máte ještě před skokem hlavní těžiště těla na špičce přední nohy. Zkrácený název tohoto triku je BS 180.
Frontside 180 Frontside 180 točíte na opačnou stranu než Backside 180, čili tam, kde máte záda. Nohy mějte jako na ollie, ale přední nechte trochu přečuhovat, lépe se vám deska udrží pod nohama. Udělejte ollie a jak budete ve vzduchu, švihněte dozadu o 180 stupňů. Jakmile budete ve vzduchu v rotaci 90 stupňů budete čelem ve směru jízdy. Frontside 180 se lépe dělá, když máme ještě před skokem hlavní těžiště těla na patě zadní nohy. Zkrácený název tohoto triku je FS 180.
náhled|150px|Kickflip
Kickflip