Dynín (lidově a do roku 1923 též úředně Dinín) je obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží zhruba 7,5 kilometru jihozápadně od Veselí nad Lužnicí a 21 kilometrů severovýchodně od Českých Budějovic, v oblasti tzv. Pšeničných Blat. Žije zde obyvatel. Jádro vsi bylo prohlášeno Vesnickou památkovou zónou. Asi 1,5 kilometru východně od vesnice, již v CHKO Třeboňsko, se rozkládá Bošilecký rybník. Na území obce jsou přírodní památky Lhota u Dynína a Hliníř a část území evropsky významné lokality Hliníř – Ponědrážka.
Historie náhled|vlevo|Budova bývalé školy
Název vsi pochází od osobního jména Dýňa (tj. dýně), a znamená tedy „Dýňův dvůr, majetek“. První písemná zmínka o vesnici (Dynyn) pochází z roku 1341, kdy Petr I. z Rožmberka věnoval část výnosů z ní dominikánskému klášteru v Sezimově Ústí. Roku 1379 se Dynín uvádí v Rožmberském urbáři jako příslušný k Dolnímu Bukovsku, později náležel k panství Třeboň. V roce 1511 byli obyvatelé Dynína osvobozeni od odúmrti, tj. poddaní mohli odkázat svůj majetek komukoli v Třeboňském panství bez zásahu vrchnosti. Jako většinu vesnic i Dynín vážně zasáhla třicetiletá válka. V roce 1625 byl Dynín zcela pustý a ještě v roce 1650 nebyl plně obydlen. Jeho posledními feudálními držiteli byli Schwarzenbergové, kteří jej získali v roce 1660. V roce 1825 byla v okolí Dynína vystavěna císařská silnice a v sedmdesátých letech 19. století i železniční dráha se stanicí. Po zrušení poddanství se Dynín stal roku 1850 samostatnou obcí, jíž zůstává podnes. Lhota byla zprvu součástí této obce, v roce 1867 se osamostatnila, ke dni 12. června 1960 se znovu připojila k Dynínu. V období 1. dubna 1976 až 23. listopadu 1990 na čas spadaly pod obec Dynín též vesnice Bošilec a Neplachov.BOŠILECKO, Vlastimil Kolda, s. 36–47
Obyvatelstvo
Obecní správa Části obce Obec sestává ze dvou částí na dvou katastrálních územích, tvoří ji tři základní sídelní jednotky: Jednou je sama vesnice Dynín, druhou přestavuje osada Hradina, řada domů podél silnice v severozápadním sousedství Dynína, směrem k železniční trati, třetí ZSJ je vesnice Lhota, ležící něco přes dva kilometry jihovýchodně od Dynína při jižním břehu Bošileckého rybníka (rybník sám náleží již ke katastru sousední obce Bošilec). Ke Lhotě patří též samota Lhotský Dvůr na severním břehu Záblatského rybníka.
(údaje ze sčítání lidu 2001) Dynín; katastrální území Dynín, rozloha 7,91 km², 83 domů, 294 obyvatel ZSJ Dynín; 69 domů, 263 obyvatel ZSJ Hradina; 14 domů, 31 obyvatel Lhota; k. ú. Lhota u Dynína, rozloha 5,22 km², 31 domů, 50 obyvatel ZSJ Lhotský Dvůr
Od 1. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 k obci patřil i Bošilec.
Starostové 2010-2014 Jiří Veselý od 2014 Ing. Josef Pumpr
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. listopadu 2010.
Doprava Do vesnice vede odbočka ze silnice II/603, která křižuje dálnici D3 a železniční trať Praha – České Budějovice, na níž u vsi stojí dynínské nádraží. Přibližně jeden kilometr jižně od Dynína se nachází malé sportovní letiště
Pamětihodnosti náhled|Jedna z usedlostí na návsi
Rozlehlá náves obklopená zachovalými zemědělskými usedlostmi, nejhodnotnější z nich čp. 25 se sýpkou, datovanou 1815. Od roku 1990 je střed obce prohlášen vesnickou památkovou zónou. Kaple svatého Václava na návsi, novobarokní Pomník padlým v první světové válce z roku 1928, vedle kaple Budova bývalé školy z roku 1923 Výklenková kaplička směrem ke Lhotě Kaple ve Lhotě
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese České Budějovice Kategorie:Sídla v Třeboňské pánvi Kategorie:Vesnické památkové zóny v okrese České Budějovice Kategorie:Obce v okrese České Budějovice Kategorie:DSMaO Bukovská voda Kategorie:Veselsko