Opportunity (česky „Příležitost“, oficiálně: Mars Exploration Rover – B) je druhou ze dvojice planetárních sond programu Mars Exploration Rover americké agentury NASA, která měla za úkol přistát na Marsu a provádět geologický průzkum povrchu. Její hlavní částí je robotické vozidlo zvané rover. Start se uskutečnil 8. července 2003 v 03:18:15 UT pomocí nosné rakety Delta II 7925. Přistávací modul (lander) dopadl na povrch Marsu 25. ledna 2004 po 203 dnech letu vesmírem. Přistání proběhlo v oblasti Meridiani Planum podobným způsobem, jako jeho dvojče Spirit a předchůdce Mars Pathfinder.

Lander po přistání zajistil otočení vozidla (roveru) do pracovní polohy a rover z něj bezpečně sjel na povrch Marsu. Rover je v podstatě mobilní robotická geologická laboratoř, která se pohybuje k vybraným povrchovým útvarům a detailně je zkoumá. Jeho pohyb zajišťuje šestikolový podvozek, který je schopen překonat i překážky větší, než je průměr jeho kol. Mise byla ukončena 13. února 2019, když se nepodařilo obnovit spojení po prachové bouři, která spojení přerušila v červnu 2018.

Cíle mise Při přípravě mise Mars Exploration Rover byly stanoveny vědecké cíle výpravy: Vyhledávat a charakterizovat horniny a půdu, jež by dokazovaly dávnou přítomnost vody na povrchu planety. Zajímat se zejména o vzorky, jejichž minerály byly uloženy pomocí procesů souvisejících s působením vody, jako jsou například srážky, vypařování, cementační sedimenty nebo hydrotermální aktivity. Prozkoumat rozmístění a chemické složení minerálů, hornin a půdy v okolí místa přistání. Určit, jaké geologické procesy zformovaly místní terén a ovlivnily jeho chemické složení. Mezi tyto procesy by mohly patřit vodní a větrná eroze, sedimentace, hydrotermální mechanizmy, vulkanizmus a dopady těles (impaktní krátery). Provést ověření a kalibraci pozorování, prováděných přístroji sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Toto by mělo stanovit přesnost a efektivitu přístrojů, které slouží ke geologickému průzkumu planety z oběžné dráhy. Vyhledávat minerály obsahující železo, identifikovat druh minerálu a stanovit relativní množství takových minerálů, které obsahují vodu nebo byly vytvořeny ve vodě. Stanovit mineralogii hornin a půdy a zjistit, jakými procesy byly vytvořeny. Zjistit, jaké podmínky panovaly v období, kdy zde byla přítomna tekoucí voda. Posoudit, zda v tomto prostředí mohl existovat život.

Pojmenování vozidel Spirit a Opportunity Vozidla Spirit a Opportunity byla pojmenována na základě studentské soutěže v roce 2002, přišlo do ní asi 10 000 návrhů. Vyhrál návrh devítileté Sofi Collisové z Arizony.

náhled|300px|Schéma rozložení přístrojů roveru

Konstrukce roveru

Vozidlo o výšce 1,5 m, šířce 2,3 m a délce 1,6 m váží 184 kg. Na šestikolovém podvozku typu „rocker-bogie“ je umístěna paluba pokrytá solárními panely, které dokáží vyrobit až 900 Wh/sol. K palubě je připevněn kamerový stožár a tři antény, které zprostředkovávají spojení se Zemí v pásmu X (8 GHz) a UHF buď přímým spojením se Zemí, nebo využitím retranslačních družic na oběžné dráze planety.

Pod úrovní paluby jsou umístěny dva páry fotografických kamer HazCam (jeden pár vpředu a jeden vzadu) zajišťující sledování terénních překážek při pohybu vozítka. V přední části roveru je připevněno výklopné rameno s vědeckými přístroji.

Počítače

Činnost roveru řídí počítač s procesorem Rad 6000, který je odolný proti radiaci. Počítač zpracovává data z vědeckých přístrojů a samostatně řídí pohyb vozítka.

Vybavení vozidla Na otočném stěžni panoramatická kamera (PanCam) pro stereoskopické snímkování terénu, obě části jsou vybaveny kotouči filtrů pro odhad mineralogického složení okolí miniaturní spektrometr tepelných emisí (, Mini-TES) zkoumá nerosty pomocí jejich tepelného vyzařování Na výklopném rameni v přední části Mössbauerův spektrometr () pro hledání sloučenin železa ve vzorku spektrometr rentgenového a alfa záření (, APXS) mikroskopický zobrazovač (, MI) pro detailní snímky hornin bruska (, RAT) pro očištění a obroušení zkoumaných kamenů

Průběh letu vlevo|náhled|Umělecká představa o průletu landeru chráněného tepelným štítem atmosférou Marsu náhled|250px|Opportunity vložená uvnitř přistávacího modulu (Lander) Start Opportunity, který se měl podle původního plánu uskutečnit 25. června 2003, byl několikrát odložen. Uskutečnit se ho podařilo až 8. července 2003 v 03:18:15 UTC, proběhl v Cape Canaveral Air Force Station na rampě LC-17B. Sondu, skládající se z přeletového modulu, přistávacího modulu (Lander) a z vlastního vozidla, vynesla do vesmíru nosná raketa Delta 7925. Zhruba 1 hodinu a 23 minut po startu (v čase 04:41 UTC) se sonda oddělila od třetího a posledního stupně rakety a pokračovala v samostatném letu. Při startu byla soustava sondy a urychlovacího stupně záměrně navedena na takovou dráhu, aby minula Mars ve vzdálenosti asi 340 000 km. Toto opatření bylo učiněno proto, aby oddělený třetí stupeň nedopadl na planetu. Kvůli získání správného kurzu učinila sonda samotná několik dráhových korekcí, první hned po oddělení a druhou den po startu.

Během několikaměsíční cesty k Marsu probíhaly kontroly všech přístrojů. Během nich bylo zjištěno, že jeden z přístrojů, Mössbauerův spektrometr, nepracuje zcela správně, ale ostatní systémy jsou v pořádku.

Při přistávání sondy řídící středisko využilo zkušenosti získané z přistávání jejího dvojčete Spiritu. 26. ledna 2004 v 04:34:49 UTC se sonda zorientovala pro vstup do atmosféry. V čase 04:44:46 UTC se lander oddělil od přeletové sekce a do atmosféry vstoupil v čase 04:59:46 UTC. Přistávací modul dosedl na povrch Marsu v čase 05:05 UTC.

Místo přistání: Challenger Memorial Station náhled|250px|Srovnání velikosti vozidel mise Mars Exploration Rover s jejich předchůdci Sojournerem, prvním robotickým vozidlem na Marsu Rover Opportunity přistál na pláni Meridiani (354,4742° v.d. a 1,9483° j.š.) asi 24 km od středu přistávací elipsy. I když je Meridiani plochá planina bez kamenů, Opportunity se během přistání dokutálela do malého a mělkého impaktního kráteru, později pojmenovaného Eagle (angl. „orel“) podle amerického lunárního modulu, který jako první s lidskou posádkou přistál na Měsíci. Kráter Eagle má průměr 20 metrů. Ještě v den přistání se odklopily tři trojúhelníkové panely přistávacího modulu, které obalovaly rover během letu. Vozidlo rozložilo své solární panely a vysunulo kamerový stožár. Na místě přistání vozidlo zůstalo dva týdny, dokud nevysunulo kameru nahoru, aby mělo lepší rozhled. vlevo|náhled|Útvar Stone Mountain v oblasti Meridiani, jeden z prvních cílů výzkumu roveru Terén v místě přistání byl velmi tmavý, částečně pokrytý písečnými nebo prachovými nánosy. Z nich vystupují horniny podloží. Na podrobnějších záběrech vědci rozpoznali v horninách podloží výraznou vrstevnatost. Na barevných snímcích jsou v prachovém nánosu zřetelné světlejší skvrny, které vznikly, když se tudy kutálel přistávací modul. Toto místo tehdy ještě nebylo podrobně prozkoumáno sondou Mars Global Surveyor. Tato sonda ale dodatečně zhotovila snímky místa přistání Opportunity s rozlišením 150 cm/pixel a o pět dní později dokonce 50 cm/pixel. Na snímcích se dá najít i místo prvního dotyku přistávacího pouzdra s povrchem Marsu a prach odfouknutý brzdnými raketami.

Geologové přivítali skutečnost, že sonda přistála uvnitř kráteru, protože tak měli možnost zkoumat hlubší části terénu. Ve vzdálenosti necelého kilometru se nacházel větší, asi 150metrový kráter později pojmenován Endurance (angl. „výdrž, odolnost, trpělivost“). Název kráteru odrážel náročnost jeho dosažení.

28. ledna 2004 NASA oznámila, že místo přistání bylo pojmenováno na památku sedmi astronautů poslední mise raketoplánu Challenger, kteří přišli o život v roce 1986, kdy raketoplán krátce po startu explodoval.

Jména všech ostatních pozorovaných a zkoumaných útvarů v místě přistání jsou však neoficiální a zavedli je vědci z Jet Propulsion Laboratory (JPL) pro vlastní potřeby.

Primární mise Výjezd do terénu Během druhého dne na Marsu (solu), Opportunity vyzkoušela své vědecké přístroje a později také rádiový přenos pomocí vysokoziskové antény. Všechny testy dopadly úspěšně. 28. ledna robot rozložil přední kola a uzamkl jejich nosný systém v definitivní poloze. Následující den (sol 5.) se přední výjezdová rampa naklonila, až se dotkla povrchu, aby z ní rover mohl bez problémů sjet. Proběhla také další etapa vyklápění podvozku, při kterém se připravil na cestu zadní pár kol. 30. ledna se připravil poslední pár – střední a na Zemi zatím padlo konečné rozhodnutí, že rover opustí přistávací plošinu do 24 hodin.

31. ledna vyslalo řídící středisko roveru povel k opuštění plošiny. Opportunity přerušila poslední kabel spojující ji s landerem a v čase 09:50:07 UT se dala do pohybu. Po ujetí asi třímetrové dráhy se na povrchu Marsu zastavila a odeslala na Zemi snímky prázdné přistávací plošiny a otisků svých kol v marsovském prachu. Na rozdíl od svého dvojčete Spiritu, se Opportunity nesetkala při výjezdu s žádnými komplikacemi a mohla do terénu zamířit přímou cestou. Spektrometr TES předběžně potvrdil přítomnost minerálu hematitu v místě přistání sondy. Hematit je minerál, který vzniká za přítomnosti vody, takže může poukazovat na dávnou přítomnost vody v této oblasti.

V následujících dnech se Opportunity vydala směrem k odkrytí skalního podloží, přičemž snímkovala povrch Marsu a analyzovala půdu spektrometry. Na záběrech ze 4. února vědce zaujala kulová zrna spočívající v prachu mezi obyčejnými nepravidelnými kameny. Během patnáctého solu (8. února) rover dorazil k prvnímu kameni pojmenovanému Stone Mountain (Kamenná hora) a začal jeho detailní průzkum mikroskopickou kamerou a oběma spektrometry. Na záběrech kamene se opět objevila drobná kulová zrnka.

První broušení kamenů náhled|vlevo|Detailní obrázek plochého kamene s množstvím drobných kulových zrn. Tato oblast byla nazvána Berry Bowl (mísa s borůvkami) Po skončení práce se Opportunity vydala na pomalou cestu kolem skupiny skal, přičemž opět nacházela malá kulatá zrnka. Po projetí krátkých úseků cesty robot fotografoval a pozoroval. Jakmile ukončil hrubý průzkum skal, dostal příkaz přejet na místo, kde byla zjištěna vysoká koncentrace hematitu. Po dosažení tohoto místa ho prozkoumal všemi přístroji. 16. února také pozoroval stav marsovské atmosféry spolu se sondou Mars Global Surveyor. Následující den Opportunity pomocí pravého předního kola vyhrabala v terénu 10 centimetrů hlubokou brázdu. V dalších dnech se věnovala průzkumu těchto čerstvě odhalených hornin. Zkoumání brázdy skončilo 20. února (sol 26) a rover se vydal k novému cíli – do oblasti El Capitan. 23. února Opportunity vyvrtala do jednoho z kamenů této oblasti díru hlubokou 4 milimetry. První analýza vrtu trvala 5 hodin, následně ji Mössbauerův spektrometr pozoroval ještě 24 hodin. 27. února rover vybrousil druhou díru. Průzkum obou vrtů skončil 1. března 2004, kdy se Opportunity vydala k novému cíli – ke kameni pojmenovanému Last Chance (poslední šance).

Zatmění Slunce náhled|Přechod měsíce Deimos přes sluneční disk náhled|Přechod měsíce Phobos přes sluneční disk S menšími problémy, které vyplývaly z náklonu svahu, se rover konečně dostal do oblasti Last Chance a 3. března začal kámen zkoumat. Během průzkumu Last Chance došlo k přechodu menšího Marsova měsíce Deimos přes sluneční disk. Sonda událost sledovala panoramatickou kamerou.