Newcastle United FC (celým názvem: Newcastle United Football Club) je anglický fotbalový klub, který sídlí ve městě Newcastle upon Tyne v metropolitním hrabství Tyne and Wear. Založen byl v roce 1892 po fúzi klubů Newcastle East End FC a Newcastle West End FC. Je to jeden z nejtradičnějších fotbalových klubů celé Anglie. Newcastle vyhrál čtyřikrát nejvyšší soutěž, šestkrát FA Cup a jedinkrát EFL Cup. Nejúspěšnější byl v letech 1904 až 1910. V roce 2007 jej odkoupil britský miliardář Mike Ashley. Jeho největší rival je Sunderland.
Nejlepší střelec historie klubu je Alan Shearer s 206 góly. V tomto týmu působili také dva fotbalisté z České republiky: brankář Pavel Srniček a obránce David Rozehnal.
Své domácí zápasy odehrává na stadionu St James' Park s kapacitou 52 354 diváků.
Historie V listopadu 1881 založili hráči kriketu ze čtvrti Byker fotbalový klub. V říjnu 1882 změnili název na East End FC. V jiné části města vznikl v srpnu 1882 klub West End FC, také založený hráči kriketu. Newcastle West End, vlastnící stadion St James' Park, se dostal do finančních potíží, což vedlo roku 1892 k jeho spojení s Newcastle East End. V přátelském utkání proti Middlesborough na Štědrý den roku 1892 se klub poprvé představil pod novým názvem. Začátkem roku 1893 odehrál první soutěžní utkání proti témuž soupeři v Poháru FA. Ačkoliv klub opět neuspěl s žádostí o připojení k Football League First Division, v té době nejvyšší ligové soutěži v Anglii, přijal nabídku vstoupit do druhé ligy, Football League Second Division. V souboji nováčků v září 1893 remizoval Newcastle s Woolwich Arsenal 2:2. Hráči se onoho roku poprvé představili v černobílých pruhovaných dresech, které se pro klub staly typickými. Zprvu slabá návštěva se během let zvedla a utkání s Bury v Poháru FA v sezóně 1895/96 sledovalo 14 tisíc diváků.
V roce 1898 se podařil postup do nejvyšší ligy. Sezónu 1898/99 zahájil prohrou 2:4 proti Wolverhamptonu Wanderers a řadu 11 utkání bez výhry utnula až výhra 3:0 nad Liverpoolem. Newcastle se umístil třináctý mezi osmnácti týmy. Úspěšný tým, který se prezentoval týmovou hrou s rychlými, krátkými přihrávkami, ovládl ligu v sezóně 1904/1905. Ve finále Poháru FA 1904/05 ovšem podlehl Aston Ville a stejně tak prohrál pohárové finále i další rok. V pořadí druhé a třetí mistrovské tituly byly získány v letech First Division 1906/1907 a First Division 1908/1909, kdy Newcastle v jednom z mála utkání prohrál na domácím stadionu. Prohru 1:9 jeho fotbalistům uštědřil rival Sunderland. Během sezóny bez titulu prohrál další finále Poháru FA. Roku 1910, o dva roky poté, tento pohár vybojoval výhrou nad Barnsley.
Roku 1924 podruhé vyhrál Pohár FA výsledkem 2:0 proti Aston Ville ve druhém pohárovém finále konaném na stadionu Wembley, který byl postaven o rok dříve. Mužstvo posílil Hughie Gallacher, který byl nejlepším střelcem Newcastle dalších pět let. Gallacher se 39 góly přičinil o zisk titulu mistra v sezóně First Division 1926/27, který byl pro Newcastle posledním (aktuální k roku 2026). Střelecký počin skotského útočníka v počtu gólů za sezónu vydržel do roku 1994.
Ve 30. letech měly výsledky sestupnou tendenci a Gallacher již v mužstvu nepůsobil. Navzdory tomu vyhrál Newcastle v sezóně 1931/32 opět Pohár FA po výsledku 2:1, a to proti Arsenalu. Povedlo se to pod prvním klubovým trenérem Andym Cunninghamem. O dva roky později po 36 letech mezi prvoligovými sestoupil, ačkoliv například porazil Everton 7:3 a Liverpool 9:2. Cunninghama nahradil Tom Mather. Ve druhé lize se tým nevzmohl na opětovný postup a v průběhu sezóny 1937/38 dokonce těsně unikl sestupu níže.
Po 2. světové válce se v Anglii začaly hrát fotbalové soutěže od roku 1946. Zrodilo se nejvyšší vítězství v klubových dějinách, poté co Newcastle přehrál poměrem 13:0 Newport County. Posila Len Shackleton vstřelil pro Newcastle rekordních šest gólů za tento zápas. Sezóna 1946/47 také přinesla průnik do semifinále Poháru FA, ve kterém tým prohrál 0:4 s později vítězným Charlton Athletic . V další sezóně chodilo v průměru 57 tisíc diváků, více než na kterýkoliv anglický klub včetně těch v první lize. O celosezónní vstupenky mělo zájem na 15 tisíc příznivců, ačkoliv jich byla k dispozici desetina. Tentokrát se postup podařil i díky Jackiemu Milburnovi, kterého si klub vyhlédl v závěru války. Milburn napomohl postupu vstřelením 20 gólů.
Mezi 40. a 50. léty náležel tým mezi prvoligovou špičku. V letech 1951, 1952 a 1955 triumfoval v Poháru FA. V roce 1958 převzal tým trenér Charlie Mitten, nedokázal však zabránit výsledkovému propadu a sestupu v roce 1961. V této sezóně byly zápasy Newcastle gólové – tým vstřelil takřka 100 gólů a více než 100 gólů inkasoval. Odešel Mitten a na jeho místo přišel roku 1962 Joe Harvey, který v mužstvu hrál v letech 1945–1953 a později jej vedl jako kapitán. Ten v roce 1965 dovedl mužstvo zpět do první ligy.
V roce 1968 si Newcastle poprvé zahrál evropské poháry, když se kvalifikoval do Poháru veletržních měst. V úvodním kole překonal Feyenoord a později také Sporting Lisabon a Glasgow Rangers. Pohár veletržních měst získal dvojí výhrou nad Újpestem ve finále. Veletržního poháru se Newcastle účastnil s menšími úspěchy dva další roky.
V roce 1971 posílil Newcastle útočník Malcolm Macdonald za pro klub rekordní částku. Přes jeho góly nebyla sezóna úspěšná, neboť se klub zachraňoval v první lize a v Poháru FA jej vyřadil Hereford United z nižší ligy. Dva roky nato se probojoval do finále Poháru FA, v němž prohrál 0:3 s Liverpoolem. Harvey odešel v roce 1975 a jeho nástupcem se stal Gordon Lee. Ten tým ve své první sezóně dovedl do finále ligového poháru. Nezměnilo se umístění ve druhé půlce tabulky. Macdonald se mezitím stal nejlepším ligovým střelcem, kvůli neshodám s Leem ovšem zamířil do Arsenalu. V následující sezóně 1976/77 se Newcastle umístil pátý, tedy nejlépe za 25 let. Páté místo vyneslo účast v Poháru UEFA.
V polovině sezóny odešel Lee a nahradil jej Richard Dinnis. Pokles návštěvnosti pod 8 tisíc diváků byl provázán s nakonec neúspěšným bojem o udržení. V dalších letech se klubu nedařilo vrátit se zpět a zhoršila se finanční situace. O návrat se nejdříve pokusil trenér Bill McGarry, po něm Arthur Cox. Změny proběhly také u klubového představenstva. Pod Coxem mužstvo posílil v závěru své kariéry Kevin Keegan za částku 100 tisíc liber. Ten společně s mladými talenty Peterem Beardsleym a Chrisem Waddlem vybojovali roku 1984 prvoligovou příslušnost.
Po odchodu Coxe a konci kariéry Keegana byl trenérem jmenován Jack Charlton a po něm Willie McFaul. Navzdory příchodům Mirandinhy a Paula Gascoigneho nebylo období úspěšným a ve druhé polovině 80. let byla řada hvězd týmu prodána. V důsledku toho tým v sezóně 1988/89 sestoupil. Novým trenérem byl zvolen Jim Smith a po jeho odchodu v roce 1991 přišel Ossie Ardiles.
V klubu získal kontrolní podíl milionář Sir John Hall se svojí společností Magpie Group. Zadlužený Newcastle poprvé v dějinách ohrožoval sestup do třetí ligy. V únoru 1992 převzal roli trenéra nezkušený Kevin Keegan, který zadarmo přivedl Briana Kilclineho a Kevina Sheedyho. Před 30 tisíci diváky Newcastle zvítězil svůj první zápas pod Keeganem 3:0 a venkovní výhrou 2:1 proti Leicesteru City v posledním kole se zachránil. V následující sezóně 1992/93 bylo skoro vyprodáno, dorazili další posily Robert Lee, Paul Bracewell a Barry Venison a byl vybojován postup do nejvyšší soutěže, nově nazývané FA Carling Premiership.
Druhý ročník Premier League odstartoval Newcastle dvěma porážkami, avšak do prosince dosáhl třetí příčky. Gólově táhli tým útočníci Andrew Cole a Peter Beardsley, kteří v součtu nastříleli rekordních 55 gólů, více než jakákoliv jiná dvojice v historii Premier League pro dalších 20 let. Cole za 34 gólů obdržel Zlatou kopačku pro nejlepšího ligového střelce, na St James' Park navrátivší se Beardsley zaznamenal 21 tref. Keeganův tým vstřelil 82 gólů (nejvíce spolu s Arsenalem), třetí příčku udržel a dosáhl svého nejlepšího umístění od roku 1927. Následující ročník 1994/95 Newcastle zahájil 11 utkáními bez prohry Sérii ukončila prohra s obhájcem Manchesterem United, k němuž výměnou za Keitha Gillespieho zamířil Cole v lednu 1995 za britský přestupový rekord 6 milionů liber. Po jarní části patřilo Newcastle šesté místo. Po letních nákupech útočníka Lese Ferdinanda a křídelníka Davida Ginoly odstartoval ročník 1995/96 devíti vítězstvími v deseti utkáních. Prosinec vedoucímu celku nejprve přinesl po výsledku 0:1 s Chelsea druhou prohru, později pak prohru 0:2 s dotírajícím Manchesterem United. Newcastle si následně pěti výhrami po sobě zajistil náskok 12 bodů, v závěru ročníku však čtyřikrát v šesti utkáních prohrál a další prohra s United, tentokráte před domácími diváky, jej o první místo připravila. Tím, že Newcastle strávil na čele tabulky 212 dní, stanovil rekord Premier League pro klub, který nakonec ligu nevyhrál.
Newcastle se o titul střetával s Manchesterem United rovněž v sezóně 1996/97. Mužstvo posílil útočník Alan Shearer, který stanovil světový rekord, poté co dorazil za 15 milionů liber. Po dvou porážkách ve třech utkáních mužstvo vyhrálo dalších šest. V říjnu 1996 v domácím prostředí stadionu St James' Park porazil Newcastle 5:0 obhajující United. Newcastle vysoko porazil také Tottenham Hotspur, který přehrál 7:1. Řada sedmi utkání bez výhry vyústila v pokles na šesté místo. Keegana v trenérské roli nahradil Kenny Dalglish, který tým vrátil do boje o titul. Newcastle v důležitém březnovém klání podlehl 3:4 Liverpoolu, ačkoli vedl 3:0. Stejným výsledkem Liverpoolu podlehl druhý rok v řadě. O titulu pro Manchester United bylo rozhodnuto dvě kola před koncem, poté co Newcastle remizoval na půdě West Ham United.
Newcastle opustili Ferdinand a Ginola a v sezóně 1997/98 z toho byla 13. příčka. Podle firmy Deloitte měl Newcastle páté nejvyšší příjmy mezi fotbalovými kluby na světě. Po Dalglishovi převzal trenérskou roli Ruud Gullit, který štaci zahájil domácí prohrou 1:4 s Liverpoolem. Gullit předešlé umístění v sezóně 1998/99 nevylepšil, ale dovedl klub do finále Poháru FA. V něm Newcastle prohrál s Manchesterem United. V další sezóně do záložní řady dorazil záložník Kieron Dyer. Nezdařil se úvod – ze šesti utkání prohrál tým pět a trenér Gullit rezignoval. Jednu z těchto proher Newcastle inkasoval od rivala Sunderlandu po výsledku 1:2, pro který to byla debutová sezóna mezi elitou. Ve třetím kole Poháru FA zdolal Tottenham 6:1 navzdory početným absencím. Nolberto Solano zaznamenal 15 gólových asistencí v lize. Newcastle pod vedením nového trenéra Bobbyho Robsona skončil v lize jedenáctý a v sezóně 2000/01 rovněž.
V sezóně 2001/02 se klub zařadil mezi vyzyvatele později mistrovského Arsenalu. V útoku Craig Bellamy doplnil Shearera, který jako první zdolal hranici 200 gólů v Premier League. Newcastle v prosinci vyhrál nad Arsenalem a ovládl ligovou tabulku, nakonec však skončil čtvrtý.
Ve finále ligového poháru (Carabao Cup) odehraného 16. března 2025 zvítězil Newcastle nad Liverpoolem 2:1 na stadionu Wembley. Klub ukončil čekání na trofej od triumfu ve finále Veletržního poháru v roce 1969. Poslední domácí trofejí byl zisk Poháru FA roku 1955.
Získané trofeje Vyhrané domácí soutěže
First Division / Premier League ( 4× ) 1904/05, 1906/07, 1908/09, 1926/27 FA Cup ( 6× ) 1909/10, 1923/24, 1931/32, 1950/51, 1951/52, 1954/55 Community Shield ( 1× ) 1909 Carabao Cup ( 1× ) 2025
Vyhrané mezinárodní soutěže
Veletržní pohár ( 1× ) 1968/69 Pohár Intertoto ( 1× ) 2006
Soupiska K 24. červenci 2026
Významní hráči Hughie Gallacher (1925–1930) Jackie Milburn (1943–1957) Alan Shearer (1996–2006)
Umístění v jednotlivých sezonách
Stručný přehled
Zdroj:
1892–1893: Northern Football League 1893–1898: Football League Second Division 1898–1934: Football League First Division 1934–1948: Football League Second Division 1948–1961: Football League First Division 1961–1965: Football League Second Division 1965–1978: Football League First Division