Motol (dříve někdy také Motoly (pomnožné), ) je městská čtvrť a katastrální území v Praze, nacházející se v údolí Motolského potoka na západě města. Administrativně patří do městské části Praha 5.
Historie
O Motole kronikář Hájek vypravuje, že za dívčí války zuřivé děvy času večerního tajně do dvora, jenž náležel Motolovi, muži silnému a statečnému, vkročivše, pak s velikým křikem do domu vniknuvše, pána i všecku jeho čeleď porubaly, dvůr obsadily a pevnou zdi obehnaly. Osada Motol se zmiňuje již ve 12. století, neboť roku 1146 český král Vladislav II. s chotí Gertrudou daroval Plaskému klášteru z Motola "člověka Čečena a 10 lidí služebných, a pak člověka Leheta s usedlostí." Roku 1209 směnil klášter tuto majetnost s pražským biskupem za roli v Ninonicích (Jinonice) a Košíře. Jinak ves Motol náležela dílem ku zboží panen Benediktinek u sv. Jiří na pražském hradě, dílem k majetku rytířského řádu Johanitů čili Maltézů, které Vladislav II. roku 1159 uvedl do Prahy. Johanitům Motoly patřily od roku 1159. Tomuto řádu patřil později zámek a dvůr v Motole. Zámek v současné podobě vznikl ve druhé polovině 19. století nákladem malostranských johanitů.
Z poloviny 15. století (1449 a 1475) jsou zachovány četnější zprávy o zdejších vinicích. Náležely různým majitelům a přecházely často z ruky do ruky. Roku 1547, kdy Ferdinand I. zabavil městům statky pro účast na povstání, zbylo zde Staroměstským již jen několik poddaných. V 17. století i zde probíhala částečně bitva na Bílé hoře, přešly tudy bojující armády. Koncem 18. století duchovní správa v Motole náležela maltézskému řádu, když jeho správu zajišťoval břevnovský farář. Když se této správy roku 1768 vzdal, byla správa předána faráři z Liboce a později převedena k faře ve Stodůlkách (1787). Motoly se zámečkem, pivovarem a mlýnem byly za panování císaře Josefa II. přifařeny a přiškoleny ke Stodůlkám. V roce 1882 obec Motol měla 19 domů s 263 obyvateli. Koncem 19. století měla obec 310 obyvatel a v roce 1907 potom 21 domů s 354 obyvateli. Kolem roku 1900 zde došlo k pokusům o zahájení těžby uhlí, avšak neúspěšně. K Praze byla vesnice připojena roku 1922 při vzniku Velké Prahy, jako její okrajová část Praha XVII. Ta měla sídlo v Košířích a dále k této čtvrti patřil Motol, Jinonice s Butovicemi. náhled|Rudolf Holeka přistál na motolském cvičišti (1913) V období před I. světovou válkou okolí velkostatku a zámeček v majetku konventu řádu Maltézských rytířů bylo pronajato C. a k. armádě. V zámečku a na cvičišti zde byla umístěna těžká houfnicová divize č. 8, které velel podplukovník K. Peteržilka. V kasárnách byla i kantýna, kterou vlastnil Josef Eber. Setník (por.) Rudolf Holeka (C. a k. pilotní průkaz č. 39), pozdější brigádní generál čs. letectva, v létě 1913 uskutečnil etapový let – z Vídeňského Nového Města do Pardubic, z Pardubic do Prahy, kde před shromážděnou veřejností a zástupci vojenských úřadů předvedl leteckou exhibici na dvouplošníku Lohner B (motor Hiero, 90 HP, 110 km/h), a poté zpět do Rakouska. Holeka přistál, jak oznamuje Český svět, na motolském cvičišti krásným klouzavým letem a nadšeně byl všemi uvítán. Doba letu z Pardubic 48 minut. Stroj byl dopraven do hangáru, jenž byl rychle zroben z několika trámů a tyčí, přes to připevněna plachta. Při zpátečním přeletu do Vídně dokázal v čase 2 hodiny 20 minut vytvořit nový mezinárodní rekord.
Objekty později využívala i československá armáda až do vzniku Protektorátu. Koncem 20. let zde byl umístěn II. polní prapor pěšího pluku 48, velitelství a baterie dělostřeleckého pluku 101 a jeho spojovací četa. V bývalých dělostřeleckých kasárnách čs. armády byla za války umístěna jednotka Wehrmachtu a SS, jakož i policie a SA (vč. umístění v nově postavených "barákových" kasárnách na Plzeňské). Jednotky využívaly i posádkový výcvikový prostor (Standortübungsplatz), který byl jak na severní straně nad zámkem směrem k Břevnovu, tak na jižní straně údolí směrem ke Stodůlkám. V květnu 1945 zde bylo dislokováno přibližně 700 mužů. Při pražském povstání povstalci od 5. května vyjednávali o příměří. K dohodě nedošlo tak 6. května odpoledne povstalci zaútočili, ale byli odraženi. Večer 6. května se v lokalitě objevily jednotky ROA, s nimiž se povstalci dohodli na společném útoku 7. května brzy ráno. Během tohoto útoku byla kasárna vyčištěna a německá posádka kapitulovala. ROA dále postupovala za doprovodu obrněné techniky a dělostřelectva na Prahu přes Košíře a Smíchov, avšak po neúspěšném jednání s ČNR se Vlasovci začali 8. května v ranních hodinách z Prahy stahovat. Jedna ze skupin vojáků ROA, která nestačila z Prahy utéct, byla vojáky Rudé armády v Praze-Jinonicích postřílena. Jejich těla jsou dosud zakopána v neoznačeném místě na poli, které se rozkládá mezi ulicí Souběžná IV. a chráněnou oblastí přírodní památky Vidoule. náhled|vlevo|FN Motol, propojovací chodba mezi pavilony krátce před demolicí (2008) V letech 1936-37 byl vytvořen projekt nemocnice Františkem Čermákem a jeho druhy na svahu pod Vypichem. Byl to komplex vzájemně chodbami propojených přízemních, nemocničních pavilonů, které až do 80. let využívala fakultní nemocnice, ustavená po roce 1945. Stavbě skutečné nemocnice zabránila válka, už tehdy (nemocnice uvedena do provozu počátkem roku 1943) byl postavený komplex označen jako provizorní pavilonová stavba. Za německé okupace měly být objekty používány jako vojenský lazaret (1944), ale nedošlo k tomu, neboť Němci měli výhrady k použitým materiálům (dřevotříska). Německý voják "zkušebně" propíchl stěnu bodákem. Fakultní nemocnice byla na konci let osmdesátých rozšířena do dnešní podoby. Některé z původních pavilonů byly rekonstruovány a jsou využívány i v současnosti (např. pavilony 7-9, 14-16). V pavilonu 22 (bývalý Luposní ústav, první zděná stavba z roku 1936, V úvalu 175/1) je umístěna i Základní škola a Mateřská škola při FN Motol a Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny.
Motol v letech 1949-1960 náležel k Praze 4 (více méně přejmenovaná Praha XVII s Košířemi, Motolem, Jinonicemi s Butovicemi). Od roku 1960 je Motol součástí městské části Praha 5. K tomuto období se víže drobná úprava katastru Motola, kdy do Břevnova byly "přeneseny" usedlosti Šafránka (původně Motol č.p. 20) a na Smíchov i Ladronka (původně Motol č.p. 121). Zatímco do Stodůlek byla "přemístěna" Kaple Nalezení sv. Kříže a sv. Heleny. Jedna z mála usedlostí v Motole Poštovka (č.p.116) byla zbořena v 60. letech 20. století a při vzniku Prahy 5 pozemek přenesen na katastr Košíře. Na ni navazuje kulturní centrum (komunitní centrum, klub) Poštovka (Zahradníčkova 1118/2) a developerský projekt Viladomy Poštovka z roku 2020. Statut Klubu Poštovka byl změněn a od roku 2022 je zde pobočka ZŠ Nepomucká pro 1. a 2. ročník.
Geologie náhled|Zelenokamenné skály u Kalvárie, v popředí Maltézský mlýn a vlevo Motolský pivovar (Magazín Vesmír 1895)náhled|Přírodní památka Kalvárie v Motole a střecha Maltézského mlýna (2012) Motol leží v úzkém údolí vedle přírodní památky Kalvárie, kuželovitého kopce pozůstávajícího z diabasu (zelenokamene); podle Barranda se zde vyskytují v siluru spodním zkameněliny zvířeny první i druhé („kolonie Motol"). Košířské údolí za Motolem uzavírají diabasové čili zelenokamenné skály vystupující z měkké břidlice. Nejpatrnější to je na vrcholu označeném Kalvarie. Tyto skály, složené z balvanitého augitového zelenokamenu, jsou i zajímavé tím, že v jejich sousedství jsou břidlice obsahující kulaté vápenné pecky, bohaté zkamenělinami svrchního siluru, ačkoli břidlice okolní jsou spíše břidlice siluru spodního. Je to kolonie motolská, kterou již zkoumal Barrande a kde žili někteří hlavonožci a korýši. Košířské kopce, které dále odtud ohraničují košířské údolí k severu, nejsou již diabasové, nýbrž křemenné a jejich pokračováním je pak nevysoký křemenný hřbet blíže Chráštan, k nimž terén od Motola značné stoupá. Výše nad křemennými kopci se zvedá k severu opuková pláň Bílé Hory, z druhé strany pak Vidoule.
Na nejmenším chráněném území v Motolském ordoviku lze nalézt ukázku významného geologického profilu, který byl odkryt při budování železniční Buštěhradské dráhy. Lze v něm spatřit břidličné a křemencové vrstvy na rozhraní stupňů dobrotiv-beroun, které se svým stářím řadí do ordoviku. Současně jde o bohaté paleontologické naleziště trilobitů a hyolitů. V podrostu roste ovsík vyvýšený a srha laločnatá, lokalita porůstá lískou obecnou.
Charakter čtvrti Motolským údolím prochází Plzeňská ulice. Na počátku 20. století se jmenovala Berounsko-Haslbašská erární silnice, původně zvanou Říšskou či Bavorskou silnici, která vedla z Prahy přes Beroun a příhraniční ves Haselbach (dnes Lísková, část obce Nemanice na Domažlicku při hranicích s Německem) do Norimberka a dále na západ a která byla stavěna již od konce 18. století. Od dnešní křižovatky ulic Plzeňská a Ke Kotlářce dále na západ vedla Plzeňská původně po půdorysu ulic Ke Kotlářce, Zahradníčkova a Za opravnou. Počátkem 30. let 20. století byla Plzeňská nově v tomto úseku postavena a tím narovnána. Motol od Kotlářky po Kalvárii lze rozdělit na 2 oblasti. Jižní svah pod břevnovským Vypichem je předurčen "zdravotnictví" (2 nemocnice) a bydlení (Sídliště Homolka), zatímco severní svah pod Vidoulí (Přírodní park Košíře-Motol) je zasvěcen především sportování a oddechu. Motolský (nebo též Košířský) potok pramení nad Motolem u Zličína, protéká údolím a na katastru jsou na něm rybníky (Mlýnský, Pivovarský a R1-3). Některé z nich slouží v zimě k bruslení a v létě na přírodním koupališti Motol ke koupání. Za retenční nádrží Kotlářka je potok zatrubněn. Ústí do Vltavy na Smíchově nedaleko Palackého mostu.
Kolem původní vesnice zůstaly louky, na nichž postupně vyrostla tramvajová vozovna (1937, Plzeňská 298/217a), v areálu tramvajové vozovny byla později zřízena střední škola (Střední průmyslová škola dopravní) a učiliště, hotel Golf (původně Plzeňská č.p. 130, dnes č.p.103/215c), nemocnice Motol (V úvalu 84/1) a nemocnice Na Homolce (Roentgenova 37/2), kampus Plzeňská (Univerzita Karlova, mj. Ústav lékařské etiky a humanitních základů medicíny 2. lékařské fakulty (LF) a Centrum výzkumu chorob srdce a cév 2. LF) a sídliště Homolka. Sídliště Homolka v katastru obcí Motol a Košíře spadá do obvodu Prahy 5. Toto malé sídliště s 877 bytovými jednotkami na ploše 14 ha bylo vybudováno ve svažitém, skalnatém terénu. Sídliště, jehož stavba byla zahájena v roce 1971, bylo především předurčeno pro zdravotnický personál motolské nemocnice. Právě výše zmíněné nemocnice spolu s nedalekým krematoriem jsou pro celou čtvrť nejvýznamnější. Poblíž krematoria se nacházejí přírodní památky Kalvárie v Motole a Motolský ordovik. V Motole se není, na rozdíl od jiných pražských čtvrtí, velké sídliště nebo nějaká rozsáhlejší bytová zástavba. náhled|Kolonie Hliník a za silnicí usedlost Poštovka (1937)