náhled| Egretta garzetta
Volavka stříbřitá (Egretta garzetta) je středně velký brodivý pták z čeledi volavkovití.
Rozšíření Vyskytuje se v Evropě, Asii, Africe a v Austrálii (konkrétnější rozšíření níže).
Popis Délka těla: 50–60 cm Rozpětí křídel: 95–100 cm Hmotnost: 450–600 g
Volavka stříbřitá je štíhlá s dlouhými končetinami, tenkým špičatým zobákem a v porovnání s jinými volavkami i poměrně silným a krátkým krkem. Má sněhové bílé opeření kontrastující s černým zobákem a černými končetinami se žlutými prsty. Ve svatebním šatě má dvě až tři dlouhá zátylková pera, delší peří na hrdle a růžově nebo modře zbarvenou kůži mezi zobákem a okem. Delší pera má i na zádech. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci se podobají dospělcům v zimním šatě.
Hlas: Ozývá se chraptivě, a to jen na hnízdištích.ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009, s. 40. ISBN 978-80-86858-88-3.
Prostředí Prostředím volavky stříbřité jsou mělké vody a jejich okolí – rákosiny s keři a stromy a zaplavované lužní lesy. Obývá bažiny, zatopené nebo dostatečně podmáčené louky a pole nebo bahnitá jezera a rybníky.
Chování Je tažná a na zimu migruje do Středomoří a do Afriky.
Má velice pestrou stravu, loví ryby, obojživelníky, korýše, měkkýše, plazy, ještěrky a vodní hmyz. Při hledání potravy ve vodě stojí volavka stříbřitá téměř nehybně nebo se velice pomalu pohybuje a upřeně hledí na vodní hladinu. Poté, co kořist spatří, se jí zmocňuje rychlým úderem zobáku.
Hnízdí v koloniích, často ve společnosti volavek popelavých nebo bílých či jiných volavkovitých ptáků, někdy i v koloniích havranů aj. Hnízdo z větví si staví nejčastěji na stromech, vyšších keřích, na útesech, v bambusových hájích i na slehlém rákosí. Klade tři až pět světle modrozelených vajec, na kterých sedí oba rodiče po dobu 21–25 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 30 dnech a plně opeřená jsou ve věku 40 až 45 dní.
Dožívá se 15 až 20 let.MALÝ, Jaroslav. České ptactvo. 2026. [Kalendář.] [Praha]: Notique, 2025.
Poddruhy Egretta garzetta garzetta – Evropa, Afrika a Asie E. g. nigripes – Indonésie a Austrálie.
Někteří autoři rozlišují i třetí, australský poddruh E. g. immaculata. Dříve patřily mezi poddruhy volavky stříbřité i následující, dnes již uznané plnohodnotné druhy: volavka západní (Egretta gularis) a ohrožená volavka madagaskarská (Ardea humbloti).
V České republice V České republice se objevuje příležitostně od dubna do října jen jako letní host. Vzácně se vyskytuje na větších, většinou chovných rybnících a jezerech, kde je přísně chráněná. Hnízdění bylo zaznamenáno jen několikrát. V Červeném seznamu ČR je zařazena v kategorii CR – kriticky ohrožený druh. V ČR ji lze poměrně snadno zaměnit s větší volavkou bílou, která má na rozdíl od volavky stříbřité žlutý zobák a celé černé končetiny.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura BEZZEL, Einhard. Ptáci: klíč ke spolehlivému určování. Přeložil Tomáš KAPIC. Čestlice: Rebo, 2007. 238 s. Průvodce přírodou. ISBN 978-80-7234-292-1. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009. 463 s., volná příl.: barev. mapy na plastových průsvitkách. ISBN 978-80-86858-88-3.
Externí odkazy
Volavka stříbřitá na stránkách Zoo Zlín Biolib
Kategorie:Volavkovití Kategorie:Ptáci palearktické oblasti Kategorie:Ptáci Afriky Kategorie:Ptáci orientální oblasti Kategorie:Ptáci Australasie