Trajánův sloup je pomník v Římě, postavený ke cti císaře Traiana na Trajánově fóru blízko Kvirinálského paláce, severně od Fora Romana. Je to jedna z nejslavnějších památek starověkého římského stavitelství a sochařství. Podle nápisu jej dal postavit římský senát, stavbu patrně vedl architekt Apollodóros z Damašku a byla dokončena roku 113.
Popis Sloup je téměř 30 m vysoký (s podstavcem 38,4 m), je sestaven z 20 válcových bloků bílého kararského mramoru o průměru 3,7 m a o váze asi 40 t; vrchní blok váží asi 53,3 t. Uvnitř sloupu je v blocích vytesáno točité schodiště, které vede 185 stupni na plošinu na vrcholu. Schodiště osvětluje 43 štěrbinových okének. Na sloupu byla původně socha orla, později bronzová socha císaře, která ve středověku zmizela. Roku 1587 dal papež Sixtus V. na vrcholek umístit sochu svatého Petra, která je tam dodnes.
Po povrchu se vine celkem 190 m dlouhý figurální reliéf, na němž jsou znázorněna Trajánova vítězství ve válkách proti Dákům, kteří v letech 101 a 105 vtrhli přes Dunaj do římské Moesie. Na realisticky zpracovaném reliéfu vystupuje asi 2500 postav a jednotlivé scény podrobně zobrazují římské vojáky i techniku, takže je důležitým pramenem studia starověku. Reliéf byl v 19. století odlit do sádry a jeho kopie si lze prohlédnout v Museo della Civilta Romana v Římě, v Archeologickém muzeu v Bukurešti nebo ve Victoria and Albert Museum v Londýně.
náhled|vlevo|upright=1.0| Trajánův sloup, za ním kostel P. Marie loretánské a vzadu věž Palazzo Venezia
Stavba Přesné opracování mnohatunových bloků se schodištěm, jehož stupně na sebe přesně navazují, budí po staletí úžas. O technice stavby dnes odborníci soudí, že bloky nebylo možné vyzvednout do výšky přes 30 m běžnými římskými jeřáby, nýbrž technikou stavební věže, jaká se používala až do novověku. Stavba kromě toho stála mezi dvěma knihovnami, řeckou a latinskou, která se budovaly v téže době, takže stavitelé neměli téměř žádný volný prostor.
Význam Sloup později sloužil také jako mauzoleum: v jeho podstavci byly uloženy urny s popelem císaře i jeho ženy. V následujících staletích byl sloup obdivován i napodobován. Podle jeho vzoru vznikly už ve starověku sloupy Antonina Pia a Marka Aurelia v Římě, sloupy Arkadiův a Theodosiův v Konstantinopoli a v novověku sloupy u kostela svatého Karla (Karlskirche) ve Vídni, Napoleonův sloup na náměstí Vendôme v Paříži a řada dalších.
Odkazy Literatura Ottův slovník naučný, heslo Forum Trajánovo. Sv. 3, str. 625
Související články Forum Romanum Traján Fokův sloup Římské monumentální sloupy Sloup Marka Aurelia
Externí odkazy
Databáze obrázků a výkladů Fotografie reliéfů Popis sloupu
Kategorie:Starověké římské stavby v Římě Kategorie:Starověké římské sochařství Kategorie:Pomníky a památníky v Itálii Kategorie:Pamětní sloupy