Zoo Praha (oficiálně Zoologická zahrada hl. m. Prahy) je zoologická zahrada v dolní části pražské Troje, otevřená 28. září 1931. Jedná se o příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je Magistrát hlavního města Prahy. Jde o zoo s moderními pavilony a expozicemi, která se snaží představovat zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí, což umožňuje její členitý terén. Podílí se na záchraně mnoha ohrožených živočišných druhů a u některých vede jejich celosvětové plemenné knihy. Světový věhlas získal chov koně Převalského; od roku 2011 se realizuje ochranářský projekt Návrat divokých koní. V říjnu 2021 se pražská zoo právě za tento projekt a za dlouholetý přínos k záchraně koně Převalského stala držitelem nejvyššího ocenění Světové asociace zoologických zahrad a akvárií WAZA Conservation Award. Historicky jde teprve o šesté udělení tohoto světově největšího vyznamenání pro zoologické zahrady.
K 31. prosinci 2023 zoo chovala 6 298 jedinců zvířat v 703 druzích.
Dlouhodobě je nejnavštěvovanější českou zoo. V roce 2011 byla poprvé překonána hranice 1,3 milionu návštěv ročně. Od roku 2016 překonává hranici 1,4 milionu návštěv, přičemž rekordní návštěvnosti bylo dosaženo v roce 2019. V roce 2009 se zoo stala dokonce nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Česku. V roce 2018 i 2019 byla podle agentury CzechTourism třetím nejnavštěvovanějším turistickým cílem Česka, a to po Pražském hradě a lanovce na Petřín.
V roce 2007 byla prestižním časopisem Forbes Traveler zařazena mezi osm nejlepších zoo na světě. V roce 2015 se podle hodnocení uživatelů serveru TripAdvisor umístila mezi světovými zoo na 4. místě.iDNES.cz Pražská zoo slaví úspěch, ve světovém žebříčku získala čtvrté místo Následně se dostala na 5. místo a toto umístění si udržela i v dalších letech.
V roce 2020 se jako jediná z evropských zoologických zahrad dostala mezi 4 finalisty prestižního ocenění WAZA Conservation Award. Waza Conservation Award je oceněním pro členské organizace WAZA za mimořádný přínos na poli ochrany přírody a biodiverzity. Zmiňován byl zejména projekt Návrat divokých koní, ale právě kvalita všech aktuálních in situ projektů (Toulavý autobus, návrat supa mrchožravého do přírody a mnohé další) umožnila Zoo Praha postoupit do finále. V říjnu 2021 toto historicky významné mezinárodní ocenění pražská zoo obdržela.
Zoo Praha jako jediná v ČR chová od roku 2022 pár luskounů krátkoocasých, kterému se v roce 2023 podařil první úspěšný odchov mláděte v rámci evropských zoologických zahrad. Během roku 2024 se narodilo druhé mládě luskouna, první české mládě vombata obecného, geneticky cenné mládě orangutana sumaterského a na svět v tomto roce přišly také dvě samičky goril nížinných a další úspěšné odchovy.
Historie náhled|Lemur kata|alt=
První pokusy Prvním pokusem o založení zoologické zahrady v Praze byl otevřený dopis hraběte Mořice Sweerts-Sporcka, Světozor, 1881 který 11. února 1881 otiskl pražský deník Prager Tagblatt. V něm hrabě vyzýval, Prager Tagblatt aby na památku připravovaného sňatku korunního prince Rudolfa byla založena zoologická zahrada. I když se na tuto výzvu přihlásilo několik osob (a přišly i první peníze), byla tato myšlenka po kratších diskusích zapomenuta. Roku 1886 byla plánována ve Stromovce. Z naší doby, Adámek, Karel
V 19. století se o založení zoo pokoušelo ještě několik osob, mezi nimi i národopisec Vojta Náprstek ze své pozice pražského radního, ale stále zůstávalo jen u prvních plánů. Jedinou výjimkou byla činnost „Spolku pro zoologickou zahradu v Praze“, který v roce 1891 založil JUDr. V. Novák. Po původním plánu umístit zoo na Nebozízku se spolek rozhodl nestavět zoo, ale vystavovat zvířata na několika místech v Praze. První částečně úspěšnou realizací této myšlenky bylo založení jedné takové stanice na Letné v roce 1896. Skládala se z ptačí voliéry, rybníka a opičince (pravděpodobně nikdy nezprovozněného). Fungovala až do roku 1906.
Jiří Janda náhled|Pamětní deska Jiřího Jandy umístěná v Zoo Praha|alt= náhled|vpravo|Výběh Africká savana V roce 1904 se diskuse o založení zoo rozproudila silněji. Hlavními protagonisty byli cestovatel Vilém Němec a středoškolský profesor Jiří Janda. Přípravou vybudování zoo byl o dva roky později pověřen primátorem Prahy dr. Grošem Časopis Vesmír, 1907 Jiří Janda (tehdy se uvažovalo o jejím umístění na vltavském ostrově Štvanici). Epocha, 1910
Nedostatek vhodných pozemků a válka však odsunuly realizaci na pozdější dobu. V roce 1919 zvolil Poradní sbor matematicko-přírodovědecký při ministerstvu školství a národní osvěty komisi k založení pražské zoologické zahrady. Ta v roce 1923 pověřila přípravnými pracemi Jiřího Jandu. Mezitím v roce 1922 daroval velkostatkář Alois Svoboda státu pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.
V roce 1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Jiří Janda se stal jeho prvním předsedou (jím zůstal až do roku 1932). Organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce. Musel ale odrážet i útoky oponentů – např. spisovatele Ignáta Hermanna a především svého dlouholetého soka Viléma Němce, jehož koncepce zoo nebyla magistrátem vybrána.
Otevření zoo a rozvoj v období Československa Zoo byla otevřena 28. září 1931, tehdy ještě jako staveniště zoologické zahrady na ploše 24 hektarů. Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem.
Jako první byla postavena administrativní budova, výběh u hlavního vchodu, který byl původně určen pro vlky a navrhl jej Carl Hagenbeck a nyní slouží pandám červeným, dřevěný pavilónek pro lvy a tygry a voliéra dravců (nedochovala se, zřítila se v roce 1967 pod tíhou sněhu).
Prvním zvířetem v pražské zoo byla vlčice Lotta a po ní mladá lvice Šárka. Dalšími zvířaty byli mj. koně Převalského Minka a Ali (do té doby byli ustájeni na statku v Netlukách u Uhříněvsi). Herec Vlasta Burian daroval v roce 1934 do pražské zoo lachtany kalifornské Hýtu a Batula.
Roku 1932 do zahrady přišli i první tygři, Mitau a Bengali. Roku 1935 pak byl postaven pavilon šelem. Roku 1938 bylo v zoo, poprvé na světě, odchováno mládě kondora andského.
V březnu 1941 zoo zasáhla povodeň, voda se dostala až k pavilonu šelem pod skálou.
Roku 1944 byla do Prahy z bombardovaného Berlína přivezena hrošice Zuzana. Roku 1954 přišla do zoo první žirafa, samice Lenka.
Za druhé světové války se v zoologické zahradě konala cirkusová představení.
Po vzniku železné opony se stalo velmi náročným získávat nová zvířata do expozic. Zoologická zahrada tak uzavřela dohodu se sovětskou společností Zoocentr, že bude zajišťovat výměnu mezi západní a východní stranou opony. V průběhu let zahradou prošlo až 11 tisíc kusů zvířat, přičemž některé kusy v zoo zůstaly jako způsob uhrazení poplatku za služby při přepravě.
Od roku 1959 je ředitelem zoo Dr. Zdeněk Veselovský, o rok později je zahrada pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy koně Převalského. V roce 1961 přišla první samice orangutana, Soňa, o dva roky později přibila i první gorila, samec jménem Titan.
Roku 1971 se narodil orangutan Kama, o rok později mláďata geparda. V roce 1978 do zoo přišli první hrabáči, Bojsa a Nebojsa. V roce 1991 byl otevřen nový pavilon velkých kočkovitých šelem.
V 70. letech byla otevřena zajímavost pro návštěvníky, sedačková lanovka. Původně měla tato lanovka vést až na Výstaviště, ale plán byl nakonec změněn a lanovka se omezila jen na krátký úsek. V tomto období se ale výrazně zpomalil rozvoj zoo, což komentoval ředitel zoo Veselovský slovy: „Je snazší dostat do zoo pár goril z Afriky než jednoho klempíře“.
náhled|Lachtan Gaston, symbol povodní 2002|alt=
Povodně v roce 2002 Pražskou zoologickou zahradu velmi poznamenaly ničivé povodně v srpnu 2002, kdy byla zatopena téměř polovina areálu. Zoo podle tehdejšího ředitele Petra Fejka neměla dostatečné informace, připravovala se pouze na padesátiletou vodu. Plná evakuace spodní části zahrady proto začala poměrně pozdě a některá zvířata se již přemístit do bezpečí nepodařilo.
Největší problém představovala evakuace pavilonu velkých savců. Utracen musel být agresivní sloní samec Kadir, u kterého hrozilo, že uplave (sloni jsou výborní plavci) a bude ohrožovat veřejnost. Evakuovat nebylo možné ani trojici hrochů. Samice Barborka se utopila, další samice Lentilka byla utracena, když hrozilo, že uplave. Samec Slávek přežil, po dvou dnech jej ošetřovatelé našli v patře pavilonu, kam jej voda vyplavila. Uhynul i pár hrošíků liberijských. Zachránit se povedlo dvě slonice, které bylo možné ze zaplavovaného pavilonu odvést a které byly uvázány do provizorních boxů v blízkosti hlavního vchodu.
Gorily byly přemístěny do protipovodňové věže. Ukázalo se ovšem, že voda vystoupá i tam, a bylo nutné přistoupit k evakuaci pomocí gumových člunů. Zachránit se ovšem nepodařilo samce Ponga, který ve věži nebyl nalezen. Z velkých šelem byl utracen lev Bert a jeden medvěd, jejichž evakuace byla vyhodnocena jako příliš riskantní.
Symbolem povodní se pak stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a podařilo se jej odchytit až u Drážďan. Při převozu zpět však pro velké vyčerpání uhynul. V dolní části zoo má originálně řešený podvodní pomníček.
Celkem zoo ztratila 134 zvířat, materiální škody pak přesáhly 230 milionů korun. Některé zasažené objekty čekala demolice. Namísto poničených objektů však v Troji vyrostlo několik unikátních staveb, které se svým pojetím blíží novému pohledu na funkčnost a smysl zoologických zahrad.
Úvahy o sloučení V roce 2008 se objevily zprávy, že již několik let (podle mluvčí botanické zahrady 10 let) se uvažuje o sloučení Zoo Praha a Botanické zahrady hl. m. Prahy. Proti sloučení a výsledkům auditu botanické zahrady se vyslovil například kurátor listnatých dřevin botanické zahrady Pavel SekerkaBotanická zahrada a zoo by se mohly sloučit po roce 2010, Pražský deník, 11. 9. 2008, Jan Brodníček nebo Karel Jan Štolc.Karel Jan Štolc: Podstatná poznámka ke spojení Pražské botanické zahrady a ZOO Praha , botany.cz, 25. 6. 2008 Rada hlavního města Prahy měla návrh projednat v roce 2009;Pražští radní projednají sloučení zoologické a botanické zahrady, Regiony24, 22. 9. 2009, Mediafax od té doby však rozhodnutí nepadlo.
Uvažovalo se i o tom, že sloučenému subjektu by měl přibýt do správy i Trojský zámek.
Povodně v roce 2013 Při povodních v roce 2013 došlo opět k zaplavení spodní části zoo. Materiální škody byly znovu velké, díky včasné evakuaci však tentokrát nedošlo k rozsáhlejším ztrátám na životech zvířat. Evakuaci usnadnilo i to, že sloni a hroši byli jen o několik měsíců dříve přestěhováni do nově vybudovaných pavilonů v horní části zoo, a starý pavilon velkých savců byl tak až na terária prázdný. Uhynuly pouze dvě čejky a několik králíků. Gorily tentokrát přečkaly záplavu v protipovodňové věži svého pavilonu. Po opadnutí vody bylo nutné některá zvířata evakuovaná ze zaplavených objektů dočasně přesunout do jiných zoo, než proběhla nutná rekonstrukce.
Orkán Herwart v roce 2017 V 29. října 2017 přešel přes Česko orkán Herwart. Nevyhnul se ani Zoo Praha, která byla uzavřena (poprvé od červnových povodní 2013) nejen ve zmíněný den, ale také následující den, kdy byly likvidovány škody (otevřena opět dne 31. října 2017). Nedošlo k žádnému zranění zvířat, poškozeno však bylo několik vyhlídek (zejména u vlků) či seník. Polámané větve se staly zpestřením jídelníčku zvířat chovaných v zoo. Kdyby nebylo vichřice, pravděpodobně by byla překonána rekordní návštěvnost zoo z předchozího roku.
Dne 10. února 2020 došlo po více než dvou letech k uzavření zoo kvůli orkánu Sabine. Tento vítr však zoo nepoškodil.
Pandemie covidu-19