Epocha v astronomii označuje určitý přesně definovaný okamžik ve zvolené časové stupnici, ke kterému se vztahují časově proměnné astronomické veličiny, zejména souřadnice objektů (v tomto smyslu se používá pro epochu v češtině i pojem ekvinokcium), elementy dráhy nebeských těles, či údaje o světelných změnách proměnných hvězd, což umožňuje jejich srovnání. Pojem epocha pochází z řeckého ἐποχή, tj. zastavení, ve smyslu zastavení času a začátku nového. Epochu tedy určuje datum a čas, kdy bylo provedeno astronomické pozorování, nebo jen datum, ke kterému se počítají polohy nebeských těles a dráhové prvky. Epocha je důležitý chronologický referenční bod pro kalendáře, astronomické referenční soustavy, astronomické katalogy nebo oběžné dáhy nebeských těles.
Před rokem 1984 se používala epocha Besselova, označovaná předponou B následovanou číselným označením příslušného roku epochy, např. B1950 případně B1950.0. Za počátek epochy byl stanoven okamžik počátku tzv. Besselova roku 1950 = JD 2433282,423. Standardní epocha, která se v současné době (tj. od roku 1984) běžně používá v efemeridách a hvězdných katalozích, je tzv. juliánská epocha, označuje se jako J2000, resp. J2000.0, což označuje poledne 1. ledna 2000 = JD 2451545,0 TT.. Časovou jednotkou je juliánský rok o délce 365,25 dne. Epochy, které nejsou označeny písmenem nebo názvem, znamenají vždy epochu juliánskou. Epochu lze též uvádět v systému juliánského data.
Pojem ekvinokcium označuje časový okamžik, ke kterému je zafixována soustava souřadnic (především rovníkové souřadnice 2. druhu nebo ekliptikální souřadnice) astronomických objektů v astronomickém katalogu, nebo ve hvězdném atlase, případně časově proměnné veličiny ze souřadnic odvozené (např. hodnoty vlastního pohybu hvězd nebo elementy dráhy planet v efemeridách). U souřadnic hvězd je ekvinokcium obvykle udáváno pro počátek roku 1950 nebo pro počátek roku 2000 (označováno J2000.0). U efemerid planet ve hvězdářské ročence (almanachu) se obvykle udávají souřadnice vztažené k počátku příslušného kalendářního roku, což je pro pozorovatele planet a jiných těles Sluneční soustavy výhodnější. Epocha pozorování poloh hvězd nemusí být stejná jako ekvinokcium, ke kterému se vztahuje souřadnicový systém. Například hvězdy s vysokým vlastním pohybem v epochách B1972.3, J1984.5 a J1999.1 mohly být zaneseny do souřadnicového systému s ekvinokciem B1950.0.
Původní význam latinského slova ekvinokcium je rovnodennost, což se přenáší na zde popsaný astronomický pojem v souvislosti s tím, že jarní bod je definován jako místo na ekliptice, ve kterém se nachází Slunce v okamžiku jarní rovnodennosti.
Na časové škále roku, i desítek roků a více, lze pozorovat drobné změny v polohách hvězd (i dalších nebeských těles) oproti katalogu či atlasu. Proto se musí, např. u rovníkových souřadnic 2. druhu - rektascenze a deklinace - uvádět konkrétní ekvinokcium. Uvádět tyto souřadnice nebeského tělesa bez uvedení epochy (resp. ekvinokcia) nemá pro přesnou práci astronomů žádný praktický význam. Na polohu astronomického objektu má vliv i roční aberace, paralaxa nebo vlastní pohyb objektu. Mimoto se s časem mění i samotná soustava souřadnic, definovaná pomocí roviny nebeského rovníku a jarního bodu. Vlivem precese a nutace Země se tak nebeské souřadnice, které jsou definovány vzhledem k nebeskému rovníku a nebeským pólům, v čase mění. Pro konkrétní datum pozorování (tedy pro aktuální epochu) je potom třeba příslušné souřadnice objektu z katalogu přepočítat se započtením všech vlivů, které ovlivňují přesnou polohu objektu v daném místě pozorování.
Například: rovníkové souřadnice 2. druhu pro hvězdu Arcturus pro ekvinokcium B1950.0 (v systému FK4) jsou uváděny takto:
zatímco v novějším katalogu pro J2000.0 (v systému ICRS) jsou souřadnice:
Je tedy vidět, že pro přesnou prácí s polohou hvězdy není rozdíl zanedbatelný.
Při sestavování katalogu je každá hvězda pozorována několikrát v průběhu jednoho nebo několika let. K tomu lze využít různé přístroje a pozorování mohou být prováděna na různých observatořích. Výsledkem je, že pro každý okamžik, neboli epochu pozorování, jsou v souřadnicovém systému daného přístroje určeny viditelné souřadnice hvězdy. Pro porovnání takto získaných souřadnic hvězd v různých časech a na různých přístrojích je nutné je převést do jednotného souřadnicového systému, který je nastaven na standardní epochu. Epochou katalogu se tedy nazývá datum, ke kterému jsou převedeny (přepočítány) souřadnice hvězd, pozorovaných v různých časech. Například Katalog Hipparcos je vázán na epochu J1991.25 TT, což se dá přepočítat na datum 2. dubna 1991 13:30 TT, zatímco standardní epocha je určena k J2000.0. V klasických (knižních) katalozích jsou polohy aktualizovány každých 25 nebo 50 let. Elektronické katalogy a příslušný výpočetní software však dokáží polohy aktualizovat průběžně.
Odkazy
Literatura
Reference
Související články Měření času Nebeská mechanika Sférická astronomie
Externí odkazy OxCal 4.4 Manual - Calendar Portál pro převody data mezi různými kalendářními systémy Hvězdářská ročenka Elektronická verze české Hvězdářské ročenky JPL Horizons System Online údaje o objektech Sluneční soustavy a jejich efemeridách
Kategorie:Nebeská mechanika Kategorie:Měření času