Berounský tunel (do roku 2023 Tachlovický tunel, dříve nazývaný též Železniční tunel Barrandov) je železniční tunel plánovaný pro vysokorychlostní trať Praha–Beroun, měl by mít délku přibližně 25 km. Maximální rychlost v tunelu by měla být 200 km/h, trať bude přizpůsobena smíšenému provozu osobní a nákladní dopravy, výstavba by měla být zahájena nejdříve v roce 2032. Doba průjezdu tunelem bude méně než 10 minut, čímž by se dosáhlo významné úspory času oproti stávající trati Praha–Beroun údolím Berounky.
Historie Vláda Jiřího Paroubka schválila tunelovou variantu v červenci 2005.Petr Sehnoutka: Prahu a Beroun propojí rekordní tunel ihned.cz, 12. 4. 2007Beroun – Praha, popis III. koridoru, K-report – železniční koridory Původně byla zvažována i varianta dvou na sebe navazujících tunelů. Tunel měl být původně dvoukolejný, pak se projekt přiklonil k dvojici jednokolejných tunelů, které budou každých 400 metrů propojeny spojovacími chodbami.Petr Sehnoutka: Vlakový tunel do Berouna: dražší, delší a složitější, ihned.cz, 12. 7. 2007 Investorem byla Správa železniční dopravní cesty, generálním projektantem byl SUDOP Praha a. s. V lednu 2008 byly založeny webové stránky projektu. Během roku 2009 začaly přípravné práce – zapojování elektrických transformátorových stanic na očekávaných koncích tunelu. Nebyla však vybrána firma, která by měla provést vlastní stavební práce. První odhad nákladů činil asi 26 miliard Kč.
Poslanecká sněmovna v září 2009 v souvislosti s tímto tunelem ve zrychleném režimu schválila novelu zákona, podle níž k podzemním stavbám nebude třeba souhlas majitelů pozemků nad stavbou, pokud se jich výstavba přímo nedotkne.Martina Klapalová: Vysokorychlostní trať Praha - Beroun byla v ohrožení, pomohli poslanci, iDnes.cz, 11. 9. 2009, ČTK
V září 2010 označil ministr dopravy Vít Bárta projekt za příliš nákladný, a ačkoliv výstavba vysokorychlostního koridoru patřila k jeho dopravním prioritám, tunel samotný by realizován být neměl.Bárta: Strategickou stavbou v Plzeňském kraji je III. koridor, Finanční noviny 24. 9. 2010 (odkaz nefunkční)Bárta: Strategickou stavbou v Plzeňském kraji je III. koridor, SILNICE ŽELEZNICE 24. 9. 2010
Plán tunelu byl oživen v roce 2019. Správa železniční dopravní cesty oznámila záměr podpořit výstavbu nového tunelu a současnou železniční trať kopírující údolí Berounky přenechat příměstským vlakům. Opustila také levnější variantu F, k níž se přikláněla ještě začátkem roku a podle které měla být pouze napřímena trať mezi Radotínem a Řevnicemi dvěma kratšími tunely. Varianta F byla opuštěna například kvůli nemožnosti snížení hlukové zátěže v úseku Řevnice–Beroun. Vybranou variantu schválila Centrální komise Ministerstva dopravy.
Po schválení Centrální komisí příprava pokračovala geotechnickým průzkumem a v roce 2024 stavba získala souhlasné stanovisko v procesu vyhodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) vydané Ministerstvem životního prostředí.
Popis projektu Tunel v celkové délce 24,7 kilometrů má sestávat ze dvou souběžných jednokolejných tubusů vybudovaných ražbou metodou TBM na základě kruhového průřezu. Má začínat jižně od nádraží Praha-Smíchov v nadmořské výšce asi 200 metrů a dále vést zhruba pod Slivencem, Ořechem, Tachlovicemi, Mezouní a Sedlcem ve Svatém Janu pod Skalou. Tunel má mít tvar lehce zakřiveného oblouku z důvodu přizpůsobení geologickým poměrům (krasové jeskyně). Vyústění v Berouně má být v nadmořské výšce okolo 225 metrů. Ražba má trvat čtyři roky a probíhat ve dvou směrech současně, od Berouna a Tachlovic. Vytěžený materiál má být použit k rekultivaci lomu Holý Vrch poblíž Mořiny.
Provoz v tunelu bude řízen systémem ETCS L2 a kvůli odporu vzduchu a sklonu místy až 7 ‰ bude omezen na maximálně sedm souprav za hodinu v každém směru.
Na trati by neměly být žádné mezilehlé stanice ani zastávky. U Svatého Jana pod Skalou by měl mít tunel čerpací objekt, u Tachlovic transformovnu, odvětrávání a přístupový tunel.
V červnu 2019 byly ve hře dvě varianty: Tachlovický tunel o délce 24,7 km od barrandovského mostu (s napojením ke Smíchovu i na Branický most) k berounskému Závodí, a kratší varianta 18km Třebotovského tunelu začínajícího v Radotíně. Za favorita byla považována delší varianta, jejíž náklady se odhadovaly na 50 miliard korun. V listopadu 2019 Centrální komise Ministerstva dopravy vybrala variantu delšího tunelu o délce 24,8 km (varianta C-I), stavět se mělo v letech 2028 až 2035. Termín výstavby se posunul a v roce 2026 se výstavba předpokládala v letech 2032–2044 při nákladech 87,6 mld korun. Maximální rychlost v tunelu bude pro osobní vlaky 200 km/h a pro nákladní vlaky 100 km/h (v roce 2019 se předpokládalo 120 km/h). Trať bude přizpůsobena smíšenému provozu osobní a nákladní dopravy.
Odkazy Reference
Externí odkazy Popis stavby, plánované parametry (pdf) Pojednání shrnující očekávané přínosy stavby
Kategorie:Zamýšlené tunely v Česku Kategorie:Zamýšlené železniční tunely v Praze Kategorie:Železniční tunely v okrese Praha-západ Kategorie:Železniční tunely v okrese Beroun Kategorie:Zamýšlené železniční tratě v Česku Kategorie:Železniční trať Praha–Plzeň