Očihov

Očihov je obec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní obyvatel.

Název Původní název vesnice byl nejspíše Očichov odvozený z osobního jména Otislav (zkráceně Otich) ve významu Otichův dvůr. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Ochzhouech (1275), Ochihov (1289), Oczichow a Oczihow (1333), Ocsyhow (1359), Oczikow (1369), Oczyhow (1384–1399), Oichizow (okolo roku 1405), Oczihaw (1386), in Oczyhowie (1390), Oczehow (1412), nad Walikym Oczihowem (1483), Grosz Otschehau (1787) a Grosz-Otschehau (1846).

Historie První písemná zmínka o Očihovu pochází z roku 1275. V roce 1289 byl majitelem vsi Přibyslav z Očihova. Roku 1307 ji vlastnil Slavata z Očihova, příbuzný Fremutů a Malíkovských, které v té době žil na Moravě. Z dalších držitelů jsou známi Ota z Chrástu (1359), Albert z Kolovrat (1365) a Aleš ze Žeberka na Blšanech (1403). Všichni tři vykonávali patronátní právo ke zdejšímu kostelu svatého Martina. Později měla v Očihově zapsané věno Kunhuta z Ronova, manželka Jana Calty z Kamenné Hory. Zemřela před rokem 1472 a někdy poté byl Očihov připojen k petrohradskému panství.

Pravděpodobně v patnáctém století byla v Očihově postavena tvrz. První zmínka o ní pochází z roku 1544, kdy ji i s příslušenstvím prodal Jan mladší Krakovský z Kolovrat Jeronýmovi Hrobčickému z Hrobčic. Jeroným pustou tvrz obnovil, a když v roce 1571 zemřel, zdědil ji po něm syn Diviš Hrobčický z Hrobčic. Sídlil na ní až do smrti v roce 1596. Divišův syn Kryštof Hrobčický z Hrobčic se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což byl odsouzen ke ztrátě majetku. Očihov poté koupil František Clary da Riva. Během třicetileté války tvrz zchátrala a už nikdy nebyla obnovena. Ještě během války Očihov získali Štrasoldové a roku 1648 vesnici koupil Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, který ji připojil k Podbořanům.

Přírodní poměry Ve vesnici se nachází dvě studny, ve kterých byla zjištěna minerální voda. Další podobná studna se nachází u hřbitova a padesátých letech dvacátého století byl u vesnice v nivě Blšanky vyhlouben vrt s vydatností tři litry za sekundu. Minerální voda zde obsahuje 3,1 g·l−1 rozpuštěných pevných látek a 2500–2700 mg·l−1 rozpuštěného oxidu uhličitého.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 659 obyvatel (z toho 321 mužů), z nichž bylo 57 Čechoslováků, 594 Němců a osm cizinců. Kromě pěti evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 643 obyvatel: 119 Čechoslováků, 523 Němců a jeden cizinec. Většina byla římskými katolíky, ale žilo zde také dvanáct evangelíků, dva členové církve československé a deset lidí bez vyznání.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 Obec Očihov 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 796 881 877 915 884 866 832 347 455 431 355 308 297 338 360 Místní část Očihov Obyvatelé 587 650 660 682 672 659 643 263 340 329 287 266 260 279 307 Domy 81 88 101 122 129 136 133 134 121 82 77 100 105 103 114

Obecní správa Mezi lety 1850–1980 byl Očihov obcí v okrese Podbořany (1950) a později v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 do 23. listopadu 1990 patřil jako část města k Blšanům a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.

Části obce Očihov Očihovec

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.

Pamětihodnosti Na východním okraji vesnice stojí původně románský kostel svatého Martina, jehož dochovaná podoba pochází z přestaveb z let 1790 a 1841. Pískovcová torza dvou křížů před hřbitovem

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Rakovnické pahorkatině Kategorie:Obce v okrese Louny Kategorie:Svazek obcí Podbořansko Kategorie:Líčkovské panství