19. duben

19. duben je 109. den roku podle gregoriánského kalendáře (110. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 256 dní. Svátek má Rostislav.

Události Česko 1880 – Stremayrova jazyková nařízení zaručovala rovnoprávnost češtiny s němčinou u státních úřadů ve vnějším úřadování. 1932 – Skončila mostecká stávka severočeských horníků, největší stávka na evropském kontinentě v době světové hospodářské krize. Začala jako protestní stávka proti propouštění horníků na dole Humboldt 23. 3 1932. 1945 – Necelý měsíc před koncem války Nacisté vypálili partyzánskou osadu Ploština na území obce Drnovice (okres Zlín) ; zastřelili nebo zaživa upálili 28 lidí. Tato tragédie se stala námětem knihy Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen. 1950 – Československá vláda zakázala činnost střediska Americké informační služby v Praze. (Činnost britského informačního střediska byla zastavena 12. května.) 1973 – Předsednictvo Federální vlády ČSSR přijalo Usnesení č. 113/73, kterým přikázalo AZNP Mladá Boleslav vyvinout a připravit do výroby nový osobní automobil, pozdější Škoda 105/120. 1995 – Televize Nova vysílá první díl prvního českého rodinného sitcomu Nováci. 1999 Vladimír Železný byl odvolán z postu generálního ředitele České nezávislé televizní společnosti (ČNTS) (TV Novy). Železný měl – podle většinového amerického akcionáře ČNTS – převést práva na nákup televizních programů a zisky z těchto obchodů na jinou firmu, založenou v říjnu 1998 zaměstnanci Novy. Evropský parlament vyzval Českou republiku k zrušení Benešových dekretů.

Svět 65 – Propuštěnec Milichus prozradil Pisonovo spiknutí zabít císaře Nera. Všichni spiklenci byli zajati a uvězněni. 797 – Císařovna Irena Athénská organizuje spiknutí proti vlastnímu synovi, byzantskému vladaři Konstantinu VI. Je svržen a oslepen a brzo na svá zranění zemře. Irene se stala první ženou na trůně východořímského císařství 1422 – Alžběta Lucemburská si bere ve Vídni arcivévodu Albrechta II. 1713 – Císař Karel VI. vydal tzv. Pragmatickou sankci. 1770 – Anglický kapitán James Cook s lodí Endeavour přistál u východního pobřeží Austrálie v Botany Bay. 1775 – Bitva u Lexingtonu a Concordu. 1783 – Ruská carevna Kateřina II. Veliká anektovala Krym. 1839 – V Londýně byla podepsána Londýnská smlouva, která uznala Belgii za samostatné království. 1859 – Pruský cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt dokončil svůj pětidílný spis Kosmos (resp. Cosmos) o popisu světa, od základních fyzikálních principů přes biosféru až po astronomii. 1897 – První ročník Bostonského maratonu, který se běží každé třetí pondělí v dubnu na státní svátek Patriots’ Day („Den patriotů (vlastenců)“) 1919 – Polsko dobylo Vilnius. 1928 – Více než 70 let po zahájení projektu a 40 let poté, co se objevil první díl, vyšel závěrečný díl nového anglického slovníku Oxford English Dictionary. 1942 – V Polsku zřízeno ghetto Majdan-Tatarski. 1943 – Švýcarský chemik Albert Hofmann otestoval Diethylamid kyseliny lysergové, které poprvé objevil v sebeexperimentu. 1943 – Zahájeno povstání ve varšavském ghettu – nejvýznamnější akce židovského odboje za 2. světové války. 1956 – V monacké Katedrále Neposkvrněné Matky Boží proběhl církevní sňatek knížete Rainiera III. a americké herečky Grace Kellyové. Civilní sňatek uzavřeli o den dříve. 1971 – Z kosmodromu Bajkonur byla vypuštěna kosmická stanice Saljut 1, první orbitální stanice Země. 1973 – Založení Socialistické strany Portugalska. 1975 – Indické organizaci pro vesmírný výzkum se podařilo vypustit první indickou družici Aryabhata, která je však stále posílána do vesmíru pomocí sovětské nosné technologie. 1989 – Na USS Iowa explodovala palebná věž a zabíla 47 námořníků. 1993 – Zásah policistů a gardistů proti sektě Davida Koreshe na ranči Mt. Carmel Center u města Waco v Texasu si vyžádal 76 obětí na životech z řad davidiánů a 6 obětí z řad úředníků ATF. 1995 – Bombový útok v Oklahoma City, kterým pachatel Timothy McVeigh reagoval na zásah ve Waco o dva roky dříve, si vyžádal 168 obětí na životech a téměř 600 zraněných. 1999 – Bundestag se vratil do Berlína. 2005 – Konkláve kardinálů římskokatolické církve zvolila ve Vatikánu nového papeže. Stal se jím německý kardinál Joseph Ratzinger a přijal jméno Benedikt XVI. 2011 – Fidel Castro vzdal funkce prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Kuby. 2021 – Na Marsu proběhl první let autonomního vrtulníku Ingenuity americké agentury NASA.

Narození Česko náhled|upright|Lubomír Lipský (* 1923) náhled|upright|Martin Havlát (* 1981) 1693 – František Jakub Fortin, stavitel († 14. července 1763) 1798 – František Glaeser, hudební skladatel († 29. srpna 1861) 1831 – Alfons Ferdinand Šťastný, agrární filozof a politik († 8. listopadu 1913) 1850 – Josef Strachovský, sochař († 9. července 1913) 1852 – Emanuel Krescenc Liška, malíř a ilustrátor († 18. ledna 1903) 1854 – Rudolf Treybal, zemědělský pedagog, agronom a politik († 24. srpna 1911) 1864 – Jaromír Pečírka, československý vojenský lékař († 13. března 1933) 1865 – Vojtěch Zavadil, československý politik († 4. května 1924) 1868 – Josef Čižmář, lékárník, historik a folklorista († 22. prosince 1965) 1873 – Josef Svozil, československý politik († 28. března 1949) 1880 – Andrej Kubál, československý politik slovenské národnosti († 6. října 1957) 1900 – Aleš Podhorský, divadelní režisér a herec († 19. srpna 1964) 1906 – Evžen Markalous, lékař a umělec († 9. července 1971) 1907 – Zdeňka Bezděková, spisovatelka († 12. srpna 1999) 1909 – František Gross, malíř a grafik († 27. července 1985) 1914 – Josef Malejovský, sochař a politik († 20. prosince 2003) 1918 – Bohumil Konečný, malíř a ilustrátor († 14. ledna 1990) 1922 – František Jezdinský, ekonom († 18. července 2019) 1923 – Lubomír Lipský, herec († 2. října 2015) 1925 – Karel Teissig, malíř, ilustrátor a grafik († 1. října 2000) 1927 – Zdeněk Šimek, sochař a malíř († 27. října 1970) 1929 – Jiří Hledík, československý fotbalový reprezentant († 25. dubna 2015) 1931 – Jiří Štrunc, sbormistr a hudební pedagog († 15. června 2015) 1932 – Jaroslav Med, literární kritik, historik, spisovatel († 14. února 2018) 1935 – Josef Vojta, československý fotbalový reprezentant († 6. března 2023) 1939 Adolfína Tačová, sportovní gymnastka, stříbrná olympionička Miloš Melčák, politik Bedřich Šetena, herec († 3. dubna 2015) 1940 – Milan Knížák, umělec, malíř, sochař, designér a hudebník 1941 – Jiří Svoboda, volejbalista 1944 – Eva Tálská, scenáristka, dramatička a režisérka († 27. srpna 2020) 1945 – Jaroslav Řehna, sochař 1946 Jaroslav Veis, spisovatel Leoš Šimánek, cestovatel († 9. března 2026) 1947 – Karel Souček, česko-kanadský profesionální kaskadér († 20. ledna 1985) 1948 – Martin Dvořák, politik a lékař 1953 – Ivan Luťanský, herec († 1. srpna 1983) 1962 – Anna Čurdová, politička 1975 Marian Přibyl, basketbalista Hana Benešová, atletka 1981 – Martin Havlát, hokejista 1982 – Filip Jícha, házenkář 1987 - Lucie Stuchlíková, novinářka - Seznam Zprávy 1990 Dominik Furch, lední hokejista Alžběta Dufková, synchronizovaná plavkyně 1992 – Oldřich Hajlich, dabér a herec

Svět náhled|upright|James Heckman (* 1944) náhled|upright|Tim Curry (* 1946) náhled|upright|James Franco (* 1978) náhled|upright|Kate Hudson (* 1979) náhled|upright|Maria Šarapovová (* 1987) 1603 – Michel Le Tellier, kancléř Francie († 30. října 1685) 1633 – Willem Drost, nizozemský malíř († 25. února 1659) 1658 – Jan Vilém Falcký, vévoda jülišský a bergský, kurfiřt († 8. června 1716) 1722 – Klement František de Paula, princ bavorský, císařský generál († 6. srpna 1770) 1789 – Martin Hamuljak, slovenský jazykovědec, redaktor a vydavatel († 31. března 1859) 1793 – Ferdinand I. Dobrotivý, rakouský císař, poslední korunovaný český král a král uherský († 29. června 1875) 1795 – Christian Gottfried Ehrenberg, německý přírodovědec († 27. června 1876) 1814 – Louis Amédée Achard, francouzský novinář a spisovatel († 25. března 1875) 1815 – Johann von Wagner, ministr zeměbrany Předlitavska († 1894) 1829 – Richard Boyle, 9. hrabě z Corku a Orrery, britský politik a šlechtic († 22. června 1904) 1832 José Echegaray y Eizaguirre, španělský dramatik a politik († 4. září 1916) Lucretia Garfieldová, manželka 20. prezidenta USA Jamese A. Garfielda († 14. března 1918) 1836 – Gustav Tschermak, rakouský mineralog († 4. května 1927) 1847 Ferdinand Fellner, rakouský architekt († 22. března 1916) Eva Gonzalèsová, francouzská malířka († 5. května 1883) 1850 – Otto Haab, švýcarský oftalmolog († 17. října 1931) 1876 – Jindřich Meklenbursko-Zvěřínský, nizozemský princ manžel († 3. července 1934) 1882 – Getúlio Vargas, prezident Brazílie († 24. srpna 1954) 1883 – Richard von Mises, rakouský matematik a fyzik, aplikovaná matematika, aerodynamika († 14. července 1953) 1889 – Otto Georg Thierack, německý nacistický politik a právník († 22. listopadu 1946) 1892 – Germaine Tailleferre, francouzská skladatelka († 7. listopadu 1983) 1903 – Rae Jenkins, velšský houslista a hudební skladatel († 29. března 1985) 1905 Charles Ehresmann, francouzský matematik, diferenciální topologie († 22. září 1979) Jim Mollison, skotský pilot a dobrodruh († 30. října 1959) 1906 – Einar Haugen, americký lingvista († 20. června 1994) 1908 – Joseph Keilberth, německý dirigent († 20. července 1968) 1911 – Georgij Mokejevič Markov, ruský sovětský spisovatel († 26. září 1991) 1912 – Glenn Seaborg, americký jaderný chemik, objev transuranů -nositel Nobelovy ceny za chemii (1951) († 25. února 1999) 1913 – Ken Carpenter, americký olympijský vítěz v hodu diskem († 15. března 1984) 1917 – Sven Hassel, dánský spisovatel († 21. září 2012) 1919 Franco Rossi, italský filmový scenárista a režisér († 5. června 2000) Walter Isard, americký ekonom († 6. listopadu 2010) 1920 – Julien Ries, belgický kardinál, církevní historik († 23. února 2013) 1921 – Roberto Tucci, italský kardinál († 14. dubna 2015) 1922 – Erich Hartmann, německé letecké eso († 20. září 1993) 1928 William Klein, americký fotograf, režisér a scenárista († 10. září 2022) Alexis Korner, britský bluesový hudebník († 1. ledna 1984) 1931 – Frederick Brooks, americký informatik, systém OS/360 († 17. listopadu 2022) 1932 Fernando Botero, kolumbijský malíř a sochař Andrea Meadová-Lawrenceová, americká alpská lyžařka († 30. března 2009) 1935 Justin Francis Rigali, americký kardinál Dudley Moore, britský herec a komik († 27. března 2002) 1936 – Wilfried Martens, belgický politik († 9. října 2013) 1940 – Genya Ravan, americká zpěvačka polského původu 1941 – Jürgen Kocka, německý historik 1942 – Alan Price, britský hudebník 1944 – James Heckman, americký ekonom, Nobelova cena 2000 1945 – George Alencherry, indický kardinál 1946 – Tim Curry, britský herec a zpěvák 1947 Mark Volman, americký zpěvák Norbert Conrad Kaser, jihotyrolský rebelující spisovatel a básník († 21. srpna 1978) Murray Perahia, americký klavírista a dirigent 1949 Paloma Picasso, francouzská módní návrhářka Joachim Sauer, německý kvantový chemik, manžel spolkové kancléřky Angely Merkelové. Rikki Ducornet, americká spisovatelka 1951 – Jóannes Eidesgaard, faerský premiér 1952 László F. Földényi, maďarský estetik, umělecký kritik Robert Zubrin, americký vizionář, aerokosmický inženýr, spisovatel 1953 Sara Simeoniová, italská atletka, olympijská vítězka ve skoku do výšky Rod Morgenstein, americký bubeník, člen skupin Dixie Dregs a Winger 1954 – Trevor Francis, anglický fotbalista († 24. července 2023) 1956 Denardo Coleman, americký jazzový bubeník Sue Barkerová, britská profesionální tenistka Paul Day, anglický heavy metalový zpěvák Volen Siderov, bulharský fotograf a nacionalistický politik 1957 – Tony Martin, anglický hudebník, člen skupiny Black Sabbath 1962 – Dorian Yates, anglický kulturista 1968 – Ashley Juddová, americká herečka a politická aktivistka 1970 – Luis Miguel, mexický zpěvák populární v Latinské Americe