Milada Součková, pokřtěná Milada Marie Božena, provdaná Rykrová, (24. ledna 1899 PrahaMatrika narozených, Panna Marie Vítězná, 1894–1901, snímek 117, Záznam o narození a křtu – 1. února 1983 Boston, USA) byla česká spisovatelka, lingvistka a literární teoretička.
Život Narodila se v rodině stavebního podnikatele (disponenta) a majitele domu Antonína Součka (*1860) a jeho manželky Marie, rozené Horové (*1874).Policejní přihlášky, Praha, rodina Antonína Součka Po maturitě na dívčím gymnáziu Minerva, kde v té době studovala také Milena Jesenská, studovala přírodní vědy na Karlově univerzitě a promovala roku 1923 na téma „O duševním životě rostlin“. V letech 1923–1924 studovala na univerzitě v Lausanne. Seznámila se se svým budoucím manželem, malířem Zdeňkem Rykrem; dne 17. června 1930 se vzali.Matrika oddaných, kostel Nejsvětější Trojice Podskalí, 1922–1931, snímek 268 Manželé za války působili v odboji. Roku 1940 spáchal její muž sebevraždu. Důvodem mohla být obava, aby se nedostal do rukou gestapa.
V letech 1937–1939 publikovala v časopise The Booster, který vydával Henry Miller v Paříži. Na jeho stránkách se ocitla mezi jmény jako William Saroyan, Anaïs Nin, Gerald Durrell či Raymond Queneau. Poslední číslo tohoto časopisu dokonce bylo Součkové věnováno.
Účastnila se uměleckého a literárního života, spolupracovala s Pražským lingvistickým kroužkem, seznámila se s Romanem Jakobsonem a za války spolupracovala s Vladislavem Vančurou na „Obrazech z dějin“.
Po roce 1945 pracovala Milada Součková jako kulturní atašé československého konzulátu v New Yorku a po únoru 1948 zůstala v USA, takže doma její díla nemohla vycházet. V letech 1950–1962 přednášela českou literaturu a další slovanské obory na Harvardově univerzitě, v letech 1962–1969 na univerzitě v Chicagu a v letech 1970–1973 v Berkeley. Od roku 1963 byla knihovnicí Harvardovy univerzity a shromáždila zde patrně největší soubor české literatury mimo ČR; tomuto fondu odkázala i své úspory.
Miladu Součkovou připomíná pamětní deska s bustou na fasádě domu v Praze 1 v Úvozu 228 – domu U Bílé růže, kde pobývala na sklonku války poté, co její původní domov podlehl bombardování. Dům, který je pozoruhodný i z architektonického hlediska (považovaný architektem Samuelem Cíglerem za jeden z nejpovedenějších funkcionalistických domů v Čechách) pro instalaci desky vybral Kristian Suda, autorkou je sochařka Stanislava Kavanová.
Když Milada Součková odešla pracovat do Ameriky, která se stala jejím doživotním exilem, v domě po ní zůstaly její nevydané rukopisy. Ty jsou dnes ve správě Literárního archivu Památníku národního písemnictví.
Popel Milady Součkové byl rozptýlen na Olšanských hřbitovech v Praze.
Bohemistka a spisovatelka Zuzana Říhová, která pracuje na monografii této „pozapomenuté spisovatelky“, říká: „Její dílo vypovídá o moderní literatuře. Také proto, že se zabývá otázkou paměti – co je paměť individuální a co patří do velké paměti dějin, je v kontextu dějin dvacátého století důležité.“
Dílo První písmena, 1934 experimentální próza Amor a psyché, 1937 experimentální próza Odkaz, 1940 román Zakladatelé, 1940 román Bel canto, 1944 Hlava umělce, 1944 Další knihy vyšly v exilu: Gradus ad parnassum, 1957, básnická sbírka Pastorální suita, 1962, básnická sbírka Sešity Josephiny Rykrové, 1981 básnická sbírka Neznámý člověk, 1962 próza Literární historie a teorie: A literature in crisis: Czech literature 1938 – 1950, 1954 The Czech Romantics, 1959 The Parnassian Jaroslav Vrchlický, 1964 Baroque in Bohemia, 1980
Sebrané spisy Milady Součkové, které vyšly v nakladatelství Prostor, získaly cenu Magnesia Litera 2010 za nakladatelský čin.
O vydání souborného díla Milady Součkové se zasadil editor Kristian Suda, jehož cesta k Součkové vedla přes útlou sbírku básní. „Vedle Hrabala, Koláře nebo Demla patří k největším zjevům české literatury dvacátého století,“ říká.
V roce 2026 vyšlo polské vydání knihy Mluvící pásmo (pl. Pas mowy) v nakladatelství Ossolineum.
Odkazy
Reference
Literatura HRDLIČKA, Josef. Jan Čep and Milada Součková: Two Modes of Nostalgia. Bohemica Olomucensia. 2015, roč. 7, č. 2, s. 51–61. ISSN 1803-876X. DOI: 10.5507/bo.2015.016. Přístup také z: https://www.researchgate.net/publication/370051857_Jan_Cep_and_Milada_Souckova_Two_Modes_of_Nostalgia
Související články Zdenek Rykr
Externí odkazy
Heslo ve Slovníku české literatury divadelní hra Historický monolog Spisovatelka, po které zůstalo „jen“ její dílo Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o životě Milady Součkové, citace z literatury.
Kategorie:České spisovatelky 20. století Kategorie:České literární teoretičky Kategorie:České básnířky Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Čeští exiloví spisovatelé Kategorie:Absolventky gymnázia Minerva (1890) Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Úmrtí v roce 1983 Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení na Olšanech