Josef Šusta (19. února 1874Chybně uvádí datum narození 12. února, Josef Šusta se ale narodil a byl pokřtěn o týden později. Třeboň – 27. května 1945 Praha) byl český historik, spisovatel a politik, syn správce třeboňského panství Josefa Šusty (1835–1914). Patřil vedle historika Josefa Pekaře k předním žákům tzv. Gollovy školy. Vynikal znalostmi v oblasti světových a hospodářských dějin i dějin umění,Kutnar – Marek (1997), s. 503 k oblastem zájmu patřil český vrcholný středověk, reformace nebo moderní evropské politické dějiny. Za druhé světové války byl prezidentem České akademie věd a umění, pro přijetí této složité úlohy byl po válce obviněn z kolaborace, a svůj život proto ukončil sebevraždou.
Život Josef Šusta starší byl hospodářský správce Jana Adolfa a poté Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu a zaváděl modernizace zejména v oblasti rybníkářství. Toto zázemí podnítilo historikův zájem o hospodářské dějiny.Kutnar – Marek (1997), s. 502 Rodina bydlela v domě v areálu třeboňského zámku.
Po studiích (1883–1899) v Českých Budějovicích (na gymnáziu Jana Valeriána Jirsíka byl spolužákem Emila Háchy), Praze (žák Jaroslava Golla) a Vídni (Ústav pro rakouský dějezpyt) pokračoval studijním pobytem v Itálii (Rakouský historický ústav v Římě, Vatikánský archiv).
Byl generačním druhem Josefa Pekaře, profesorem všeobecných dějin Univerzity Karlovy (1910), děkanem filozofické fakulty (1916), prezidentem České akademie věd a umění (1939–1945), habilitoval se prací Pius IV. Před pontifikátem a na začátku pontifikátu.
Jeho činnost měla klíčový význam v zařazení československé historie do kontextu světového vývoje a v oboru hospodářských a sociálních dějin. Kritizoval Františka Palackého za filozoficko-historickou koncepci českých dějin (vyzdvihl např. pozitivum německé kolonizace Čech v rozvoji území zakládáním měst a přílivem finančního kapitálu).
Byl nositelem (10. července 1934) francouzského řádu Komtura Čestné legie (Commandeur de l'Ordre National de la Légion d'honneur).
Přispíval mj. do Lumíra, Lidových novin a Venkova. Od dětství měl vlažný vztah k náboženství a už v průběhu střední školy se stal agnostikem. Měl kritický vztah k římskokatolické církvi – vystoupil z ní po návratu ze studijního pobytu v Itálii a Vatikánu.vzpomínky dcery, Heleny Vrbové - Šustové (1907-2000)
Od r. 1936 byl hlavním editorem šestisvazkových Dějin lidstva od pravěku k dnešku, vydávaných nakladatelstvím Melantrich (do r. 1942 vyšlo šest svazků).
V letech 1920–1921 působil v úřednické vládě Jana Černého jako ministr školství (MŠANO).
Byl členem pátečníků, jednalo se o přítele T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Karla Čapka a blízkého přítele Maxe Dvořáka.
Po skončení druhé světové války byl obviněn z kolaborace (okupanti jej mj. přiměli vstoupit do Ligy proti bolševismu). Dne 27. května 1945 vyjel z Hanspaulky nejbližší cestou k Vltavě – přímou tramvají č. 11 – a spáchal sebevraždu skokem do Vltavy z Hlávkova mostu.Informace získaná od pamětníka. Viz též článek Karla Košťála v časopise Hanspaulka, vydávaném Sokolem Hanspaulka. Tento autor má také kopii dopisu na rozloučenou. → Jeho tělo bylo nalezeno 1. června 1945 nedaleko Roztok u Prahy.https://is.muni.cz/el/phil/podzim2016/HIA105/Josef_Susta.pdf Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. V 50. letech byly jeho ostatky přeneseny a pohřbeny na šáreckém hřbitově u kostela sv. Matěje.
Literární dílo
Téma historické Die römische Kurie und das Konzil von Trient unter Pius IV. (Vídeň 1904–1914). Sv. 1 dostupný online. Purkrabské účty panství Novohradského z let 1390–1391 (Praha 1909). Dostupné online. Dvě knihy českých dějin. Kus středověké historie našeho kraje. Kniha první: Poslední Přemyslovci a jejich dědictví 1300–1308 (Praha 1917). Dostupné online.; Kniha druhá: Počátky lucemburské (Praha 1919). Dostupné online. Dějiny Evropy v letech 1812–1870 (Praha 1922–1923). Dostupné online. Světová politika v letech 1871–1914 (Praha 1924–1931). Dostupné online. Přemysl Otakar II. a římská koruna v roce 1255 (Praha 1930). Dostupné online. Dějepisectví : jeho vývoj v oblasti vzdělanosti západní ve středověku a době nové (Praha 1933). Dostupné online. Dějiny lidstva 4. Středověk vrcholný a stárnoucí (Praha 1942) Dějiny lidstva 5. V branách nového věku (Praha 1938) vč. redakce celého cyklu České dějiny – Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví (Praha 1938), Král Cizinec (Praha 1939), Karel IV. Otec a syn 1333–1346 (Praha 1946), Karel IV. Za císařskou korunou 1346–1355 (Praha 1948) úvahy a kritiky (např. Macharův Řím, Lumír 36, 1908) přednáškové cykly (Rennaisance a papežství, Stolice dějin na Pražské universitě 1905–1906)
Ostatní témata Cizina (román, Praha 1914) Léta dětství a jinošství (Vzpomínky I – rodné Třeboňsko) Mladá léta učňovská a vandrovní. Praha-Vídeň-Řím (Vzpomínky II – vysokoškolská studia, počátky vědecké práce)
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura ČECHURA, Jaroslav a ŠETŘILOVÁ, Jana. Dvě vzpomínky na Josefa Šustu. Osobnosti české minulosti. Historický obzor, 1995, 6 (7/8), s. 187-190.
LACH, Jiří: Josef Šusta a Dějiny lidstva. Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého 2001, 182 s. LACH, Jiří: Životní osudy historika Josefa Šusty. In: ŠUSTA, Josef: Dvě knihy českých dějin II. Počátky lucemburské 1308-1320. Praha, Argo 2002, 42 s. . LACH, Jiří: Josef Šusta 1874-1945. A History of a Life. A Life in History. Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého 2003, XIV + 105 s. Josef Šusta a František Hrubý ve vzájemné korespondenci. Prameny dějin moravských.'' Edd. BOROVSKÝ, Tomáš – LACH, Jiří. Brno, Matice moravská 2006, s. 9-57 (studie), 61-272 (edice). .
Externí odkazy
Strasti prezidenta České akademie Josefa Šusty Jiří Lach: Šustovy italské pobyty a jejich obraz v románu Cizina (na stránkách VKOL) Josef Šusta: Dvacet let od počátku Velké války – unikátní záznam rozhlasové přednášky prof. Josefa Šusty z července 1934
Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Medievalisté Kategorie:Gollova škola Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Českoslovenští ministři školství Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Členové Klubu Za starou Prahu Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Historikové z Prahy Kategorie:Historikové 20. století Kategorie:Narození v roce 1874 Kategorie:Narození 19. února Kategorie:Narození v Třeboni Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 27. května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Šáreckém hřbitově Kategorie:Sebevraždy v Česku Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka