3. květen

3. květen je 123. den roku podle gregoriánského kalendáře (124. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 242 dní. Svátek má Alexej.

Události Česko 1469 – Katolická šlechta zvolila v Olomouci Matyáše Korvína českým králem. 1645 – Třicetiletá válka: začalo obléhání Brna švédským vojskem generála Lennarta Torstensona. Brno bránila posádka, které velel Jean-Louis Raduit de Souches. 1871 – Medik Václav F. Kumpošt začal vydávat vědecko-popularizační týdeník Vesmír, s podtitulem „časopis pro šíření vědy přírodní, zeměpisné a národopisné“, který se dvěma přestávkami vychází doposud, od roku 1923 jako měsíčník. 1945 – Květnové povstání českého lidu: Povstání propuklo v horním Pojizeří a západních Krkonoších za vzniku Revolučních národních výborů. 1958 – Nabyl účinnosti zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, a byly zřízeny oficiální státní seznamy kulturních památek, do nichž k tomuto dni byly zapsány památky obsažené v dřívějších soupisech památek. 1968 – Zahájen 1. veletrh spotřebního zboží v Brně, který trval do 15. května. 1973 – V pražské Redutě proběhla premiéra hry Divadla Járy Cimrmana – Cimrman v říši hudby. 1976 – Byla vyhlášena CHKO Pálava. 2002 – Vznikla česká Wikipedie. 2020 – Začala vysílat stanice CNN Prima News.

Svět 1494 – Kryštof Kolumbus poprvé uviděl zemi, jež byla později nazvána Jamajka. 1455 – Židé museli opustit Španělsko nebo konvertovat ke katolické víře. 1512 – Papež Julius II. zahájil pátý lateránský koncil v Římě, který trval až do roku 1517 s papežem Lvem X. 1715 – Celkové zatmění Slunce bylo vidět po celé severní Evropě a severní Asii, jak vypočítal Edmond Halley s přesností na 4 minuty. 1791 – Ve Varšavě je schválena první evropská moderní psaná ústava, která regulovala právní řád Polsko-litevské unie. 1800 – Revoluční armáda Francie se utkala s armádou Rakouska v bitvě u Stockachu. 1802 – Washington, D.C. byl založen jako samostatné město ležící mimo jakýkoliv stát USA. 1815 – V bitvě u Tolentina je neapolský král Joachim Murat poražen početně slabší rakouskou armádou. 1921 – Západní Virginie se stala prvním státem, který legislativně zavedl širokou daň z prodeje, ale ještě několik let později ji nevybíral kvůli problémům s vymáháním. 1945 – Britské vojenské letectvo potopilo německé lodě Cap Arcona a Thielbek, celkem zahynulo přes 7 000 vězňů z koncentračních táborů a členů posádek. 1946 – V Tokiu začal Mezinárodní vojenský tribunál pro Dálný Východ proti 28 Japoncům obviněným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. 1967 – Na montréalské světové výstavě měl premiéru český multimediální vynález Kinoautomat scenáristy a filmaře Radúze Činčery, umožňující divákům zasahovat do děje filmu. Uváděli a hlavní roli hráli Miroslav Horníček a Zuzana Neubauerová. 1971 – Stranický puč v Německé demokratické republice: ÚV SED „ze zdravotních důvodů“ odvolal Waltera Ulbrichta z funkce prvního tajemníka SED (nahradil ho Erich Honecker) a předsedy Státní rady NDR (nahradil ho Willi Stoph). 1999 – Druhé nejsilnější tornádo v historii USA o síle F5 Fujitovy stupnice udeřilo na město Moore ve státě Oklahoma a vyžádalo si 36 obětí a více než 500 zraněných. 2000 – Byla umístěna první cache pro geocaching a její souřadnice byly zveřejněny na Usenetu. 2006 – Při havárii letu Armaia 967 u Soči zahynulo všech 113 osob na palubě. 2015 – Italské námořnictvo za posledních 48 hodin zachránilo ve Středozemním moři 5 800 migrantů. 2023 – V Bělehradě zastřelil 13letý chlapec na základní škole 10 osob.

Narození Česko upright|náhled|Jiřina Bohdalová (* 1931) 1655 – Maxmiliána Zásmucká ze Zásmuk, šlechtična, premonstrátka a vizionářka († 17. června 1718) 1770 – Johann David Starck, šlechtic a podnikatel († 10. listopadu 1841) 1810 – Leopold Wackarž, vyšebrodský opat a generál cisterciáků († 13. prosince 1901) 1842 – Jan Pánek, kanovník olomoucké kapituly, děkan teologické fakulty († 10. ledna 1899) 1846 – Josef Štolba, právník, pedagog a spisovatel († 12. května 1930) 1867 – Jurko Lažo, československý politik rusínské národnosti († 28. května 1929) 1875 – Robert Stöhr, československý politik německé národnosti († 27. listopadu 1955) 1877 – Anton Roscher, československý politik († ?) 1879 – Alice Masaryková, dcera Tomáše Garrigua Masaryka († 29. listopadu 1966) 1884 – František Nábělek, botanik († 10. června 1965) 1907 – Antonín Novák, československý fotbalový reprezentant († 8. října 1982) 1912 – Marie Hlouňová, houslistka a hudební pedagožka († 4. prosince 2006) 1913 – Josef Zvěřina, katolický teolog († 18. srpna 1990) náhled|upright|Věra Čáslavská (* 1942)1915 – Jan Zemek, voják a příslušník výsadku Silver B († 6. července 1994) 1922 – Jiří Pleskot, herec († 1. prosince 1997) 1925 Vladimír Kašík, historik († 23. června 2015) Rostislav Kubišta, voják a lesník († 9. prosince 2014) 1931 – Jiřina Bohdalová, herečka 1935 – Vladimír Branislav, scenárista, dramaturg, reportér a režisér († 30. září 2015) 1939 – Jiří Niederle, fyzik († 22. srpna 2010) 1942 – Věra Čáslavská, sportovní gymnastka, sedminásobná olympijská vítězka, trenérka a sportovní funkcionářka († 30. srpna 2016) 1943 – Petr Voženílek, herpetolog a terarista († 24. února 2003) 1944 – Ivan Makásek, přírodovědec, novinář, spisovatel, woodcrafter a skaut 1946 – Michal Vitanovský, medailér a sochař 1950 – Bohuslav Klíma mladší, archeolog a vysokoškolský pedagog 1954 – Jiří Smrž, folkový písničkář a básník 1967 – Hana Kotková, houslistka 1980 – Zuzana Ondrášková, tenistka 1985 – Klára Vytisková, zpěvačka a moderátorka

Svět upright|náhled|Niccolò Machiavelli (* 1469) upright|náhled|Bing Crosby (* 1903) upright|náhled|Steven Weinberg (* 1933) upright|náhled|Georges Moustaki (* 1934) upright|náhled|Celeste Buckingham (* 1995) 612 – Konstantin III., byzantský císař († 641) 1217 – Jindřich I. Kyperský, kyperský král († 18. ledna 1253) 1276 – Ludvík z Évreux, třetí syn francouzského krále Filipa III. Smělého a jeho druhé manželky Marie Brabantské († 19. května 1319) 1314 – Sergej Radoněžský, ruský středověký duchovní vůdce († 25. září 1392) 1415 – Cecílie Nevillová, anglická vévodkyně, matka králů Eduarda IV. a Richarda III († 1495) 1455 – Jan II. Portugalský, portugalský král († 25. října 1495) 1461 – Raffaele Riario, italský kardinál († 9. července 1521) 1469 – Niccolò Machiavelli, italský diplomat a stratég († 1527) 1479 – Jindřich V. Meklenburský, meklenburský vévoda († 6. února 1552) 1606 – Lorenzo Lippi, italský barokní malíř a básník († 15. dubna 1665) 1635 – Evžen Mořic Savojský, francouzský šlechtic a generál († 7. června 1673) 1654 – Jacques Abbadie, francouzský protestantský teolog a spisovat († 25. září 1727) 1662 – Matthäus Daniel Pöppelmann, německý architekt († 1737) 1670 – Giovanni Baratta, italský barokní sochař († 21. května 1747) 1678 – Amaro Pargo, španělský pirát († 14. října 1747) 1748 – Emmanuel Joseph Sieyès, francouzský duchovní, spisovatel, ústavní expert a politik francouzské revoluce († 1836) 1761 – August von Kotzebue, německý spisovatel, dramatik a básník († 23. března 1819) 1784 – Henri François Berton, francouzský hudební skladatel († 19. července 1832) 1812 – William Samuel Henson, letecký inženýr a vynálezce († 1888) 1821 – Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt, ministr války Rakouska-Uherska († 21. února 1891) 1822 – István Bittó, uherský politik a předseda vlády († 7. březen 1903) 1826 – Karel XV., švédský a norský král († 18. září 1872) 1849 Jacob Augustus Riis, americký fotograf, sociolog, novinář a spisovatel († 26. května 1914) Bernhard von Bülow, německý diplomat a státník († 28. října 1929) Bertha Benzová, manželka Karla Benze, průkopnice automobilismu († 5. května 1944) 1860 Frederik van Eeden, nizozemský lékař, spisovatel a sociální reformátor († 16. června 1932) Vito Volterra, italský matematik a fyzik († 11. října 1940) 1866 – Andrzej Hławiczka, polský folklorista a hudebník († 13. července 1914) 1869 – Jan Romer, polský generál († 5. března 1934) 1870 – Alexandre Benois, ruský scénograf, kostýmní návrhář, malíř a baletní libretista († 9. února 1960) 1872 – Pavel Lebeděv, ruský a sovětský generál († 2. července 1933) 1877 Karl Abraham, německý lékař a psychoanalytik († 25. prosince 1925) Franz Nopcsa, maďarský paleontolog († 25. dubna 1933) 1882 – Arnold Winkler, rakouský historik († 4. října 1969) 1885 – Franz Wimmer, slovenský architekt († ? 1953) 1886 – Marcel Dupré, francouzský varhaník, klavírista, skladatel a pedagog († 30. května 1971) 1892 Stanisław Sosabowski, polský generál za druhé světové války († 25. září 1967) George Paget Thomson, britský fyzik, nositel Nobelovy ceny 1937 († 10. září 1975) 1895 Gabriel Chevallier, francouzský spisovatel († 6. listopadu 1969) Todos Osmačka, ukrajinský spisovatel († 7. září 1962) 1898 – Golda Meirová, izraelská politička († 8. prosince 1978) 1902 – Alfred Kastler, francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 7. ledna 1984) 1903 – Bing Crosby, americký zpěvák a herec († 14. října 1977) 1904 – Bill Brandt, britský novinářský fotograf († 20. prosince 1983) 1906 – Mary Astor, americká herečka († 25. září 1987) 1909 – Zora Jesenská, slovenská spisovatelka († 21. prosince 1972) 1913 – Heinz Kohut, americký psycholog († 8. října 1981) 1916 Arje Dvorecki, izraelský matematik († 8. května 2008) Pierre Emmanuel, francouzský básník († 24. září 1984) 1917 William Mulloy, americký antropolog († 25. března 1978) Kiro Gligorov, prezident nezávislé republiky Makedonie († 1. ledna 2012) 1919 – Pete Seeger, americký folkový zpěvák a politický aktivista († 27. ledna 2014) 1920 – John Lewis, americký jazzový klavírista († 29. března 2001) 1924 Jehuda Amichai, německo-izraelský básník († 22. září 2000) Isadore Singer, americký matematik († 11. února 2021) 1926 Jimmy Cleveland, americký pozounista († 23. srpna 2008) Jymie Merritt, americký kontrabasista 1928 Jacques-Louis Lions, francouzský matematik († 17. května 2001) Julien Guiomar, francouzský herec († 22. listopadu 2010) 1930 – Juan Gelman, argentinský básník, novinář († 14. ledna 2014) 1931 Aldo Rossi, italský architekt († 4. září 1997) Hirokazu Kanazawa, japonský instruktor šótókan karate († 8. prosince 2019) Vasilij Ruděnkov, sovětský olympijský vítěz v hodu kladivem († 2. listopadu 1982) 1932 – Luce Irigarayová, belgická feministka, filozofka a psychoanalytička 1933 James Brown, americký zpěvák († 25. prosince 2006) Steven Weinberg, americký fyzik 1934 – Georges Moustaki, francouzský zpěvák a skladatel († 23. května 2013) 1940 – Július Kubík, slovenský novinář a politik († 6. května 2013) 1941 Nona Gaprindašviliová, gruzínská šachistka Kornel Morawiecki, polský fyzik, vysokoškolský učitel, disident a politik († 30. září 2019) 1946 – André-Marcel Adamek, belgický spisovatel píšící francouzsky († 31. srpna 2011) 1949 Albert Sacco, americký vědec a kosmonaut Leopoldo Luque, argentinský fotbalista († 15. února 2021) 1951 – Jan Krzysztof Bielecki, premiér Polska 1952 – Allan Wells, britský sprinter a olympijský vítěz v běhu na 100 metrů 1953 – Valerij Korzun, ruský kosmonaut 1957 – William Clay Ford Jr., americký podnikatel, předseda společnosti Ford Motor Company 1958 – Graham Peter Taylor, britský spisovatel 1964 – Sterling Campbell, americký bubeník 1970 – Bobby Cannavale, americký herec 1975 – Christina Hendricks, americká herečka 1976 – Eduard Heger, slovenský politik 1977 Marjam Mírzácháníová, íránská profesorka matematiky, první žena oceněna Fieldsovou medailí († 15. července 2017) Eric Church, americký country zpěvák 1980 Milan Ondrík, slovenský herec Taťána Rjabkinová, ruská reprezentantka v orientačním běhu 1981 – Stéphanie Foretzová, francouzská tenistka 1983 – Loral O'Harová, americká inženýrka a astronautka 1988 – Michael Kiwanuka, britský soulový muzikant 1992 – Will Skelton, australský ragbista 1995 – Celeste Buckingham, zpěvačka 1996 – Alex Iwobi, nigerijský fotbalista