24. červen je 175. den roku podle gregoriánského kalendáře (176. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 190 dní. Svátek má Jan.
Události Česko 1276 – Římský král Rudolf Habsburský obvinil českého krále Přemysla Otakara II. z porušení lenního svazku a uvalil na něj říšskou klatbu s výzvou k povstání v zemích, v nichž Přemysl panoval (tzv. Aberacht). 1434 – Zahájen valný sněm českých a moravských stavů. 1922 Lanová dráha na Letnou v Praze byla formálně zrušena (mimo provoz byla od 11. listopadu 1916). Automobilová závodnice Eliška Junková (za svobodna Alžběta Pospíšilová) se vdává za Vincenta Junka. 1928 – V Praze na Petříně otevřena Lidová hvězdárna (dnes Štefánikova) 1942 Nacisté vyhladili osadu Ležáky na Chrudimsku za pomoc jejích obyvatel při atentátu na Heydricha. 32 lidí bylo zavražděno, 11 odvlečeno, po válce se objevily jen dvě děti. Zástupci všech českých divadel byli pod výhrůžkou nejpřísnějšího trestu svoláni do Národního divadla v Praze, aby demonstrovali věrnost Hitlerově říši. 1947 – Československá vláda ustavila komisi, která měla připravit rozhodnutí o Marshallově plánu. 1959 – AZNP Mladá Boleslav vyrobily stotisící vůz typové řady Škoda 440/Škoda Octavia, exemplář putoval zákazníkovi z Helsinek. 1965 – Pro veřejnost se otevřel Plavecký stadion Podolí. 1968 – Schůze Národního shromáždění schválila zákon o soudní rehabilitaci osob, nespravedlivě odsouzených v 50. letech, a zrušila cenzuru. 1981 – Podepsána Smlouva o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a Afghánskou demokratickou republikou. 1995 – Při nejtragičtější železniční nehodě u Krouny v porevolučním Česku zahynulo 19 lidí. 1999 V Karlových Varech bylo otevřeno nově opravené Divadlo Vítězslava Nezvala. Premiér Miloš Zeman oznámil, že bývalý ministr zahraničí Josef Zieleniec uplácel novináře. Jaromír Jágr získal Hart Trophy, cenu pro nejlepšího hráče základní části NHL. 2021 – Tornádo o síle F4 zasáhlo jihomoravské obce Hrušky, Lužice, Mikulčice, městys Moravská Nová Ves a město Hodonín.
Svět thumb|upright|Jindřich VIII. 109 – Římský císař Traianus slavnostně otevřel Aqua Traiana, akvadukt přivádějící vodu z jezera Bracciano, 40 km severovýchodně od Říma 451 – Desátý zaznamenaný přelet Halleyho komety 474 – Julius Nepos donutil římského uzurpátora Glyceria, aby se vzdal trůnu a prohlásil sám sebe za císaře Západořímské říše 637 – Bitva o Moira mezi irským velekrálem a králi z Ulsteru a Dál Riata byla nejdelší bitva v irské historii 843 – Vikingové zničili francouzské město Nantes 888 – Západofranský král Odo poráží normanské vojsko v bitvě u Montfauconu mezi řekami Aisnou a Maasou poblíž Verdunu. 972 – Bitva u Cedyně na řece Odře je první dokumentované vítězství polských vojsk: Měšek I. porazil lužického markraběte Odona I. 1128 – Portugalský kníže Alfons porazil armádu své matky a jejího milence v bitvě na São Mamede a chopil se vlády v Portugalsku. 1314 – Skotská armáda vedená Robertem Brucem porazila vojsko Eduarda II. v bitvě u Bannockburnu. Skotsko svým vítězstvím získalo zpět nezávislost. 1340 – Loďstvo anglického krále Eduarda III. rozdrtilo francouzskou flotu v bitvě u Sluys. 1374 – V německém Aachen (Cáchy) je zaznamenán první hromadný výskyt fenomenu: divoký, nekontrolovatelný tanec, doprovázený halucinacemi až do úplného vyčerpání 1497 – John Cabot přistál na pobřeží Severní Ameriky. 1509 – Jindřich VIII. korunován anglickým králem. 1527 – Švédský král Gustav svolal Diet of Wester aby zavedl protestantskou reformu náboženství ve Švédsku 1540 – Jindřich VIII. se rozvádí se svou čtvrtou ženou Annou de Cleves 1664 – Založena americká kolonie New Jersey. 1717 – V Londýně se sloučily čtyři zednářské lóže a vytvořily první zednářskou velelóži na světě. 1793 – Ve Francii přijata první republikánská ústava. 1812 – Napoleon zahájil invazi do Ruska. 1813 – Bylo vybojováno malé, ale enormně významné střetnutí britsko-americké války – bitva u Beaver Dams. 1821 – V bitvě u Carabobo porazil Simon Bolívar španělskou koloniální armádu. 1831 – Vypuklo v Kerestúre tzv. východoslovenské povstání rolníků. 1859 – V bitvě u Solferina, rozhodující bitvě druhé italské války za nezávislost, zvítězila vojska Francie a Sardinského království nad Rakouským císařstvím. 1893 – Norský přírodovědec Fridtjof Nansen s polární výpravou na lodi Fram vyplul z Kristianie a zamířil do Arktidy. 1894 – Italský anarchista Caserio spáchal atentát na francouzského prezidenta Sadiho Carnota, který následujícího dne podlehl svým zraněním. 1901 – Pablo Picasso poprvé vystavuje v Paříži v Ambroise Vollardově galerii. 1910 – Japonská armáda vtrhla do Koreje. 1913 – Řecko a Srbsko ruší své spojenectví s Bulharskem. 1916 – Mary Pickfordová jako první filmová hvězda získává smlouvu v ceně milión dolarů. 1922 – Atentát na ministra zahraničí Výmarské republiky Walthera Rathenaua. Tři atentátníci jej zavraždili pistolemi a granáty v otevřeném voze v Berlíně. 1932 – Vojenský převrat v Siamu (Thajsko). 1948 – Po sovětské blokádě Západního Berlína zahájili spojenci letecký most do odříznutého Západního Berlína.
Narození thumb|upright|Jan Kubiš (* 1913) thumb|upright|Helena Vondráčková (* 1947) thumb|upright|Petra Němcová (* 1979) Česko 1762 – Jan Pavel Veselý, houslista a hudební skladatel žijící v zahraničí († 1. června 1810) 1829 – Jan Kruliš, architekt a stavební podnikatel († 11. prosince 1903) 1846 – Hans Miksch, rakouský architekt českého původu († 14. května 1904) 1849 – Antonín Procházka, český sochař († 26. září 1903) 1854 – Konstantin Jireček, politik, diplomat a historik, zakladatel české balkanologie a byzantologie († 10. ledna 1918) 1855 Gustav Dörfl, básník a překladatel († 18. června 1902) Jan Deyl, oční lékař, profesor UK, filantrop († 16. února 1924) 1862 – Karel Baxa, politik, právník, předseda československého ústavního soudu a dlouholetý starosta Prahy († 5. ledna 1938) 1869 – Jan Pauly, kněz, znalec církevního práva († 20. prosince 1944) 1873 – Kamil Nagy, nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické († 26. září 1939) 1874 – Max Dvořák, historik umění († 8. února 1921) 1879 – Jaroslav Kallab, právník, rektor Masarykovy univerzity († 10. února 1942) 1880 – Ladislav Kofránek, český sochař († 20. října 1954) 1885 – Karel Truksa, český architekt († ?) 1896 – František Vrba, český sbormistr a hudební skladatel († 22. prosince 1963) 1897 Jan Koutný (gymnasta), československý gymnasta, dvě stříbrné medaile LOH 1924 a 1928 († 18. července 1976) Jindřich Schmidt, český rytec († 12. března 1984) 1899 – Anna Kreuzmannová, česká divadelní a filmová herečka († 20. července 1994) 1901 – Marie Podešvová, česká spisovatelka († 18. října 1994) 1902 – František Balada, český matematik († 13. července 1961) 1904 Jan Gillar, český funkcionalistický architekt († 7. května 1967) Jan Knob, spisovatel († 29. dubna 1977) 1908 – Ladislav Báča, vlastivědný pracovník († 14. října 1991) 1912 – Augustin Podolák, biskup Starokatolické církve († 7. ledna 1991) 1913 – Jan Kubiš, voják, člen odboje, jeden z atentátníků na Reinharda Heydricha († 18. června 1942) 1920 – Jan Bula, kněz, oběť komunistického teroru († 20. května 1952) 1930 – Ilja Racek, herec († 2. srpna 2018) 1933 – František Vicena, český herec a divadelní pedagog († 15. října 1984) 1935 – Jiří Teml, český hudební skladatel a rozhlasový producent 1943 – Jan Sedlák, historik umění 1947 – Helena Vondráčková, zpěvačka 1951 Dagmar Lastovecká, soudkyně Ústavního soudu ČR Alois Marhoul, básník, spisovatel 1963 – Alena Mornštajnová, spisovatelka a překladatelka 1967 Vojtěch Flégl, tenista Honza Musil, moderátor 1979 – Petra Němcová, supermodelka 1981 – Jana Maláčová, politička 2002 – Jan Myšák, lední hokejista
Svět thumb|upright|Lionel Messi (* 1987) 1322 – Johana Brabantská, brabantská a lucemburská vévodkyně († 1. listopadu 1406) 1343 – Johana Francouzská, navarrská královna († 3. listopadu 1373) 1386 – Jan Kapistrán, italský mnich, misionář a generální vikář řádu sv. Františka († 1456) 1465 – Isabella del Balzo, neapolská královna († 1533) 1504 – Johannes Mathesius, kněz, kronikář, matrikář († 7. října 1565) 1519 – Theodor Beza, francouzský reformační teolog († 13. října 1605) 1535 – Jana Španělská, rakouská arcivévodkyně a španělská infantka († 7. září 1573) 1542 – Jan od Kříže, španělský mystik, mnich řádu karmelitánů († 1591) 1630 – Henry Cavendish, 2. vévoda z Newcastle, anglický šlechtic a politik († 26. července 1691) 1686 – Jan Ferdinand Schor, rakouský malíř, inženýr a zahradní architekt působící v Čechách († 1767) 1695 – Martin van Meytens, švédský malíř († 23. března 1770) 1725 – John Newton, anglický kněz a skladatel křesťanských písní († 21. prosince 1807) 1730 – František Berchtold z Uherčic, první diecézní římskokatolický biskup banskobystrické diecéze († 14. srpna 1793) 1733 – Johann Ernst Basilius Wiedeburg, německý matematik, fyzik a astronom († 1. ledna 1789) 1740 – Juan Ignacio Molina, chilský kněz, jezuita a přírodovědec († 1829) 1774 – Karolína z Gloucesteru, britská princezna († 14. března 1775) 1777 – John Ross, britský cestovatel († 1856) 1783 – Johann Heinrich von Thünen, německý ekonom, geograf a velkostatkář († 1850) 1788 – Silvio Pellico, italský spisovatel a dramatik († 31. ledna 1854) 1795 – Ernst Heinrich Weber, německý lékař a experimentální psycholog († 26. ledna 1878) 1804 – Štefan Ladislav Endlicher, německý a rakouský botanik († 28. března 1849) 1820 – Joaquim Manuel de Macedo, brazilský spisovatel a politik († 11. dubna 1882) 1821 – Julius Lederer, rakouský entomolog († 30. dubna 1870) 1825 Alexandra Nikolajevna Romanovová, dcera ruského cara Mikuláše I. († 10. srpna 1892) William Henry Smith, britský podnikatel a politik († 6. října 1891) 1836 – Harry Rosenbusch, německý geolog († 20. ledna 1914) 1842 – Ambrose Bierce americký novinář a spisovatel († po 26. prosinci 1913) 1843 – Johann Brotan, rakouský stavitel lokomotiv († 20. listopadu 1918) 1844 – Placido Riccardi, italský řeholník, blahoslavený katolické církve († 25. března 1915) 1850 – Horatio Kitchener, britský maršal a politik († 1916) 1852 – Victor Adler, rakouský sociálně demokratický politik († 11. listopadu 1918) 1857 – Viktor von Hochenburger, předlitavský ministr spravedlnosti († 9. srpna 1918) 1864 – Heinrich Wölfflin, švýcarský historik umění, psycholog umění a filozof umění († 1945) 1868 – Scipio Sighele, italský kriminolog († 21. října 1913) 1881 Grigorij Ivanovič Kotovskij, sovětský vojevůdce a komunistický politik († 6. srpna 1925) Heinz Tietjen, německý dirigent a operní režisér († 30. listopadu 1967) 1883 Victor Franz Hess, rakousko-americký fyzik, držitel Nobelovy cenu za fyziku († 1964 Jean Metzinger, francouzský malíř († 3. listopadu 1956) 1887 – Frigyes Karinthy, maďarský spisovatel († 29. srpna 1938) 1888 – Gerrit Rietveld, nizozemský architekt a designér († 1964) 1895 – Anna Kafendová, slovenská klavírní umělkyně, hudební pedagožka a muzikoložka († 1977) 1898 – Pia Leśniewska, 2. generální představená Kongregace sester uršulinek Srdce Ježíše Umírajícího († 1. července 1993) 1899 Bruce Marshall, skotský spisovatel († 18. června 1987) Henri Redon, francouzský chirurg († 1. června 1974) Madelon Székely-Lulofsová, nizozemská spisovatelka († 22. května 1958) 1900 – Raphael Lemkin, polský právník († 28. srpna 1959) 1901 – Harry Partch, americký skladatel († 3. září 1974) 1905 – Boris Kalin, slovinský sochař († 22. května 1975) 1908 – Hugo Distler, německý hudební skladatel a varhaník († 1. listopadu 1942) 1911 Ernesto Sábato, argentinský spisovatel († 30. dubna 2011) Juan Manuel Fangio, argentinský pilot Formule 1 († 1995) 1915 – Fred Hoyle, britský astronom a spisovatel († 2001) 1916 John Ciardi, americký básník († 30. března 1986) Lidia Wysocka, polská herečka († 2. ledna 2006) 1923 – Yves Bonnefoy, francouzský básník 1925 – Masanori Tokita, japonský fotbalista († 5. března 2004)