Ve světě existují různé definice Designu pro všechny (zkratka DfA – z anglického Design for all), např.: „Design pro všechny je takový design výrobků a prostředí, který je využitelný v co největší míře pro co nejširší skupinu uživatelů bez nutnosti úprav nebo speciálního návrhu“Trace Center: General Concepts, Universal Design Principles and Guidelines, Accessed 2009-10-05. Další definice říká že „Design pro všechny je takový návrh produktů, služeb a prostředí, aby je mohlo využívat co nejvíce lidí bez ohledu na jejich věk a tělesné vlastnosti (např. výška, zrakové a sluchové schopnosti, motorika rukou atp)“Fujitsu's Activities for Universal Design , Accessed 2009-10-09., a nebo podle Stephanidise User Interfaces for All: Concepts, Methods and Tools. Constantine Stephanidis, (Ed.) Lawrence Erlbaum Associates, 2001, Accessed 2009-10-05.: „Design pro všechny je v informační společnosti vědomé a systematické úsilí aktivně uplatňovat principy, metody a nástroje, s cílem rozvíjet výrobky a služby informačních technologií a telekomunikací (IT&T), které jsou přístupné a použitelné pro všechny občany. Tím dojde k zabránění nutnosti následné úpravy výrobku/služby, nebo vytváření specializovaného designu“. Podle Stockholmské deklarace z roku 2004 je Design pro všechny návrh pro lidskou diversitu, sociální inkluzi a rovnost.
Design pro všechny by v rámci informačních a komunikačních technologií (ICT) neměl být chápán jako snaha prosazovat jednotné řešení pro každého, ale jako user-centered přístup zaměřený na poskytování produktů, které se mohou automaticky přizpůsobovat rozsahu lidských schopností, dovedností, požadavků a preferencí. V důsledku je výsledkem návrhového procesu design, který není použitelný pouze pro jeden typ uživatele, ale je naopak přizpůsobitelný pro různé uživatele na základě konkrétních vlastností uživatele a kontextu využívání.
Základ odbornosti navrhování a testování DfA tvoří multidisciplinární obor ergonomie (human factors, human engineering), který se zabývá interakcí lidského organismu a prostředí včetně jeho detailů. Harmonizací jednotlivých faktorů interakce vede k vytvoření nepovrchnímu komfortu, který je předpokladem pohody uživatele. Ergonomie tak přispívá k důležitému odlišení komfortu skutečného a povrchního, kdy první se vztahuje k přirozeným potřebám lidského těla (potřebám uživatele) a druhý k povrchním požadavkům zákazníka (tržní mechanismus). V ideálním případě se tyto typy komfortů mohou překrývat, v praxi jsou však většinou značně rozdílné.
Související pojmy Asistivní Technologie, (Universální) Přístupnost, Universální Design, a Inklusivní Design jsou koncepty související s Designem pro všechny ve smyslu podpory inkluze do informační společnosti.
Tradičně byly řešeny problémy s dostupností a přístupností výrobků a služeb ad-hoc úpravami a používání podpůrných výrobků – asistivními technologiemi.
Koncept univerzální přístupnosti (UP) naznačuje přístupnost a použitelnost informačních a telekomunikačních technologií (ICT) pro kohokoli a to kdekoliv a kdykoliv a zároveň možnost začlenění těchto technologií do jakékoli prostředí. Cílem UP je umožnit rovný přístup a aktivní účast potenciálně pro všechny obyvatele ve stávajících i nově vznikajících činnostech, které jsou zprostředkovány přes prostředky výpočetní techniky. Tohoto cíle má být dosaženo pomocí vývoje universálně přístupných a využitelných produktů a služeb. Tyto produkty a služby se musí umět přizpůsobit požadavkům uživatelů v různých situacích nezávisle na prostředí, použitém HW i SW. V budoucnosti se očekává, že občané budou žít v takovém prostředí, kde k řešení každodenních činností bude potřeba prostředků ICT a tyto musí být pro všechny snadno a uživatelsky příjemně ovladatelné.
Design pro všechny byl zaveden v rámci Rozhraní člověk-stroj, které se musí vyrovnat s tím, že je využíván velmi různorodou skupinou uživatelů, na jejichž požadavky musí reagovat. Pro tuto skupinu je třeba navrhnout rozhraní tak, aby byly všechny (či alespoň velká většina) požadavky vzaty do úvahy. S rozvíjejícím se vlivem ICT na každodenní život rostou i nároky stejně tak množství požadavků na jednotlivé úpravy. Klasický přístup Asistivních Technologií již není udržitelný a je třeba ho inovovat – jednou z možných cest je Design pro všechny.
Užitečnost konceptu a hlavní výzvy Sdělení Evropské komise o e-Accessibility Communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: eAccessibility, Brussels 2005, Accessed 2009-10-05., identifikovalo jako hlavní výzvy na poli elektronické přístupnosti v Evropě tyto body: Požadavky na přístupnost při zadávání veřejných zakázek Certifikace dostupnosti Lepší využití stávajících právních předpisů
Pro zlepšení situace v těchto oblastech je třeba: Zavést konkrétní legislativních opatření k doplnění a posílení stávajících právních předpisů Oslovovat a motivovat průmysl Vyvíjet účinný benchmarkingu Poskytovat harmonizované normy Vytvořit vzdělávacího programu pro DfA Navrhovat budoucí výzkumné aktivity
Další informace k výzvám a výhodám Designu pro všechny jsou uvedeny v bílé knize projektu EDeAN z roku 2005 a ve „Zprávě o vlivu technologického vývoje na eAccessibility“ Report on the impact of technological developments on eAccessibility , Accessed 2009-10-05. of the DfA@eInclusion projectDfA@eInclusion project website , Accessed 2009-10-05..
Legislativní a regulační předpoklady Současnou politiku v oblasti přístupnosti v ICT a Informační společnosti v Evropě určuje iniciativa i2010 The i2010 initiative website, Accessed 2009-10-05., Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost, která byla založena Evropskou komisí v rámci rámcového programu zaměřeného na změny v prostředí informační společnosti a mediálního sektoru do roku 2010. Hlavním důraz klade iniciativa na otevřenou a kompetitivní digitální ekonomiku a zdůrazňuje ICT jako hlavní prvek pro fungující inkluzivní společnost a kvalitu života.
Rovnost a nediskriminace Cílem evropské strategie pro postižené (Strategy for Disability) je společnost která je otevřená a přístupná pro všechny. Bariéry je třeba identifikovat a odstranit a tato strategie se zaměřuje na tři oblasti: spolupráci mezi komisí a členskými státy, plné zapojení lidí s postižením do společnosti, a zahrnutí aspektů postižení při formulaci politiky. Ne-diskriminace je jeden z obecných principů "Úmluvy o právech lidí s postižením "Convention on the Rights of Persons with Disabilities, Accessed 2009-10-05., která byla přijata valným shromážděním OSN 13. prosince 2006.
Telekomunikace a informační společnost V roce 2002 přijala Evropská unie nový regulační rámec pro elektronické komunikace, sítě a služby – pokrývající všechny sítě od kabelových po bezdrátové stejně jako přenos dat a vysílání. Z pohledu Designu pro všechny je nejdůležitější Direktiva o rámcové regulaci v ICT Directive 2002/21/EC of the European Parliament and of the Council of 7 March 2002 on a common regulatory framework for electronic communications networks and services (Framework Directive) , Accessed 2009-10-05. a Direktiva o universalním poskytování služeb a právech spotřebitele ve vztahu k sítím elektronické komunikace Directive 2002/22/EC of the European Parliament and of the Council of 7 March 2002 on universal service and users' rights relating to electronic communications networks and services (Universal Service Directive) [Official Journal L 108 of 24 April 2002], Accessed 2009-10-05..
Veřejné zakázky Veřejné zakázky jsou důležitou ekonomickou silou, a proto jsou důležitým nástrojem i pro podporu přístupnosti. Legislativní balíček směrnic o veřejných zakázkách, schválený v roce 2004 Evropský parlamentem, pomůže zjednodušit a zmodernizovat zadávání veřejných zakázek. Nové směrnice umožňují, aby bylo možno vzít v úvahu potřeby přístupnosti hned v několika fázích zadávacího procesu veřejné zakázky. Je zřejmé, že je nanejvýš vhodné odkazovat se při přípravě technických specifikací na normy. V současné době již existuje mnoho CEN, ETSI a ITU norem, které mohou být použity pro tyto účely využity. Mandátem M/376European Commission Enterprise and Industry Directorate-General (2005): Standardisation Mandate to CEN, CENELEC, and ETSI in support of European accessibility requirements for public procurement of products and services in the ICT domain, Accessed 2009-10-09. úkoluje Evropská komise Evropské standardizační organizace CEN, CENELEC a ETSI, aby přicházeli s návrhem pro standardy v oblasti Designu pro všechny.
Duševní vlastnictví V případě, že chceme vytvořit audio-knihu vytváříme kopii z originálu a je možné, že se dostaneme do konfliktu s autorským právem. Některé související problémy řeší direktiva evropske unie Directive 2001/29/EC of the European Parliament and of the Council of 22 May 2001 on the harmonisation of certain aspects of copyright and related rights in the information society., Accessed 2009-10-05., která má umožnit reflexi duševního vlastnictví v neustále se měnícím technologickém prostředí, tak jak bylo definováno v rámci World Intellectual Property Organisation (WIPO)World Intellectual Property Organisation, Accessed 2009-10-05. v prosinci 1996.
Ochrana soukromí Vztah mezi designem a soukromím není nutně zřejmý. Nicméně moderní technologie na základě svého návrhu je schopna získat značné množství osobních informací. Uživatel má zájem aby tyto informace byly správné ale aby byly zároveň použity korektně. V roce 1995 Evropská unie přijala direktivu o zpracování osobních údajů Directive 2002/58/EC of the European Parliament and of the Council of 12 July 2002 concerning the processing of personal data and the protection of privacy in the electronic communications sector (Directive on privacy and electronic communications), Accessed 2009-10-05., která ustavuje základní principy při sběru, skladování a využití osobních dat.
Relevantní doporučení a normy Ve Spojených státech, Austrálii, Japonsku a v Evropské unii přibývá legislativních aktivit jejichž cílem je nejen zajistit přístupnost a využitelnost produktů pro „standardní” uživatele, ale také pro ostatní, například pro seniory, nebo lidi s tělesným znevýhodněním. Vzhledem k tomu, že technické aspekty v zákonech rychle zastarávají, většina zákonů odkazuje k mezinárodním standardům.
Standardizace: obecný přehled Standardizace je dobrovolnou činností, která byla založena v minulosti téměř výlučně na aktivitě podniků, které věřily, že standardizace umožní snazší výměnu výrobků a zboží. To naznačuje, že velmi často je přijetí norem dobrovolné a vyvolané očekáváním obchodních výhod. Jen ve velmi omezené míře se na standardizaci podílejí zástupci spotřebitelů.
Na druhou stranu, zákony v mnoha zemích požadují přijetí několika standardů (např. pro bezpečnost, nebo ekologické aspekty). Výsledkem této nezbytnosti norem je, že jsou mnohé normalizační iniciativy stimulovány (= dotovány) veřejnoprávními nebo soukromoprávními subjekty, v Evropě to znamená přímo nebo nepřímo ze strany Evropské komise.
Aktuální vývoj v oblasti standardizace Designu pro všechny (formální standardy) Standardizace Designu pro všechny byla explicitně zmíněna v dokumentu eEurope2002Council of The European Union Commission of the European Communities: E-Europe2002: An Information Society For All Action Plan prepared by the Council and the European Commission for the Feira European Council, Accessed 2009-10-05. a i2010Communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions - “i2010 – A European Information Society for growth and employment” {SEC(2005) 717}, Accessed 2009-10-05. V akčním plánu Evropské unie, byly od té doby zakotveny čtyři hlavní strategie: Nastavení koordinaci pracovních skupin a organizace Demokratizace standardizace procesů samotných Rostoucí vliv neformálních normalizačních orgánů