náhled|Šištice tisu červeného s viditelnými semeny, často zaměňované za plodyŽádné nahosemenné nemají plody, ale šištice (conus). náhled|Taxus chinensis náhled|Větévka tisu floridského náhled|Taxus globosa náhled|Taxus wallichiana náhled|Taxus canadensis náhled|Taxus mairei náhled|Taxus sumatrana Tis (Taxus) je rod jehličnatých stromů a keřů z čeledi tisovitých. České rodové jméno tis se vyslovuje měkce [ťis], nikoli [tys].Tis. In: Internetová jazyková příručka [online]. ©2008–2023 [cit. 8. 1. 2024]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=tisVýslovnost přejatých slov a vlastních jmen. 3. Skupiny di, ti, ni u přejatých slov. In: Internetová jazyková příručka [online]. ©2008–2023 [cit. 8. 1. 2024]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis3
Původ Tis je reliktem z geologického období z rozhraní triasu a jury z druhohor, z doby před asi 200 miliony let. Je dlouhověký, dožívá se běžně 300 let, jsou známi jedinci staří i více než deset století. Určování stáří komplikuje srůstání více kmenů v jeden a vyhnívání vnitřní části kmene (tzv. jádro).Jádro je vnitřní část kmene tmavší barvy, než má běl. Obsahuje obvykle jádrové látky a vodivé cesty nejsou průchodné pro vodu. Je tedy fyziologicky mrtvým pletivem, které zvyšuje stabilitu kmene.
Výskyt Tis roste skoro v celé Evropě i v Rusku. V Asii roste od Íránu a Indie přes Čínu až po Japonsko a Indonésii, v Americe od Aljašky po Střední Ameriku. Nejseverněji se vyskytuje v Norsku a nejjižněji na severu ostrova Sulawesi (Celebes).
Popis Tisy jsou nahosemenné neopadávající dřeviny, jsou to keře nebo stromy dorůstající výjimečně do výšky až přes 20 m. Stromy mají korunu rozložitou, kulovitou či kuželovitou. Jsou dvoudomé, někdy se najdou exempláře jednodomé, tato vlastnost se může s věkem měnit. Kůra je načervenale hnědá, šupinatá. Větvičky jsou nepravidelně střídavé. Jehlice, dlouhé 1 až 4 cm a široké 2 až 3 mm. Jsou uspořádány spirálovitě ve dvou řadách, přisedlé nebo krátce řapíkaté, čárkovité a rovné nebo srpovitě zahnuté. Dřevo nemá pryskyřičné kanálky.
Samčí šištice jsou na stopce, kulovité, mající v průměru 3 až 6 mm, vyrůstají zespodu loňských větviček a jsou složené ze 6 až 14 tyčinek; pylová zrna jsou bez vzdušných váčků. Samičí šištice, dlouhé 4 až 7 mm, jsou redukované, téměř přisedlé, obsahují pouze jediné vajíčko podepřené třemi páry drobných křižmostojných listenů. Po opylení, které probíhá větrem, asi za 6 až 9 měsíců dozrává vajíčko v hnědé semeno s tvrdým osemením vejcovitého tvaru. Semeno je uzavřeno do jasně červeného (zřídka žlutého) nepravého míšku zvaného epimatium.
Téměř všechny druhy tisu jsou prudce jedovaté. Jedovatá je celá rostlina, kromě dužiny jedlého míšku. Semena jsou také jedovatá. Jedovaté části rostliny obsahují taxanové alkaloidy. Udávaná smrtelná dávka pro člověka je odvar z 50 g nebo 200 g čerstvého jehličí. V minulosti se šťáva z rozdrceného jehličí používala k otrávení šípů. Odvar se užíval mj. k vyvolání potratu.ŠESTÁK, Milan. Encyklopedie léčivých bylin: elektronická příručka. [CD]. Verze 2010 Profi. Dobruška: Fytokonsult, 2010. 1 CD-ROM. Míšky se semenem s oblibou požírají ptáci, nejčastěji drozdovití, přičemž životaschopná semena vylučují s trusem a rozšiřují je po okolí.
Ochrana V České republice volně v přírodě roste pouze tis červený, který je celoevropsky silně ohrožený až vymírající. Zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a prováděcí vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb.ČESKO. Vyhláška č. 395 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 80, s. 2212–2246. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395/ je zařazen do kategorie druhů silně ohrožených.
Využití Tisové dřevo bylo díky svým vlastnostem hojně využíváno Angličany na výrobu slavných anglických luků od 13. století až po 17. století. Později bylo tisové dřevo využíváno na výrobu nábytku. Známé je pod pojmem „německý eben“. Dlouhodobě jsou tisy symbolem smutku a smrti.
Z jedovatého alkaloidu ze skupiny taxanů se vyrábí látka paklitaxel, která se používá při chemoterapické léčbě zhoubných nádorů prsů, plic a gynekologických nádorů.
Využívá se hlavně jako okrasná dřevina, například v parcích a zahradách. Je rezistentní vůči městskému znečištěnému ovzduší. Je odolný, snese i více než pouhý sestřih, nevadí mu ani hluboký řez do dřeviny. Lze jej tvarovat i jako bonsaj. Známo je přes 400 kultivarů.
Taxonomie a systematika Tis byl vždy pokládán za taxonomicky složitější rod, neboť všechny tisy jsou si velice podobné a je složité jedince správně zařadit; existuje také hodně vědeckých synonym. V minulosti existovaly jak pokusy klasifikovat všechny taxony jako pouhé poddruhy nebo variety tisu červeného, tak i pojetí přiznávající druhovou hodnotu i nejdrobnějším morfologickým odchylkám. Aktuálně se rod tis rozděluje do 11–12 druhů. Jsou to v podstatě všechno allopatrické druhy, tj. takové, které se nevyskytují společně v tomtéž areálu. Sesterským taxonem je monotypický rod Pseudotaxus rostoucí v Číně, jehož oddělení se odhaduje na dobu minimálně před 165 miliony let (střední jura). Recentní druhy jsou však podstatně mladší, přibližně miocenního stáří.
Zástupci tis červený (Taxus baccata) – typový druh; Evropa, Makaronésie, jihozápadní Asie tis čínský (Taxus chinensis) – Čína, Vietnam tis himálajský (Taxus wallichiana) – východní Himálaj, Barma, jižní Čína (Sichuan, Jün-nan) tis japonský (Taxus cuspidata) – východní Asie, ruský Dálný východ tis floridský (Taxus floridana) – kriticky ohrožený endemit malého území v americkém státě Florida, kde roste společně s torejou tisolistou tis kanadský (Taxus canadensis) – severovýchod USA, východní Kanada, oblast Velkých jezer; jednodomý tis západoamerický (Taxus brevifolia) – pacifické pobřeží Kanady a Spojených států, též v Skalnatých horách tis mexický (Taxus globosa) – Mexiko, státy Střední Ameriky Taxus contorta – západní Himálaj, Kašmír Taxus mairei – Čína Taxus sumatrana – Indonésie, Filipíny, Vietnam
Poznámky
Odkazy
Reference
Literatura HEJNÝ, Slavomil, ed. et al. Květena České republiky. 1. 2. vyd., reprint 1. vyd. z r. 1988. Praha: Academia, 1997, s. 344. 557 s. ISBN 80-200-0643-5. KADERA, Jiří. O slovanském ebenu v Českém lese a jeho okolí. Český les: příroda a historie. 2024, č. 23, s. –44. ISSN 2788-3221. ISBN 978-80-11-05417-5. Dostupné také z: https://ceskyles.aopk.gov.cz/documents/867438/867473/cesky_les_23-2024+%282%29.pdf MADĚRA P., ŘEPKA R., ÚRADNÍČEK L., KOBLÍŽEK J. Ochrana genofondu ohrožených a vzácných druhů dřevin. In: Machar, I., Drobilová, L. et al. Ochrana přírody a krajiny v České republice: vybrané aktuální problémy a možnosti jejich řešení. 2. 1. vyd. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, s. 570–576. 1 DVD s názvem Terapie zájmu. ISBN 978-80-244-3041-6. MADĚRA P., ŘEPKA R., ÚRADNÍČEK L., KOBLÍŽEK J., BUČEK A. Červený seznam vzácných a ohrožených dřevin ČR. In: Ohrožené dřeviny České republiky. Geobiocenologické spisy. 2007, 12, s. 103–115. MUSIL, Ivan a HAMERNÍK, Jan. Jehličnaté dřeviny: přehled nahosemenných i výtrusných dřevin: lesnická dendrologie 1. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. 352 s. ISBN 978-80-200-1567-9. SLÁVIK, Martin. Lesnická dendrologie. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2004. 80 s. ISBN 80-213-1242-4. Taxus – tis. In: MUSIL, Ivan. Lesnická dendrologie. 1, Jehličnaté dřeviny. Přehled nahosemenných (i výtrusných) dřevin. 3. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2003, s. 143–147. ÚRADNÍČEK, Luboš a kol. Červená kniha dřevin České republiky. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2017. 308 s. ISBN 978-80-7458-098-7. Cizojazyčná literatura BRANCH, N. P.; BATCHELOR, C. R.; CAMERON, N. G.; COOPE, G. R.; DENSEM, R.; GALE, R.; GREEN, CH.-P. and WILLIAMS, A. N. Holocene environmental changes in the Lower Thames Valley, London, UK: implications for understanding the history of Taxus woodland. [Holocénní změny prostředí v údolí dolní Temže v Londýně ve Velké Británii: důsledky pro pochopení historie lesů tisů.] The Holocene. 2012, vol. 22, issue 10, s. 1143–1158. doi: 10.1177/0959683612441805 COPE, R. B.; CAMP, C. and LOHR, C. V. Fatal yew (Taxus sp.) poisoning in Willamette valley, Oregon, horses. [Smrtelná otrava tisem (Taxus sp.) v údolí Willamette v Oregonu, koně.] Veterinary and Human Toxicology. 2004, vol. 46, issue 5, s. 279–281 CUSIDO, R. M.; ONRUBIA, M.; SABATER-JARA, A. B.; MOYANO, E.; BONFILL, M.; GOOSESNS, A.; PEDRENO, M. A. and PALAZON, J. A rational approach to improving the biotechnological production of taxanes in plant cell cultures of Taxus spp. [Racionální přístup ke zlepšení biotechnologické produkce taxanů v rostlinných buněčných kulturách Taxus spp.] Biotechnology Advances. 2014, vol. 32, issue 6, s. 1157–1167. doi: 10.1016/j.biotechadv.2014.03.002 HANDELAND, K. Acute yew (Taxus) poisoning in moose. [Akutní otrava tisem (Taxus) u losa.] Toxicon. 2008, 52, s. 829–832. doi: 10.1016/j.toxicon.2008.08.008 LI, N.; PAN, Z.; ZHANG, D.; WANG, H.-X.; YU, B.; ZHAO, S.-P.; GUO, J.-J.; WANG, J.-W.; YAO, L. and CAO, W.-G. Chemical components, biological activities, and toxicological evaluation of the fruit (aril) of two precious plant species from genus Taxus. [Chemické složky, biologické aktivity a toxikologické hodnocení plodů (míšku) dvou vzácných rostlinných druhů z rodu Taxus. Chemistry & Biodiversity. 2017, 14, s. 1–15. doi: 10.1002/cbdv.201700305 LIU, J.; MILNE, R. I.; MÖLLER, M.; ZHU, G.-F.; YE, L.-J.; LUO, Y.-H.; YANG, J.-B.; WAMBULWA, M.C.; WANG, C.-N.; LI, D.-Z. and GAO, L.-M. Integrating a comprehensive DNA barcode reference library with a global map of yews (Taxus L.) for forensic identification. Molecukar Ecology Resources. 2018, 18, s. 1115–1131. doi: 10.1111/1755-0998.12903 POUDEL, R. C.; GAO, L. M.; MOLLER, M.; BARAL, S. R.; UPRETY, Y.; LIU, J.and LI, D. Z. Yews (Taxus) along the Hinds Kush-Himalayan region: Exploring the ethnopharmacological relevance among communities of Mongol and Caucasian origins. [Tisy (Taxus) v himálajské oblasti Hindúkuši: Zkoumání etnofarmakologického významu mezi komunitami mongolského a kavkazského původu.] Journal of Ethnopharmacology. 2013, vol. 147, issue 1, s. 190–203. doi: 10.1016/j.jep.2013.02.03 SABATER-JARA, A. B.; TUDELA, L. R. and LÓPEZ-PÉREZ, A. J. In vitro culture of Taxus sp.: strategies to increase cell growth and taxoid production. [Kultivace Taxus sp. in vitro: strategie pro zvýšení buněčného růstu a produkce taxanů.] Phytochemistry Reviews. 2010, 9, s. 343–356. TIWARY, A. K.; PUSCHNER, B.; KINDE, H. and TOR, E. R. Diagnosis of Taxus (Yew) poisoning in a horse. [Diagnóza otravy tisem obecným (Taxus) u koně.] Journal of Veterinary Diagnostic Investigations. 2005, issue 17, s. 252–255. VIDENSEK, N.; LIM, P.; CAMPBELL, A. and CARLSON, C. Taxol content in bark, wood, root, leaf, twig, and seedling from several Taxus species. [Obsah taxolu v kůře, dřevě, kořeni, listu, větvičce a sazenici několika druhů Taxus.] Journal of Natural Products. 1990, vol. 53, issue 6, s. 1609–1610. Související články Fortingall Yew Taxany
Externí odkazy
Tis, který léčí rakovinu, je v Nepálu kriticky ohrožený. Dospělých volně rostoucích stromů je jen 500 Autor Sanjib Chaudhary, překlad Andrea Zachová (17. březen 2020) development.dendrologie.cz florius.cz
Kategorie:Tisovité Kategorie:Jedovaté rostliny Kategorie:Okrasné keře Kategorie:Okrasné stromy Kategorie:Bonsaj Kategorie:Léčivé rostliny Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra Makaronésie Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra Číny