Veřejný ochránce práv (také jen Ochránce) je ombudsman v Česku. Sídlí v Brně§ 2 odst. 3 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv a ochránci práv dětí. a podle zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv a ochránci práv dětí, působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod. K červenci 2025 byl vedle něj zřízen zvláštní ochránce práv dětí.Zákon č. 77/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Standardně bývá hlavní význam ombudsmana spatřován v tom, že zlepšuje vztah mezi občanem a státní mocí. V tomto vztahu však nepůsobí jako oponent státních institucí, ale měl by být prostředníkem v tomto vztahu tak, aby pomáhal napravovat vzniklé chyby. K úspěšnému fungování je však nezbytné, aby si státní správa byla vědoma své omylnosti a brala v potaz jeho doporučení a připomínky.
Působnost náhled|Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí náhled|Sídlo VOP v Brně Působnost ochránce se vztahuje na: Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad ministerstva Radu pro rozhlasové a televizní vysílání kraje a obce při výkonu státní správy (nikoliv však v případě, že rozhodují jako samospráva) jiné správní úřady s působností na celém území státu a úřady jim podléhající Policii České republiky (pokud nejedná jako orgán činný v trestním řízení) armádu Hradní stráž Vězeňskou službu zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, zabezpečovací detence veřejné zdravotní pojišťovny
Naopak se výslovně nevztahuje na: Parlament České republiky prezidenta a vládu Nejvyšší kontrolní úřad zpravodajské služby orgány činné v trestním řízení státní zastupitelství a soudy, s výjimkou orgánů správy státního zastupitelství a státní správy soudů
Pravomoci Ochránce má možnost provádět nezávislá šetření v daných věcech a provádí nápravu chyb veřejné správy pomocí neformálních návrhů či doporučení a zejména pak prostřednictvím veřejného tlaku na dané instituce, kdy má možnost veřejně vyzvat instituce, které pochybily, k nápravě.
Nemá však právo rušit či měnit rozhodnutí úřadů a vstupovat do soudních sporů. Také nemůže být považován za odvolací instanci a nemůže ovlivnit výkon soudní moci. Může ale podat k Ústavnímu soudu návrh na zrušení podzákonného předpisu (nařízení vlády, vyhláška) nebo jeho jednotlivých ustanovení.§ 64 odst. 2 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Podnět Veřejný ochránce práv jedná na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby adresovaného jemu podnětu adresovanému poslanci nebo senátorovi, který mu jej dále postoupil podnětu adresovanému některé z komor Parlamentu, která mu jej dále postoupila vlastní iniciativy
Podnět lze podat písemně či ústně do protokolu. Obsahem podnětu by měly být zejména osobní údaje stěžovatele, vylíčení podstatných okolností případu, kdy jsou žádoucí doklady o jeho průběhu ve formě kopií dokumentů a dokumentace komunikace s jinými úřady a doklad o neúspěšné žádosti o nápravu. Podněty k ombudsmanovi jsou zproštěny poplatků.
Obsazení úřadu Veřejného ochránce práv a jeho zástupce volí na šest let Poslanecká sněmovna z návrhů prezidenta a Senátu. Dle současné právní legislativy je neodvolatelný. Výkonu funkce se ujímá složením tohoto slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny: „Slibuji na svou čest a svědomí, že svou funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s Ústavou a ostatními zákony a že budu chránit neporušitelnost práv.“§ 4 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb.
Organizačně, odborně a technicky zabezpečuje činnost veřejného ochránce práv Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, která rovněž sídlí v Brně. Veřejný ochránce práv kromě svého zástupce může mít jmenovány asistenty, kteří pak jednají jeho jménem.
Veřejný ochránce práv Otakar Motejl (18. prosince 2000 – 9. května 2010) Pavel Varvařovský (13. září 2010 – 20. prosince 2013) Anna Šabatová (18. února 2014 – 18. února 2020) Stanislav Křeček (19. února 2020 – 18. června 2026) Eva Kostolanská (od 18. června 2026)
Zástupce veřejného ochránce práv Anna Šabatová (2001–2007) Jitka Seitlová (2007–2013) Stanislav Křeček (2013–2019) Monika Šimůnková (2019–2022) Vít Alexander Schorm (od 2022)
Poradní orgány Poradní orgán veřejného ochránce práv pro oblast ochrany práv osob se zdravotním postižením je zřízen pro dohled nad dodržováním práv podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD) v České republice. Je zřízen na základě úmluvy CRPD, zejm. čl. 33 úmluvy, respektive podle § 21c, § 25a odst. 1 a 3 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění zák. č. 198/2017 Sb.Přehled právních předpisů vztahujících se k Poradnímu orgánu na stránkách úřadu veřejného ochránce práv, online na adrese: https://www.ochrance.cz/monitorovani-prav-lidi-se-zdravotnim-postizenim/pravni-predpisy/ Jeho členy jsou (od 22. května 2018):Seznam členů Poradního orgánu na stránkách ochránce, dostupné online na: https://www.ochrance.cz/monitorovani-prav-lidi-se-zdravotnim-postizenim/poradni-organ/ Pavla Baxová Jiří Černý Alena Jančíková Camille Latimier a Marek Richter (oba polovina hlasu) Helena Plachá Ivana Recmanová Pavlína Spilková Petr Špaček Jan Uherka Milena Urbanová Agáta Zajíčková
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky veřejného ochránce práv
Kategorie:Úřady České republiky Kategorie:Úřady v Brně Kategorie:Veřejné funkce Kategorie:Lidská práva v Česku Kategorie:Ombudsmani