Uzlový lokalizační systém je informační systém silniční a dálniční sítě v ČR, provozovaný Odborem silniční databanky a NDIC Ředitelství silnic a dálnic. Jeho základním principem je matematický pohled na silniční a dálniční síť jako na grafové znázornění. Vrcholy grafu jsou rozuměny uzly (uzlové body) a hranami grafu jsou myšleny úseky (spojnice dvou uzlů ležící na témže tahu dané komunikace).
Silniční tahy a úseky Úsek je definován svým počátečním a koncovým uzlem, jejich čísla tvoří číslo úseku. Toto pořadí uzlů, které definují daný úsek, udává současně i jeho orientaci. U směrově dělených komunikací jsou oba jízdní směry sledovány samostatně jako oddělené části komunikace, definované sledem úseků na každém z nich ležících.
Silniční tah je sled jednotlivých úseků ve stanoveném pořadí k danému silničního tahu. Silničním tahem se obvykle rozumí určitá dálnice nebo silnice vymezená číslem silnice.
Uzlové body Uzlové body jsou elementárními jednotkami popisujícími silniční a dálniční síť v uzlovém lokalizačním systému. Dělí se na dva typy. typ A – základní uzlový bod, který se umísťuje buď v místech křižovatek (sledovaných komunikací, nebo s nesledovanými komunikacemi jako např. s místními nebo účelovými komunikacemi), nebo v místech mimo křižovatku (komunikace na státní hranici ČR, nevybudovaném úseku komunikace, vojenského prostoru, přívozu, směrového rozdělení komunikace mimo křižovatku). v bodech jednoznačnosti, které slouží k rozlišení úseků různých délek na dvou komunikacích mezi dvěma společnými uzly. typ B – pomocný uzlový bod, který se umísťuje v místech kde komunikace přechází administrativní hranice.
Jako křižovatky jednoduché jsou evidovány všechny úrovňové křižovatky, křižovatky okružní s průměrem středového ostrůvku do 30 m, křižovatky úrovňové nebo rozvinuté, u nichž existuje fyzický ostrůvek, jehož nejdelší hrana není delší než 30 m a nejkratší hrana není delší než 15 m. Jako křižovatky složité jsou evidovány všechny mimoúrovňové křižovatky a dále křižovatky okružní s průměrem středového ostrůvku nad 30 m, křižovatky úrovňové nebo rozvinuté, u nichž existuje fyzický ostrůvek, jehož nejdelší hrana je delší než 30 m nebo nejkratší hrana je delší než 15 m. U složitých křižovatek se pro úplný a jednoznačný popis jízdních směrů v křižovatce unísťují dílčí uzlové body, které jsou podřízeny základnímu uzlu náležejícímu k dané složité křižovatce.
Každý uzel je v uzlovém lokalizačním systému jednoznačně definován číslem uzlu. Sestava čísla je nnnn a nnn (nn), kde skupiny znaků mají například pro číslo uzlu 2325A00105 tyto významy: 2325 – číslo mapy 1:50000 A – typ uzlu (A nebo B) 001 – pořadové číslo uzlu na daném mapovém listu 05 – pořadové číslo dílčího uzlu (jen v případech složitých křižovatek)
Příklady: 1214A005 – základní uzlový bod 2512B008 – pomocný uzlový bod 1224A05506 – dílčí uzlový bod
Související články Silniční databanka Informační systém o silniční a dálniční síti ČR (ISSDS ČR) Národní registr dopravních informací NDIC Jednotný systém dopravních informací Centrální evidence pozemních komunikací
Kategorie:Informační systémy Kategorie:Pozemní komunikace v Česku Kategorie:Teorie grafů