Císař Čchung-čen (; 6. února 1611 – 25. dubna 1644) vlastním jménem Ču Jou-ťien () z dynastie Ming vládl v letech 1627–1644 mingské Číně. Byl bratrem a nástupcem císaře Tchien-čchiho. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil éru „Velikého štěstí“, Čchung-čen. Název éry je používán i jako jméno císaře.
Ču Jou-ťien se narodil jako pátý syn císaře Tchaj-čchanga. Vyrůstal v relativně pokojné atmosféře, neboť většina mladších synů císaře byla vynechána z nástupnických mocenských střetů, soustřeďujících se kolem nejstaršího Tchaj-čchangova syna Ču Jou-ťiaa, od roku 1620 císaře Tchien-čchiho. Tchien-čchi zemřel roku 1627 a tehdy sedmnáctiletý Ču Jou-ťien se stal císařem. Neprodleně po nástupu na trůn odstranil faktické vládce říše eunucha Wej Čung-siena a paní Kche (původně vychovatelka Tchien-čchiho).
Osobně stanul v čele vlády. Nicméně léta korupce a prázdná státní pokladna vedla k nemožnosti obsadit důležité vládní posty schopnými ministry. Čchung-čen měl sklony k podezřívavosti vůči neúspěšným podřízeným, popravil tak roku 1630 například slavného generála Jüan Čchung-chuana, který bránil severozápadní hranici proti Mandžuům.
Kolaps mingské Číny se v letech vlády Čchung-čena značně urychlil. Propukla lidová povstání a vojska vzbouřenců se pohybovala po celé severní Číně. V čele povstalců stáli Čang Sien-čung a významnější Li C'-čcheng. Přetížené mingské armády už nebyly schopné obnovit pořádek ve vnitrozemí a současně odvrátit mandžuskou hrozbu na severu.
V dubnu 1644 se Li připravil na dobytí Pekingu. Než aby připustil zajetí a pravděpodobnou popravu, Čchung-čen shromáždil členy císařského domu, kromě svých synů, a přikázal jim spáchat sebevraždu; zemřeli všichni, s výjimkou nesouhlasící princezny Ču Mej-čchu. Poté se císař oběsil v parku u svého paláce.
Císařovny, potomci Císař Čchung-čen měl celou řadu manželek, v jejich čele stála císařovna Čuang-lie-min (, Čuang-lie-min chuang-chou; † 1644), příjmením Čou (), matka Ču Cch'-langa, Ču Cch'-süana, Ču Cch'-ťiunga a princezny Kchun-i.
+Synové císaře Čchung-čenaPříjmení (titul) matky#JménoNarození – úmrtíPosmrtné jménoTitulUdělení titulu∞ císařovna Čuang-lie-min1.Ču Cch'-lang ()1629–1644Sien-min ()korunní princ (tchaj-c', ) 16302.Ču Cch'-süan ()1630–1630Jin ()kníže z Chuaj ()3.Ču Cch'-ťiung ()1631–asi 1644Aj ()kníže z Ting ()1643∞ Tchien (Kung-šu kuej-fej)4.Ču Cch'-čao ()?–asi 1644Tao ()kníže z Jung ()16425.Ču Cch'-chuan ()1633–1708Ling ()kníže z Tao ()6.Ču Cch'-cchan ()1637–1639Chuaj ()kníže z Tao ()7.zemřel ve třech letechLiang ()kníže z Tao () Knížata byla po smrti připomínána posmrtným jménem a titulem, například „kníže Liang z Tao“ (, Tao-liang-wang).
+Dcery císaře Čchung-čenaPříjmení (titul) matky#TitulJménoNarození – úmrtíSňatekManžel∞ císařovna Čuang-lie-min 1. princezna Kchun-i () 1630–? ∞ Wang (Šun-fej) 2. princezna Čchang-pching () Ču Mej-cchuo () 1629–1646 1645 Čou Sien ()∞ Jüan (Jüan kuej-fej)3. princezna Čao-žen () 1639–1644
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Mingští císaři Kategorie:Sebevraždy 17. století Kategorie:Sebevrazi Kategorie:Narození 6. ledna Kategorie:Narození v roce 1611 Kategorie:Úmrtí 25. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1644 Kategorie:Úmrtí v Pekingu Kategorie:Muži