Lilek černý (Solanum nigrum) je jednoletá jedovatá bylina z čeledi lilkovitých. Vyskytuje se téměř v celé Evropě (s výjimkou nejsevernějších částí Britských ostrovů a Skandinávie), na západní a jihozápadní Sibiři, ve Střední Asii, v Indii, ve východní Číně, na Sachalinu, v Japonsku a v severovýchodním cípu Afriky (Niger, Nigérie, Somálsko aj.). Do USA, Austrálie a na Nový Zéland byl tento druh zřejmě jen zavlečen. náhled|Plody lilku černého|alt=

Výskyt na Madagaskaru, uváděný v Květeně ČR (viz literatura), může být mylný vzhledem k tomu, že zřejmě došlo ke kolizi vědeckých jmen Solanum nitens Opiz, 1843 pro rostliny vyskytující se v Česku a Solanum nitens Baker, 1882; druhé z nich má synonymum Solanum madagascariense Dammer, 1906 var. nitens D'Arcy et Rakot, 1994, který se skutečně vyskytuje na uvedeném ostrově. Pravděpodobně se tedy jedná o různé druhy.

Synonyma Solanum humile Bernhardi in von Willdenow, 1809 – (lilek nízký) Solanum nigrum subsp. humile (Bernhardi, 1819) Marzell – (lilek černý nízký) Solanum tauschii Opiz in Všemír (Wssemjr) von Berchtold et Opiz, 1843 – (lilek Tauschův) Solanum nitens Opiz in Všemír (Wssemjr) von Berchtold et Opiz, 1843 – (lilek lesklý) Solanum decipiens Opiz in Všemír (Wssemjr) von Berchtold et Opiz, 1843 – (lilek šalebný) Solanum atriplicifolium Desportes ex Dunal, 1816 – (lilek laločnatý) Solanum canescens Kitaibel in Kanitz, 1863 – (lilek šedobílý) Solanum dillenii Schultes, 1814 – (lilek Dillenův) Solanum nigrum subsp. dillenii (Schultes, 1814) Nyman – (lilek černý Dillenův) Solanum judaicum Besser, 1809 – (lilek židovský) Solanum moschatum C. Presl in J. et C. Presl, 1822 – (lilek pižmový) Solanum nigrum subsp. moschatum (C. Presl, 1822) Arcangeli- (lilek černý pižmový) Solanum ochroleucum Bastard in Desvaux, 1814 – (lilek žlutobílý) Solanum villosum Miller, 1768 subsp. ochroleucum (Bastard, 1814) Nyman, 1881 – (lilek huňatý žlutobílý) Solanum oleraceum Dunal ex Poiret [1814 – (lilek zelinný) Solanum schultesii Opiz in Všemír (Wssemjr) von Berchtold et Opiz, 1843 – (lilek Schultesův) Solanum nigrum subsp. schultesii (Opiz, 1843) Wessely, 1960 – (lilek černý Schultesův) Solanum suffruticosum Schousboe ex von Willdenow, 1809 – (lilek polokeřovitý) Solanum triangulare de Monnet de Lamarck, 1794 – (lilek tříhranný) Solanum vulgare Hegetschweiler, 1840 – (lilek obecný)

Poznámka Česká jména uvedená v závorce jsou vytvořena pro potřebu Wikipedie.

Poddruhy Solanum nigrum Linné, 1753 f. chlorocarpum Lindman – (lilek černý zelenoplodý) Solanum nigrum Linné, 1753 var. atriplicifolium G. F. W. Meyer – (lilek černý laločnatý)

Vzhled Jde o jednoletou 20–50 cm vysokou tmavozelenou bylinu s přímou nebo poléhavou lodyhou.

Listy jsou řapíkaté, široce vejčité nebo trojúhelníkovité, obvykle celokrajné, na bázi klínovité. Varieta atriplicifolium má listy výrazně laločnaté.

Kvete od června do října. Pětičetné květy s bílou korunou jsou shromážděny v řídkých vrcholových květenstvích.

Plodem je kulatá bobule, zralé jsou většinou černé, někdy s nazelenalým, nafialovělým či nažloutlým nádechem, u formy chlorocarpum zůstávají zralé zelené, nebo zelenožluté. S výjimkou speciálně vyšlechtěných kultivarů je plod jedovatý.

Výskyt Jde o nitrofilní a synantropní druh, který roste od nížin až do podhůří na rumištích a na polích a zahradách jako obtížný plevel, zejména v teplejších oblastech u širokořádkových kultur. Je také hostitelem chorob a škůdců jiných lilkovitých rostlin. Nadzemní orgány lilku černého jsou jedovaté, a proto je jeho výskyt v porostech pícnin nebezpečný.

Na našem území se vyskytuje podobně jedovatý polokeř lilek potměchuť, jehož plody jsou červené a podlouhlé.

Obsahové látky

Karboxylové kyseliny kyselina citronová kyselina stearová kyselina linolová kyselina olejová kyselina palmitová

Sacharidy glukóza fruktóza D-xylóza D-galaktóza

Glykosidy solanin solasodin solasonin solanigrin chakonin

Fyziologické účinky

Otravy K otravě může dojít zejména u dětí po požití bobulí (existují však kulturně vyšlechtěné odrůdy, jejichž plody jsou vhodné k nakládání a následné konzumaci). Otrava se projevuje po požití většího množství plodů křečemi v hrdle a ústech, nevolností, zvracením, průjmem, zvýšeným tepem (podrobnosti viz heslo solanin).

Farmakologické působení V malých dávkách působí uklidňujícím vlivem na centrální nervovou soustavu. U extraktů z lilků rostoucích v Číně byly zjištěny kancerostatické účinky, zatím však nebyly žádné přípravky z lilku černého v humánní medicíně aplikovány.

Použití Droga ze sušené byliny je mj. součástí přírodních přípravků pro snižování menstruačních potíží; přitom podíl z lilku má mírně zklidňující účinky a potlačuje tak stavy podrážděnosti a emocionální lability před nástupem menstruačního krvácení.

Na Novém Zélandu Maorové konzumují plody a listy lilku u odrůd, které obsahují snížené množství jedovatých látek.

Reference

Literatura

Květena České republiky, díl 6 / B. Slavík (Ed.). – Praha : Academia, 2000. – S. 264-266.

Externí odkazy

Lilek černý na botanika.wendys Lilek černý na biolibu Lilek černý na www.kvetenacr.cz

Kategorie:Jedovaté rostliny Kategorie:Lilkovité Kategorie:Plevele Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra Arabského poloostrova Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra Indočíny Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Makaronésie Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra východní Evropy