náhled|Na titulní straně německého překladu z 1559 je zobrazeno dvanáct směrů větrné růžice kompasu. Lucidář, též Lucidarius, Elucidarius nebo Elucidarium (z latinského lucidarium od lux, světlo – vlastně "osvětlovatel, vysvětlovatel") je středověká encyklopedie vědomostí, podávající informace zejména ve věcech víry a o světě. Je psána formou otázek a odpovědí a měla sloužit jako příručka pro nižší a méně vzdělané duchovenstvo. Elucidarium je pro dnešní badatele zdrojem informací o představách a úrovni znalostí tehdejších lidí.
Vznik Autorem spisu byl zřejmě benediktinský mnich Honorius Autunský ovlivněný Anselmem z Canterbury a Janem Scotem Eurigenou. V latinském jazyce byl spis vydán počátkem 12. století jako soubor tehdejších znalostí z nejrůznějších oborů: náboženství, přírodovědy, kosmologie, zeměpisu, lékařství, hudby, práva, filozofie atd. V zájmu srozumitelnosti a čtivosti si autor vytvořil dvě imaginární postavy, které čtenáře svým dialogem provázejí celým spisem. Dílo bylo přeloženo nejen do češtiny, ale i do mnoha dalších jazyků: francouzštiny, provensálštiny, italštiny, němčiny, španělštiny, islandštiny, švédštiny, dánštiny, ruštiny, polštiny a chorvatštiny. Překlady do jiných jazyků nejsou doslovné, neboť překladatelé si vybírali pasáže, které považovali za zajímavé či důležité, a mnohdy si přidávali vlastní texty podle aktuální situace.
Překlad do češtiny Nejstarší český překlad pocházející z poloviny 15. století vyšel pod názvem Encyklopedie Lucidář. Mladší verzí je český prvotisk z roku 1498 Počíná se Lucidář o rozličných věcech, jenž sú na nebi a na zemi i v vodách (názvem je jeho incipit, původním pravopisem Počzina ſe Lucidarz O rozlicznych wietzech, jenž ſu na nebi na zemi y v wodach, vydáno u Mikuláše Bakaláře v Plzni).Ottův slovník naučný, heslo Lucidář
Překlad vznikl pravděpodobně v 15. století v pražském klášteře na Slovanech. Lucidárium obsahuje dva hlavní tematické okruhy: okruh náboženský a okruh světský. Náboženské téma je poplatné době vzniku, ale téma světské je velmi zajímavé. Autor například píše o Zemi nikoli jako o ploché desce umístěné v prostoru, ale jako o kouli, která je obklopená mořem. Země v tomto moři pluje jako "žloutek ve vejci".Marie Vyzourková: Bakalářská práce o lucidáři Hovoří také o Asii, Evropě a Africe (Austrálie a Antarktida nebyly tehdy ještě známy). Naproti tomu se nezmiňuje o Americe, přestože k jejímu objevení došlo šest let před vydáním této encyklopedie. Honorius Autunský zde překvapivě uvádí znalost faktu, že odliv a příliv vznikají vlivem Měsíce a také zná a objasňuje vliv větru na příliv a odliv. Autor dále popisuje také podivuhodné bytosti složené zčásti z lidských a zčásti ze zvířecích těl. Tito lidé-nelidé žijí podle autora kdesi v Asii. Takové popisy byly součástí tehdy velmi oblíbených tzv. bestiářů. Příkladem je bestiář "Ptačí zahrádka" a "Nové rady"
Bestiář náhled|Hadovité stvoření s ženskou hlavou zvané Draconcopedes na ilustraci z knihy Vincenta z Beauvais Speculum Naturale (Zrcadlo přírody), která je součástí jeho encyklopedie Speculum Maius (Velké zrcadlo). Bestiář "Ptačí zahrádka" a "Nové rady" přeložil z latiny do češtiny roku 1366 mistr Bartoloměj z Chlumce zvaný Klaret (1320-1370), jenž byl pravděpodobně lékařem arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1297-1364). Bartoloměj z Chlumce původně zamýšlel napsat celkem šest knih, vznikl pouze tento Bestiář, v němž se zabývá 136 létavci. Kromě ptáků také hmyzem nebo netopýry, a také tvory fantaskními, jako jsou například srdcojídek, pták Noh či bájný Fénix.
Kontext Lucidář je řazen mezi ostatní známá česká středověká díla stejně jako píseň "Hospodine, pomiluj ny" – původně staroslověnský, počeštěný chorál z 11. či 12. století nebo chorál "Svatý Václave, vévodo české země", druhá nejstarší, původně česká píseň, pocházející z 12. století. Patří sem i česká verze eposu Alexandreis z přelomu 13. a 14. století a Mandevillův cestopis, přeložený z němčiny Vavřincem z Březové. K velmi známým středověkým dílům patří i tzv. Klaudiánka, nejstarší tištěná mapa Čech. Ta je zajímavá svým převráceným obrazem krajiny. Důvodem pro toto nezvyklé zobrazení bylo její určení jako mapa pro poutníky do Svaté země.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Text lucidáře Bakalářská práce o lucidáři (Marie Vyzourková) http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zliteratury/VZCL2/56.pdf
Kategorie:Starší česká literatura Kategorie:Literární žánry Kategorie:Středověká literatura Kategorie:Knihy z 12. století