Lopuch větší (Arctium lappa) je dvouletá bylina z čeledi hvězdnicovité, rostoucí jako plevel často na smetištích, rumištích a kolem cest. Rodové jméno lopuch souvisí se slovem lupen (list). Výraz lopušice však označuje devětsil lékařský nebo podběl obecný.

Popis náhled|Typická suchá plodenství lopuchu|vlevo|150x150pixelů náhled|Semena lopuchu, nažky s ostrým chmýrem|vlevo|150x150pixelů

náhled|Kořen lopuchu většího

Mohutná bylina se silným kůlovým kořenem sahajícím do hloubky až 70 cm. Lodyha je silná, rýhovaná, vyplněná dření. Listy jsou velké, široce srdčité, řapíkaté, přičemž řapík je rovněž vyplněn dření. Přízemní listy jsou s čepelí až 50 cm dlouhé a 40 cm široké. Lodyžní listy jsou střídavé, menší než přízemní, oboje na spodní straně s bílým povlakem chlupů, celokrajné.

Nachově červené trubkovité květy jsou v kulovitých úborech o průměru 3 až 3,5 cm. Jejich zákrov je tvořen listeny s hákovitou špičkou, které se po zaschnutí zachycují ve zvířecí srsti a zajišťují tak šíření semen.

Semenem je nažka dlouhá 6 až 8 mm, černá, nahoře mírně zvrásněná. Je lysá, nevýrazně hranatá a nahoře širší než u základny. Nažka má nahoře prstenec štětin tvořený drobným ostrým chmýrem (pappus).

Použití V bylinkové kuchyni se používají mladé výhonky, řapíky a kořeny lopuchu, nikoli však listy, protože jsou příliš hořké. Křupavé čerstvě vyrostlé výhonky a oloupané řapíky se hodí jako zelenina ke konzumaci za syrova nebo uvařené jako chřest. Zvláštní delikatesou je dřeň. Má jemnou oříškovou chuť. Kořeny lopuchu se sklízejí od podzimu prvního do jara druhého roku. Tou dobou jsou ještě jemné konzistence a dají se jíst za syrova, uvařené nebo pečené. V Číně a Japonsku se rostlina pěstuje jako jednoletá kultura a považuje se za vynikající lahůdku v kuchyni. V kosmetice se lopuchový olej používá jako masážní prostředek pro růst vlasů a při nadměrné tvorbě kožního mazu. Jako vnitřní léčivý prostředek se při problémech s akné a u léčení různých kožních neduhů užívá lopuchový čaj. Může být též užíván jako močopudný prostředek při ledvinových chorobách. Pro poměrně nestálé obsahové látky je však lopuch považován za nespolehlivé léčivo. Lopuchový list na hlavě na ochranu proti dešti nebo proti slunci nosili zemědělci na poli.

Odkazy

Reference

Literatura MAYER, Miroslav a VÁŇA, Pavel. První český opravník kuchyňských, stravovacích a bylinkářských omylů. 1. vyd. [Líbeznice]: Víkend, 2000. 78 s. ISBN 80-7222-123-X. RUBCOV, Valentin Gennad'jevič a BENEŠ, Karel, ed. Zelená lékárna. 3. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1990. 308 s. Planeta. Malá řada; svazek 1. S. 150–153. ISBN 80-7022-004-X. ŠAROUNOVÁ, Tereza. Vybrané české názvy léčivých rostlin. Brno, 2013. 56 s. Bakalářská diplomová práce. Ved. práce PhDr. Pavla Valčáková, CSc. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka. Dostupné také z: http://is.muni.cz/th/383667/ff_b/bakal._prace.pdf

Externí odkazy

Kategorie:Hvězdnicovité Kategorie:Léčivé rostliny Kategorie:Plevele Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra Indočíny Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra subarktické Ameriky Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra východní Evropy