Centrum experimentálního divadla (CED) je příspěvková organizace města Brna, se sídlem v Domě pánů z Fanalu (Zelný trh 9, Brno). CED provozuje Divadlo Husa na provázku, HaDivadlo, dramaturgickou a produkční platformu Terén, vydává časopis CEDIT, pořádá výstavy, diskuse, koncerty, festivaly a další akce.
Současným ředitelem CED je od 1. června 2024 Jan Búrik. Předchozími řediteli byli Milan Sedláček (1992–1993), Petr Oslzlý (1993–2018) a Miroslav Oščatka (2018–2024).
Současnost CED
Divadlo Husa na provázku
scéna současných témat a nečekaných forem Divadlo Husa na provázku je experimentální divadelní scéna, která sídlí v Brně na Zelném trhu. Soubor vznikl v roce 1967 a byl jedním ze dvou subjektů zakládajících Centrum experimentálního divadla v roce 1992. Zásadním principem tvorby divadla je tzv. nepravidelná dramaturgie, která usiluje o hledání nových cest metodou zkoumání a experimentu. V současnosti klade divadlo důraz na nepodbízivé zpracovávání současných témat a neotřelých literárních předloh. Divadlo Husa na provázku se charakterizuje jako ”divadlo – hnutí” a jako místo sdružující lidi, pro které je divadlo životním postojem.
Mezi doprovodné programy divadla patří vedle diskuzí po představení a lektorských úvodů k inscenacím řada komunitních akcí nebo diskuzní cyklus provázek.téma. Divadlo Husa na provázku připravuje každoročně vlastní festival provázek.open, spoluorganizuje prestižní festival Divadelní svět Brno a dlouhodobě spolupracuje s Mezinárodním festivalem vysokých divadelních škol Setkání/Encounter. Dále spolupracuje s festivalem JazzFest, s Měsícem autorského čtení, s festivalem ŠtetlFest nebo s festivalem Serial Killer.
V roce 2023 vznikl v divadle amatérský soubor pro seniory Studio 60+. Členové souboru tvoří pod vedením profesionálních divadelníků vlastní autorské inscenace s dokumentárními prvky, které se stávají součástí repertoáru divadla. V roce 2025 proběhl pod záštitou DHNP poprvé Festival 60+https://www.brnan.cz/udalosti/husa-na-provazku-pod-heslem-stari-vpred-chysta-festival-seniorskych-souboru se zaměřením na divadlo seniorských souborů.
Mezi umělecké osobnosti Divadla Husa na provázku patří například Eva Tálská, Zdeněk Pospíšil, Peter Scherhaufer, Petr Oslzlý, Vladimír Morávek, Anna Davidová, Boleslav Polívka, Jiří Pecha.
Uměleckým šéfem je od divadelní sezony 2020/2021 dramaturg Martin Sládeček.
HaDivadlo
scéna pro experiment, prožitek a kolektivní tvorbu HaDivadlo je alternativní divadelní scéna s osobitým pohledem na svět a vyhraněnou autorskou poetikou. Od ledna 2004 sídlí v brněnské Alfa pasáži a je druhým zakládajícím subjektem Centra experimentálního divadla. Původní soubor vznikl v roce 1974 v Prostějově pod názvem Hanácké divadlo. Hadivadlo programově reflektuje kritické fenomény společnosti a situaci člověka ve vztahu k jeho prostředí a výzvám budoucnosti. HaDivadlo se dnes zaměřuje především na autorské projekty, svébytné zpracování klasických textů a doprovodné programy.
Důraz klade HaDivadlo na vzdělávání, práci s publikem a budování komunity kolem divadla. Jako doprovodný program k inscenacím pořádá HaDivadlo dramaturgické úvody, besedy po představení s tvůrčími týmy, speciální doprovodné programy Divácké ladění nebo Senior kavárna a komentované prohlídky divadla.
V roce 2018 vznikl v HaDivadle Klub mladých diváků Brno, který mladému publiku zprostředkovává návštěvy divadel nejen na území města Brna a pořádá pro své členy vlastní řadu doprovodných programů.
Od roku 2022 provozuje HaDivadlo dramatický kroužek pro středoškoláky – Divadelní třída CED.
HaDivadlo spolupracuje s festivaly Setkání/Encounter…příští vlna/next wave…, hostilo putovní festival Mezifáze.
Mezi umělecké osobnosti spojené s HaDivadlem patří mezi jinými Josef Kovalčuk, Svatopluk Vála, Arnošt Goldflam, Miloš Černoušek, Ján Sedal, Jan Antonín Pitínský, Marián Amsler, Břetislav Rychlík, Simona Peková nebo Jiří Bulis.
Od sezony 2025/2026 HaDivadlo umělecky vede kolektiv Jana Doležela, Justiny Grecové a Jany Vaverkové.
TERÉN – pole performativního umění
scéna pro současné živé umění a nové formy diváctví Terén je nejmladší subjekt Centra experimentálního divadla a sídlí v Domě pánů z Fanalu na Zelném trhu. Od svého vzniku v roce 2019 je dramaturgickou a produkční platformou bez vlastního souboru a stálé scény. Podporuje vznik a uvádí nová díla současného živého umění – od pravidelně uváděných divadelních inscenací po interdisciplinární umělecké projekty. Specializuje se na navazování a rozvoj nových spoluprací a jejich forem mezi autorstvem, diváctvem, veřejností, různorodými organizacemi a mezinárodními partnery a sítěmi. Od roku 2025 působí také v prostorách Klubu zastupitelů města Brna.
Mezi současné dlouhodobé projekty Terénu patří série Nové sady, otevřený cyklus performativních akcí, událostí, videí, happeningů, intervencí či instalací, který je obvykle realizován v nedivadelních prostorách v Brně, dále série hudebních událostí Incident v kulturním a komunitním centru Sibiř nebo série událostí v prostorách Klubu zastupitelů s názvem Klub kolektivního snění.
Terén vedle vlastních produkcí navazuje spolupráce s českými i zahraničními umělci a uměleckými kolektivy. V minulosti spolupracoval s pražským Alfrédem ve dvoře, brněnským D’epogem, mezinárodní skupinou Gob Squad, rumunským kulturním centrem Tranzit House nebo německým centrem Tatwerk.
Terén působí v kulturním sektoru jako iniciátor i jako partner mezinárodních spoluprací v podobě tvorby nových projektů a touringu. Za dobu své existence má za sebou mezinárodní koprodukce nebo účast v mezinárodních projektech Kreativní Evropa – Perform Europe.https://vltava.rozhlas.cz/teren-se-zapojil-do-mezinarodniho-projektu-perform-europe-jake-hodnoty-akcentuje-8660880 Realizuje také vlastní projekty s mezinárodním autorským obsazením a uvádí své produkce i v zahraničí. Se svými projekty se Terén pravidelně účastní českých i zahraničních festivalů.
Terén od svého vzniku umělecky vede režisér a dramaturg Matyáš Dlab.https://www.ced-brno.cz/cs/archive/umelecke-vedeni-terenu/
CEDIT Je časopis založený v roce 2019. Zabývá se "kontexty a přesahy tvorby Centra experimentálního divadla". Každé číslo je zaštítěno jedním tématem, které řeší scény napříč celým CED. Časopis vychází třikrát ročně tištěně a online.
Historie
Vznik Centra experimentálního divadla Proces vzniku Centra experimentálního divadla, které bylo oficiálně založeno 11. ledna 1992,OSLZLÝ, Petr. Divadlo Husa na provázku 1968(7)-1998: kniha v pohybu I... : roky, inscenace, grafika, fotografie, dokumenty. Brno: Centrum experimentálního divadla, 1999. ISBN 80-902684-0-4 je nezbytné vnímat jako zdlouhavý a komplikovaný proces, který urychlily výrazné společenské a politické změny v roce 1989 a na počátku 90. let. Samotný vznik Centra je propojený a částečně iniciovaný také složitou rekonstrukcí Domu Pánů z Fanalu a výstavbou nového komplexu za ním. Právě úvahy Divadla na provázku nad tvůrčím naplněním tohoto budoucího polyfunkčního komplexu vedly na letním soustředění souboru v Příštpu v srpnu roku 1986 během zkoušení inscenace Balet Makábr ke vzniku první vize Centra experimentálního divadla, tehdy koncipovaného jako dramaturgického modelu.OSLZLÝ, Petr. Divadlo Husa na provázku 1968(7)-1998: kniha v pohybu I... : roky, inscenace, grafika, fotografie, dokumenty. Brno: Centrum experimentálního divadla, 1999. ISBN 80-902684-0-4 Inspiraci pro vznik vize najdeme v počátcích existence Divadla na provázku. V potaz musíme vzít společensky a politicky uvolněné období Pražského jara roku 1968. Příznivé situace využil již na podzim roku 1967 pedagog JAMU a dramaturg Bořivoj Srba, z jehož iniciativy zahajuje neveřejnou pracovní aktivitu sdružení Husa na provázku, původně amatérská skupina profesionálních divadelníků, studentů uměleckých škol, ale také mladých tvůrců napříč uměleckými obory. Bořivoj Srba formuluje základní tvůrčí princip nepravidelné dramaturgie a stává se prvním uměleckým vedoucím nově ustanovené skupiny, jejíž jádro tvořili studenti oboru činoherní režie na JAMU Zdeněk Pospíšil, Eva Tálská a Peter Scherhaufer. Institucionální záštitu nad nově vzniklým souborem převzal brněnský Dům umění, a to i díky náklonnosti jeho ředitele, básníka a překladatele Adolfa Kroupy. Pozdější vznik Centra experimentálního divadla souvisí se snahou sdružení Husa na provázku deklarovat se jako divadelní kolektiv, který má ambici stát se kulturním hnutím.
Rekonstrukce Domu pánů z Fanalu a výstavba nové budovy Pozdější vznik Centra experimentálního divadla byl spjat a přímo ovlivněn existenciální touhou Divadla na provázku po vlastní budově zohledňující nepravidelnou dramaturgii a poetiku souboru původně působícího v Procházkově síni Domu umění. Koncept nové budovy pro potřeby Divadla Husa na provázku začíná získávat reálné obrysy kolem roku 1983. V této době vůdčí osobnosti divadla rozvíjejí shakespearovskou linii v dramaturgii vycházející z představy Theatra mundi – divadla světa. Tuto ideu vyjádřili plnohodnotným projektem situovaným na Františkánské náměstí (neoficiálně Římské náměstí) v Brně nejprve Miroslav Masák a Václav Králíček z libereckého SIALu (Sdružení inženýrů a architektů v Liberci) a souběžně s nimi také Karel Hubáček. Masákův přístup počítal s renovací a oživením celého prostoru Františkánského náměstí a dočkal se první ceny na urbanistické soutěži v Paříži. Možná právě proto brněnská komunistická administrativa realizaci projektu zastavila. Vedení Divadla na provázku vyvinulo úsilí získat pro novostavbu jinou parcelu. Našlo ji pod brněnským Petrovem. Členitá parcela sousedila z východní části s barokním palácem, Domem pánů z Fanalu, a ze severní části ji obklopovaly činžovní domy z 19. století. Na nové projektové studii, pro výše popsanou parcelu, pojaté jako rekonstrukce a dostavba městského barokního paláce začíná pracovat v těsné spolupráci s tvůrci Divadla na provázku architekt Václav Králíček, který se již podílel na předchozí Masákově zamítnuté variantě. Specifika a složitost parcely pod Petrovem vyřešil Králíček novostavbou propojující rekonstrukci Domu pánů z Fanalu se vznikem sklepní scény, otevřenou alžbětinskou scénou inspirovanou Shakespearovými pavlačovými divadly a uzavřenou novou scénou vynikající variabilitou prostoru.
Novostavba Divadla na provázku jako impuls vzniku CED Ke vzniku první vize Centra experimentálního divadla dochází v roce 1986 a úzce souvisí s pozvolnou realizací novostavby Divadla na provázku. Z hlediska procesu vzniku Centra experimentálního divadla se od počátku roku objevují první studie již jedenáctého pokusu o projekt divadelní budovy a prostoru pro Divadlo na provázku, jež by reflektovala a nejlépe vyhovovala jeho poetice založené na variabilitě a pestrosti inscenačních forem. Symbolicky důležitým momentem se stala iniciativa tehdejšího ředitele Divadla na provázku Jaroslava Tučka spočívající v umístění základního kamene na čelní zeď budoucího divadelního komplexu, k níž došlo 23. září 1986. Architekt Králíček projekt dopracovával i během probíhajících stavebních prací a oficiální verzi předložil až v roce 1988. Ta ale nebyla přijata a projekt, po Králíčkově odchodu ze SIALu, převzali Karel Hubáček a Jiří Hakulín.KOHOUTKOVÁ-GABRHELÍKOVÁ, Kateřina. Centrum experimentálního divadla – Husa na provázku. Online. Dostupné z: https://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?theatreId=307. [cit. 2025-02-10]. Podle Králíčkova původního návrhu z roku 1985 však byla postavena hrubá stavba. Rekonstrukce historické části budovy Domu pánů z Fanalu byla dokončena až dle návrhu architekta Jana Konečného, který s Divadlem na provázku spolupracoval i jako scénograf.Heslo Jan Konečný. Online. Internetová encyklopedie dějin Brna. 28. 7. 2024. Dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=45481. [cit. 2025-02-10].
Pracovní soustředění v Příštpu a vize Centra experimentálního divadla