František Götz (1. ledna 1894 Kojátky u Vyškova – 7. července 1974 Praha) byl český literární a divadelní kritik, teoretik a historik. Po osvobození usiloval o hodnocení domácích divadelních i literárních osobností a směrů v evropských souvislostech. Působil jako dramaturg, dramatik, filmový scenárista i romanopisec. Byl programový mluvčí Literární skupiny. Věnoval se také překladu.
Život V roce 1912 maturoval v Bučovicích, absolvoval abiturientský kurs v Brně a pracoval jako učitel. Byl zakládajícím členem brněnské expresionistické Literární skupiny, v letech 1921–1928 spoluredigoval její časopis Host a byl spoluautorem významného manifestu Naše naděje, víra a práce (1922).
V roce 1923 jej z Brna povolal Karel Hugo Hilar na místo lektora činohry Národního divadla (ND). V letech 1928–1944 byl dramaturgem ND. Po Hilarově smrti v roce 1935 se stal vedoucí osobností činohry ND. Jako dramaturg uváděl díla českých autorů (Karel Čapek, Vítězslav Nezval, Fráňa Šrámek). Před nástupem Otokara Fischera do funkce šéfa činohry v závěru roku 1935 a od jeho smrti v březnu 1938 byl sice titulárním šéfem činohry ředitel ND Stanislav Lom, ve skutečnosti činohru vedl Götz a to až do nástupu Jana Bora do této funkce v březnu 1939.Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 116 Na krátké období sezóny 1944/1945 (prakticky však jen do uzavření divadel 1. září 1944) byl z rozhodnutí ministra Emanuela Moravce zbaven funkce dramaturga ND a jmenován ředitelem Městských divadel pražských.František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 361Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 69, 192,
V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění. Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli. Ještě před volbami napsal úvahu „V čem je Masaryk předchůdcem dnešního socialistického humanismu“, kde propojil Masaryka a Marxe s komunistickou ideologií.Tvorba, 22. 5. 1946. Ročník 15, číslo 21, str. 330–331 Později podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu. V únoru 1948 začal zastupovat Syndikát českých spisovatelů v Ústředním akčním výboru Národní fronty; s jeho pomocí prováděla KSČ ve všech oblastech společenského, hospodářského a kulturního života čistky.
V letech 1947–1948 byl šéfem činohry ND, poté v letech 1948–1950 byl náměstkem uměleckého ředitele. V letech 1965–1969 pokračoval ve funkci hlavního dramaturga činohry ND.
„Významná“ byla i jeho pedagogická činnost. Nejdříve přednášel externě na Filosofické fakultě UK (1948–1950), v roce 1950 byl jmenován profesorem praktické dramaturgie na DAMU, kde byl v období 1952–1954 i vedoucím katedry divadelní vědy a dramaturgie. V období 1949/1950 a opakovaně 1952/1953 zastával funkci děkana DAMU.Kolektiv autorů: AMU 60. let (Publikace k 60.výročí založení AMU v Praze), 2006, str. 28 Od září 1960 až do srpna 1969 přednášel také jako profesor na katedře teorie a dějin divadla Filosofické fakulty UK. Další dva roky zde působil jako profesor-konzultant.
„Velmi významné“ bylo jeho kritické působení, a to literární i divadelní.
Ocenění 1964 Řád práce 1968 ocenění zasloužilý člen ND
Citát
Dílo
Krásná literatura, dramata a práce o literatuře Stručné dějiny literatury české (1920) Novodobá literatura česká ve škole (1920) Anarchie v nejmladší české poezii (1922, kritiky) Úvod do poezie (1923) Jasnící se horizont (1926) Tvář století (1929) Básnický dnešek (1931) Zrada dramatiků (1931) Padající hvězdy (1932) Cesta k našim básníkům (1933) Osudná česká otázka (1934) Boj o český divadelní sloh (1934, studie) Český román po válce (1936, studie) Muž bez vlasti (1936) F. X. Šalda (1937, monografie) První rota (1938) Slavnost mládí (České majales), (1940, veselohra, společně s Milošem Hlávkou pod pseudonymem Václav Záruba) Soupeři (1940) Paní našich snů (1942) Světelný gejzír (1943) Na předělu (1946, kritiky) Jaroslav Kvapil (1948, monografie) Vývoj světového dramatu (1950, skripta) Dějiny zahraničního divadla po Velké francouzské revoluci (1951, skripta) Václav Řezáč (1957, monografie) Divadlo od 90. let k dnešku (1959, skripta) Teorie dramatu (1959, skripta) Zdeněk Štěpánek (1962, monografie) Patnáct let vývoje českého dramatu (1962, skripta) Vlasta Fabianová (1963, monografie) Obrazy z dějin světové kritiky (1964, skripta)
Dramatizace Honoré de Balzac: Sestřenice Běta (1936) Jan Neruda: Malostranská humoreska (1942, podle povídky Figurky) Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot (1928) Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Běsi (1929) Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Výrostek (1934)
Překlady Eugene O'Neill: Chlupatá opice (1934, spolu J. Schubertovou) Gerhart Hauptmann: Kolega Crampton (1940)
Redakčně připravil Sborník Literární skupiny (1923, s kolektivem) Nové české divadlo 1930–1932 (1932, spolu M. Ruttem) Národní divadlo k svému padesátému výročí ( 1933) Chaloupka, J.: Poslední melodie. Verše z pozůstalosti (1938) České umění dramatické. Činohra (1941, slovník, spolu F. Tetauerem) Václav Vydra (sborník k 70. narozeninám, 1946)
Ostatní Tatíček osvoboditel. K 70. narozeninám našeho prezidenta (1920)
Odkazy
Reference
Literatura Bohumil Bezouška: Jak jsem proskotačil život, Lunarion, Praha, 1993, str. 212–3, 247, 318, B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 90, 93, 100, 103, 105, 108, 111, 113–4, 124–6, 128, 132, 138, 141, 218–9, 296–7, 338 Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 59–60, 70, 95, 120, 124, 144, 152, 155, 159, 192 Alexander Buchner: Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 235 František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 117, 130–1, 142, 146, 161, 190–1, 194, 197–8, 219, 224, 243, 250, 309, 323 František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 32, 125, 144 František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 24–5, 27, 30, 60–5, 69, 78, 115, 126, 348, 351, 361–2, 366–7, 407 Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 50, 70, 111, 157, 160, 196, 260, 325, 330, 356, 370–2, 382, 417, 433, 485, 490–2, 494–5, 497–8, 501–2, Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 12, 83 Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 37, 42, 46, 371 Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 44, 50, 53, 68, 78, 198, 235, 237, 433, Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 13, 31, 33, 35–6, 38, 42, 58 Em. Janský: Muž v pozadí, In: Československé divadlo, roč. XIII, č. 8, 30. dubna 1930, str. 117–8 Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 75, 84, 139, 141, 147–8, 157, 162, 164, 167–8, 174, 178 Kolektiv autorů: AMU 60. let (Publikace k 60.výročí založení AMU v Praze), 2006, str. 28 Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 63, 108, 112, 120, 169, 204, 241, 245, 336, 338, 365, 367, 436, 462–5, 478–9, 515, 541, 589, 592–3, 595–8, 605, 609–611, 616, 619, 622, 625–6, 634, 638 Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 36, 47 Kolektiv autorů: Lexikon české literatury, Praha, 1985 Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 116–7 Hana Konečná a kol: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 86, 90, 93, 129, 160, 163, 176, 182, 192–3, 195, 252–3, 311–2, 316, 393 František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 250 V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 6, 181, obr.příl.28 B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 90, 93, 100, 103, 105, 108, 111, 113–4, 124–6, 128, 132, 138, 141, 218–9, 296–7, 338 Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 19–21, 42, 56–7, 81–2, 110–1, 114, 126, 133, 213, 237–8, 249, 251, 255 Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 14, 54, 57, 69, 171, 175–8, 192, Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 40, 73, 199, Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 208, 228, 234, 320, 346, Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 116, 129, 141,
Externí odkazy
Heslo František Götz na stránkách literatura.kvalitne.cz
Kategorie:Čeští literární teoretici Kategorie:Čeští literární kritici Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Signatáři Kupředu, zpátky ni krok! Kategorie:Nositelé Řádu práce Kategorie:Vysokoškolští děkani Kategorie:Ředitelé Divadla na Vinohradech Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští divadelní ředitelé Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Literární skupina Kategorie:Narození 1. ledna Kategorie:Narození v roce 1894 Kategorie:Úmrtí 7. července Kategorie:Úmrtí v roce 1974 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži