Lány jsou část města Svitavy ve stejnojmenném okrese v Pardubickém kraji, tvořící jeho jižní a západní část. Na jihu sousedí s obcí Hradec nad Svitavou. Původně se jednalo o samostatný městys Čtyřicet Lánů (německy Vierzighuben)http://www.zwittau.de/orte/vierzighuben/vierzighuben.htm Die Marktgemeinde Vierzighuben (v roce 1930 měla obec 2728 obyvatel, z toho bylo 2539 občanů hlásících se k německé národnosti), který byl roku 1960 společně s tehdejším Moravským Lačnovem přičleněn k městu Svitavy jako jedna z místních částí. Katastrální území nese název Čtyřicet Lánů.

Vesnice měla zemědělský charakter, z vypěstovaných plodin bylo na trzích zásobováno přilehlé město Svitavy. Dnes se jedná o bramborářskou oblast.

Název thumb|vlevo|Lány (Čtyřicet Lánů / Vierzighuben) na historické mapě (1897) Nejstarší doklad z roku 1372 má podobu zu den Huben ("na lánech"). Z roku 1517 je poprvé doloženo české Čtyřicet lánů a z roku 1677 odpovídající německé Vierzig Huben. Číslice udávala počet lánů, které vesnice měla k obdělávání v době vzniku.

Historie Do roku 1945 byl městys Čtyřicet Lánů osídlen německy mluvícím obyvatelstvem, stejně jako většina obcí německého jazykového ostrova Schönhengstgau (Hřebečsko). Původní obyvatelstvo, nacházející se v regionu již od 13. století, kdy byli osadníci pozváni z Německa tehdejším německým a moravským biskupem Brunem ze Schauenburku kolonizovat zdejší kraj, bylo v roce 1946 násilně přesídleno do Německa, převážně do pohraničních oblastí s Francií.

Současnost Bydlení V současnosti jsou bývalé zemědělské plochy využity ke stavebním účelům a vzniklo zde několik velkých sídlišť pro zajištění bydlení občanů města Svitavy. Na levé straně řeky Svitavy se nachází zděné družstevní domy a na pravé straně vzniklo v osmdesátých letech 20. století panelové sídliště Lány I, II. Dále byla plánována i výstavba dílu Lány III jižně od dnešní ulice Felberova, ale tyto stavby již nebyly po roce 1989 realizovány. Namísto toho vznikl západně od panelového sídliště Lány I, nový prostor k individuální výstavbě, který je nazýván sídliště Vějíř, ulice jsou pojmenovány po známých básnících a hercích, například ulice Jana Wericha, Jaroslava Ježka, Jiřího Voskovce, Františka Halase nebo Františka Hrubína.

Většina původních domů se v současnosti nalézá v podél řeky Svitavy a podél silnice protínající městys.

Přírodní poměry Bažantnice Na západní straně katastru se nalézá zalesněná plocha, místními zvaná bažantnice nebo vodárenský les. Oblast byla na začátku 20. století nezalesněná, poté zde byly vyhloubeny studny k jímání pitné vody pro občany přilehlé vsi. Plocha postupně zarostla a ještě v nedávné minulosti sloužila jako z městských vodáren. Nyní se zde nachází místo pro oddech občanů a výuku místních žáků v přírodním prostředí.

Vodstvo Svitava Vesnicí protéká řeka Svitava pramenící v lesích v okolí Moravského Lačnova a Javorníku. Do řeky se zleva vlévá bezvýznamný tok a zprava Lánský potok, vycházející z Lánského rybníka.

Ostrý potok Drobný tok, pramenící v západní části, protéká vodárenským lesem a jako pravostranný přítok se vlévá do řeky Svitavy

Lánský rybník Na Studeném potoce, pramenícím severně od obce Vendolí se nalézá chovný rybník zvaný Lánský. V rákosinách žije vodní ptactvo a okolí je cílem vycházek místních obyvatel. V zimě je upravován na lední plochu pro zimní sporty.

Obyvatelstvo

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byly Lány městysem a později obcí, nejprve v okrese Moravská Třebová, ale od roku 1960 v okrese Svitavy. V následujícím období byla vesnice úředně zrušena a jako část města Svitavy byla obnovena 1. března 1980.

Názvy tratí a části Západní část V části západně od řeky Svitavy se nalézají tyto polní tratě a čtvrtě: Nad Bažantnicí Bažantnice Palička Za Bažantnicí Nad Rybníkem Hradecký hon V Lukách

Zastavěná oblast U Stadionu Vějíř

Východní část Východně od řeky Svitavy se nalézají tyto polní tratě a názvy Nad Křížkem U Božích muk Za Kravínem Na Ochozu Nad Silnicí U Zastávky

Doprava Silnice Lány byly velice dopravně zatížené, přímo jimi probíhala silnice I/43 Brno-Dolní Lipka (hraniční přechod do Polska), po které je v úseku Brno–Svitavy vedena mezinárodní silniční trasa třídy B s označením E461, vycházející z Vídně a končící křižovatkou se silnicí I/35 (E442). V roce 2024 byl dokončen obchvat Svitav, který odvedl provoz mimo zastavěnou oblast.

Železnice vpravo|náhled|200px|Železniční zastávka Svitavy-Lány Na hlavním zrekonstruovaném železničním koridoru Vídeň – Berlín nachází zastávka Svitavy-Lány, která slouží i obyvatelům severní části Hradce nad Svitavou. Zastávka sloužila cestujícím až do prosince 2011, kdy ji postihlo zavedení integrovaného dopravního systému kraje. V roce 2014 opět funguje zastávka na znamení.

Pamětihodnosti Kostel svatého Josefa vpravo|náhled|200px|Kostel svatého Josefa ve Svitavách Kostel svatého Josefa, lidově Červený kostel, spolu s přilehlým redemptoristickým klášterem byl založen v roce 1894. Základní kámen byl položen za přítomnosti generálního vikáře Johannese Weinlicha 23. září 1894. K slavnostnímu vysvěcení koleje redemptoristů došlo 7. září 1896 za přítomnosti olomouckého arcibiskupa dr. Theodora KohnaSborník historického kroužku VI. ZŠ ve Svitavách-Lánech, 100 let od vysvěcení kostela svatého Josefa a koleje kongregace redemptoristů ve Svitavách-Lánech.Pseudorománská stavba s dvěma dominantními věžemi byla vystavěna podle plánů Josefa Schmalzhoffera z Vídně. Stavbou byl pověřen Václav Ryšavý. Vnitřní malba byla dokončena až v roce 1910 kostelním malířem Erwinem Bubenikem z Lince. Dekoraci interiéru zajišťoval Max Schmalzl. Ferdinand Stufflesser ze Svatého Ulrychu v Tyrolích je autorem hlavního oltáře a čtyři postranních, dále bohatě vyzdobil kazatelnu. J. E. Tomala z Brna zřídil oltářní stůl z mramoru. Zdi hlavní lodi chrámu jsou dekorovány sochou Svatého Josefa a apoštolů svatého Ondřeje a svatého Jakuba. Na věžích kostela se do první světové války nacházely největší zvony v obci. V padesátých letech byl klášter státními složkami uzavřen a jeho budova přiřazena ke svitavské nemocnici. Kostel je v současné době postupně rekonstruován, částečně z prostředků vybraných ve veřejné sbírce.

Kaple svaté Anny V jižní části vesnice ve Svitavské ulici se nachází kaple zasvěcená svaté Anně, vysvěcena 18. května 1891. Dnes veřejnosti nepřístupna.

Mariánská kaple Na jižním konci při hranici katastrů Lánů a Hradce nad Svitavou stojí kaple Panny Marie. Kaple se využívá pouze část roku, a to v pondělí večer na mši svatou.

Socha svatého Jana Nepomuckého Na severní hranici katastru vesnice (ulice Brněnská) se nad řekou Svitavou v zahradě nachází pískovcová socha Svatého Jana Nepomuckého, vzhlížejícího k nebi se vztyčeným prstem a opřeného o svazek knih.

Pomník Johanna Wolfganga von Goethe vpravo|náhled|200px|Historická fotografie pomníku J. W. Goetha z roku 2010 V Brněnské ulici se nalézal pomník německého básníka Johanna Wolfganga von Goethe, postavený v roce 1932 u příležitosti 100. výročí úmrtí umělce a vědcehttp://www.litoulkysy.cz/products/pomnik-k-100-vyroci-umrti-j-w-goetha/ Pomník k 100. výročí úmrtí J. W. Goetha. Byl jedním ze čtyř posledních památníků tomuto muži na území České republiky, který nebyl po roce 1945 postižen likvidací kulturních památek na území Sudet. Při stavebních úpravách v roce 2014 městských úřadem odvezen, téhož roku odcizenhttp://diskutuj.zwittau.cz/index.php?action=vthread&forum=17&topic=327/ Goethův památník ve Čtyřiceti Lánech zmizelNaše město – Svitavský informační měsíčník, říjen 2014, strana 3.

Vrchnostenský úřad Na levé straně řeky Svitavy se nachází budova bývalého vrchnostenského úřadu, tzv. zámeček. Dnes se v něm nachází mateřská škola.

Kříže Ve vesnici se nalézá několik křížů různého stáří.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Die Marktgemeinde Vierzighuben Městys Čtyřicet Lánů Kostel Svatého Josefa

Kategorie:Vesnice v okrese Svitavy Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Části Svitav