Paramyxovirové infekce jsou u ptáků značně rozšířené; byly prokázány u zdravých i nemocných ptáků z mnoha druhů i řádů. Čeleď Paramyxoviridae z řádu Mononegavirales se dělí na 2 podčeledě – Paramyxovirinae (s rody Rubulavirus a Morbillivirus), a Pneumovirinae (rod Pneumovirus).Francki, R.I.B. President’s Report 1987-1990, ICTV, Berlin. pp.325 U ptáků se vyskytují paramyxovirusy z rodů Rubulavirus a Pneumovirus. Ptačí paramyxoviry z rodu Rubulavirus se rozdělují do devíti sérologicky odlišných skupin, označovaných APMV-1 až APMV-9.
+ Klasifikace ptačích paramyxovirů z rodu Rubulavirus Sérotyp Prototypové kmeny Charakterizace APMV-1 Virus Newcastleské nemoci Inaparentní až akutní smrtelné infekce hrabavé drůbeže, holubů, pštrosů, exotů i volně žijících ptáků APMV-2 Chicken/California/Yucaipa/56 Inaparentní infekce až náhlé úhyny exotů i volně žijících ptáků; u domácí drůbeže mírné respirační příznaky; krůty a slepice také pokles snášky APMV-3 Turkey/Wisconsin/68; Parakeet/Netherlands/449/75 Inaparentní infekce až respirační onemocnění domácí drůbeže, holubů, exotů a volně žijících ptáků. U krůt pokles snášky, mortalita až 20 %. Částečné křížové reakce v HIT mezi NDV a APMV-3 APMV-4 Duck/Hong Kong/D3/75 APMV-5 Budgerigar/Japan/Kunitachi/75 APMV-6 Duck/Hong Kong/199/77 APMV-4 až APMV-9: Izolace většinou od zdravých ptáků; hospodářský význam u domácí drůbeže není znám APMV-7 Dove/Tennessee/4/75 APMV-8 Goose/Delaware/1053/76 APMV-9 Duck/New York/22/78
Zástupci rodu Pneumovirus mají obecné vlastnosti příslušníků čeledě Paramyxoviridae; ptačí pneumoviry ale nemají hemaglutinační ani neuraminidázovou aktivitu. Dále se liší morfologií, složením a organizací genomu.
K nejzávažnějším nemocem vyvolávaných zástupci čeledi Paramyxoviridae u domácích ptáků patří Newcastleská nemoc (rod Rubulavirus z podčeledě Paramyxovirinae), rhinotracheitida krůt a syndrom oteklé hlavy u kura domácího (rod Pneumovirus z podčeledě Pneumovirinae).
Literatura
Reference
Kategorie:Nemoci ptáků