náhled|upright 1|Podle pověsti zázračný obraz Panny Marie Budějovické z počátku 15. století s dodatečnými votivními dary (Biskupství českobudějovické, České Budějovice) náhled|Obraz Panny Marie Budějovické v průběhu restaurování – detail náhled|upright 1|Panna Maria Klasová jako patrně nejstarší kopie Panny Marie Budějovické z let 1425–1430 z rakouského kláštera Schlägl v rokokovém rámu (klášterní obrazárna, Schlägl)) náhled|upright 1|Kopie gotického obrazu Panny Marie Budějovické v tabernákulu neogotického oltáře v klášterním kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích náhled|Oltářní retabulum s triptychem Nejsvětější Trojice se sv. Barborou a Pannou Marií Klasovou od Mistra litoměřického oltáře z let 1510–1520 (Národní galerie v Praze) náhled|upright 1|Kresba Panny Marie Klasové v modlitební knížce císaře Maxmiliána I. od Albrechta Dürera ze 16. stol. (Bayerische Staatsbibliothek, Mnichov) náhled|upright 1|Barokní vyobrazení Panny Marie Budějovické (Klasové) s letopočtem 1743 ve štukovém medailonu na měšťanském domě v Českém Krumlově (ulice Kájovská č.p. 69) náhled|upright 1|Barokní socha Panny Marie Budějovické od Josefa Dietricha (1677–1753), která dříve stávala před Svinenskou branou v Českých Budějovicích, dnes v průchodu domu U Ferusů (Senovážné náměstí 6) náhled|upright 1|Panna Maria Budějovická (Klasová) z kostela Povýšení Sv. Kříže v Písku (18. stol.) náhled|Panna Maria Budějovická v černém tisku na žlutém hedvábí z 19. století – obrázek se přikládal na tělo proti nemocem a zlým silám (Městské muzeum Horažďovice) náhled|upright 1|Pozvánka na oslavu 500. výročí přenesení obrazu Panny Marie Budějovické do Českých Budějovic náhled|upright 1|Mědiryt s vyobrazením Panny Marie Budějovické z druhé poloviny 18. století (Jihočeské muzeum, České Budějovice) náhled|upright 1|Panna Maria Budějovická jako ochránkyně města na frontispisu českého překladu knihy Františka Xavera Franze "Budějovická Panna Maria" z roku 1905 náhled|upright 1|Reliéf Panny Marie Budějovické na největším českobudějovickém zvonu Bumerin z roku 1723 od lineckého zvonaře Silvia Kreuze (Černá věž, České Budějovice)náhled|upright 1|Svátostka – medailon s vyobrazením Panny Marie Budějovické z pohřební výbavy hrobu při kostele sv. Mikuláše v Českých Budějovicích (Jihočeské muzeum, České Budějovice)
Panna Maria Budějovická je deskový milostný obraz Panny Marie Klasové patrně z počátku 15. století, paladium (záštita) města Českých Budějovic. Jeho originál se dnes nachází v kapli českobudějovického biskupství, kopie z roku 1999 od Aloise a Martina Martana je umístěna na hlavním oltáři klášterního kostela Obětování Panny Marie.
Historie obrazu Vzhledem k tomu, že zatím nebyl proveden uměleckohistorický a paleografický rozbor obrazu, je jeho datování nejisté. Obecně lze říct, že obraz vykazuje rysy gotické malby a také použité pigmenty se vyskytují na deskových obrazech středověkého původu.ČERNÝ Jiří: Milostný obraz Panny Marie Budějovické a jeho multiplikace, s. 324, 325. Ve starší literatuře z 2. poloviny 20. století se objevuje odhad, že nejstarší dochovaná verze obrazu je přemalbouPAVEL Jakub — ŠAMÁNKOVÁ Eva: České Budějovice, Praha 1979, s. 30. či kopiíFIALOVÁ Petra: Panna Maria Klasová, in Muzejní a vlastivědná práce 1995, č. 3, s. 129. pocházející až ze 16. století, což je hypotéza převzatá ze Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém z roku 1900.BRANIŠ Josef: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Česko-budějovickém, Praha 1900, s. 32. Podle restaurátorského průzkumu z roku 1994 deska obrazu pochází z počátku 15. stoletíSCHELOVÁ Alena: Restaurátor poodhalil téměř šestisetleté tajemství zázračné budějovické Madony, s. 12.. Také zbytky modré barvy na šatu obsahující polodrahokam azurit, který se jako nejdražší barva přestal používat už ve středověku, svědčí o stáří a gotickém původu obrazu.SCHELOVÁ Alena: Restaurátor poodhalil téměř šestisetleté tajemství zázračné budějovické Madony, s. 13. Legenda, nápis na obraze, ale i záznamy v archivu české provincie dominikánů v PrazeZÍKA Jan: Panna Maria Budějovická. Nástin a popis starobylého chrámu a milostného obrazu, České Budějovice 1932, s. 79. říkají, že roku 1410 jej do Českých Budějovic přivezl budějovický měšťan a kupec Václav Institoris (tj. "Kramář", "Kramářů" či "Krämer"), a to z Itálie jako kopii jiného milostného obrazu z města Osanna u Milána (tuto lokalitu se však zatím nepodařilo identifikovat). Této nejstarší dataci by odpovídala i odpustková listina vydaná k obrazu 4. června 1418 (viz dále). Vyskytl se i pokus dokázat, že budějovický obraz je milánským originálem a nejstarším prototypem, zatímco kopie byla vytvořena a zanechána v Itálii ve zmíněném městě a do dnešní doby se nedochovala.WATZL Jan: Orodovnice před Svatyní svatých, Č. Budějovice 1910, s. 15-27. O tom, že jde spíše o kopii nedochovaného originálu, však svědčí i absence podkladu (křídového nátěru) a pouze náznak podkresby pod malbou. Ani to však není exaktním důkazem a stejně tak lze uvažovat o tom, že obraz vznikl v zaalpském, nejspíše podunajském prostředí, a němečtí osadníci jej přivezli do severní Itálie, odkud se, už jako zázračný, vrátil zpět, tentokrát do Čech.ČERNÝ Jiří: Milostný obraz Panny Marie Budějovické a jeho multiplikace, s. 325.
Obraz zpočátku uchovával ve svém domě zmíněný měšťan Václav, v roce 1418 jej však předal do klášterního kostela Obětování Panny Marie, kde visel – podobně jako jeho italská předloha – na 5. pilíři v severní boční lodi, chráněn kovovou mříží. V roce 1634 pro něj na místě starší kaple sv. Markéty (při severní straně presbytáře) nechal upravit zvláštní kapli Panny Marie generál hrabě Baltasar Marradas, sám veliký ctitel obrazu, který zde byl po své smrti roku 1638 pochován. V roce 1678 byl pro obraz pořízen stříbrný oltář (dnes umístěný v postranní kapli sv. Anny). V 18. století vznikla barokní kopie obrazu, která se zřejmě používala spolu s originálem a možná tvořila jeho svrchní otevíratelnou desku. V roce 1785 byl obraz z kaple Panny Marie (která byla v témže roce zasvěcena zakladateli Piaristů sv. Josefu Kalasanskému a roku 1865 nakonec zbořena)PAVELEC Petr: Dominikánský klášter v Českých Budějovicích. Stručný průvodce, České Budějovice 2008, s. 8. přenesen na hlavní oltář v presbytáři. V roce 1865 byl zhotoven nynější neogotický oltář od řezbáře a sochaře Josefa Rinta z Lince, roku 1895 bylo pro obraz na oltáři pořízeno nové pozlacené tabernákulum.
V letech 1922–1923 byl obraz restaurován akademickým malířem Bohumírem Čílou (podepsaným na rubu desky). Jeho zásahy byly poměrně razantní – zbrousil desku zezadu a zřejmě i sedřel modrou temperu z šatu Marie a přemaloval jej barvou olejovou, která postupně zčernala. V roce 1944, zřejmě v souvislosti se spojeneckým bombardováním Českých Budějovic, byl obraz odvezen a uschován v trezorech na Svaté Hoře, do města se vrátil bezprostředně po osvobození. Do té doby zaujímala jeho místo na oltáři buď kopie z 18. století, nebo mladší kopie z roku 1945.HOBIZAL František: Budějovická trilogie. Budějovické nálady — Volání budějovických zvonů — Bomby na Budějovice, Kostelní Vydří 2007, s. 141. V roce 1994 byl originál obrazu z důvodu obav před odcizením uložen v církevním depozitáři, nahrazen barevnou fotokopií a znovu odborně restaurován. Restaurátorskému zásahu z let 1998–1999 předcházela dendrochronologická, chemická, mikroskopická a numizmatická analýza (expertiza nápisů a písma provedena nebyla)ČERNÝ Jiří: Pouť k Panně Marii Budějovické – svěcení kopie milostného obrazu. s. 8., vlastní restaurování, které provedl restaurátor a akademický malíř Alois Martan, spočívalo v obnově soudržnosti hmoty dřeva, očištění barevné vrstvy od nečistot a pozdějších přemaleb a zatmelení trhlin a jejich barevném zaretušování.Památkové zrcadlení – Milostný obraz Panny Marie Budějovické, in Českobudějovické listy, 10.12. 2002, Noviny českobudějovické radnice, s. 18. Restaurování kovových částí obrazu provedl restaurátor drahých kovů Jaroslav Kubíček. V roce 1999 byla na oltář slavnostně osazena nejnovější kopie obrazu od Aloise Martana a Martina Martana. Kopii korunky zhotovil Jaroslav Kubíček, kopie andílků, prutů ani mincí pořízeny nebyly.
Úcta k obrazu Tomuto paládiu se v minulosti přičítala záchrana města Českých Budějovic před husity, před obléháním vojsky Jiřího Poděbradského, před stavovskými a švédskými vojsky, před morovou epidemií v letech 1713–14ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006, s. 37. a celá řada zázraků a vyslyšení, mezi něž patří zachránění života či nabytí zdraví jednotlivců, jak se o nich zmiňují zprávy až do 20. století.FRANZ F. Xaver: Budějovická Panna Maria. Dějiny mariánského kostela a jeho milostného obrazu, České Budějovice 1905, s. 101–116.ZÍKA Jan: Panna Maria Budějovická, s. 93-108.ČERNÝ Jiří: Poutní místa Českobudějovická a Novohradska, s. 24-26.
Sám restaurátor a malíř Alois Martan si ve svých dvaasedmdesáti letech při pádu ze stromu přivodil vážný úraz – zlomil si osm žeber a propíchl si plíci. „Když jsem se probíral na oddělení intenzivní péče, myslel jsem na to, že mám doma rozpracovaný tenhle obraz, že práci musím dokončit. Teď, když si pročítám záznamy o zázracích budějovické Madony, říkám si, že ten zatím poslední se možná týkal mne“, řekl později.
O časné úctě k obrazu svědčí, že již roku 1418 k němu pražský generální vikář a světící biskup Jan udělil čtyřicetidenní odpustky všem, kdo se u milostného obrazu pomodlí sedm Zdrávasů. Ve své odpustkové listině o obrazu mluví jako o „zobrazení nejblahoslavenější a přeslavné Panny Marie, která jest na desce vyobrazena a krásně vymalována, ve kteréžto desce jsou též některé sv. ostatky zasazeny“.ROYT Jan: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 2011, s. 258. Od roku 1451 se převor dominikánského kláštera nechává titulovat převor kláštera U Zázračného obrazu,Encyklopedie Českých Budějovic, s. 386. od roku 1453 je v klášterních listinách oficiálně uváděn titul Převor a konvent při zázračném obraze Naší milé Paní.ROYT Jan: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, s. 259. V roce 1665 P. Schichellius píše, že mřížka, za kterou byl obraz uložen, byla ověšena voskovými dárky, „kolem obrazu visely dary ze zlata a drahokamů, berly, stříbrné oči, nohy, srdce, figurky znázorňující dítky, jež tu zavěsili lidé, kteří byli uzdraveni a vyslyšeni, aby hlásaly jejich vděčnost.“ Tentýž autor viděl v mládí u milostného obrazu votivní desku, na níž byl namalován rytíř se třemi mlýnskými kameny v erbu, jak klečí před obrazem. Tato votivní deska rozhlodaná červotočem a s již nečitelným nápisem mohla podle něj – soudě podle rytířova obleku – pocházet z let 1430–1440.ZÍKA Jan: Panna Maria Budějovická, s. 80-81.
Od roku 1713 až do roku 1949 se každý rok v předvečer svátku Obětování Panny Marie (21. listopadu – dnes svátek Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě) konala pouť k Panně Marii Budějovické. Průvod vycházel z farního kostela sv. Mikuláše (pozdější katedrály) přes náměstí do klášterního kostela. Tato tradice byla po roce 1989 obnovena,ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, s. 37. i když ne na tak původně velkolepém základě, kdy 21. listopad byl obecně chápán jako svátek města a slaven všemi obyvateli bez rozdílu.HOBIZAL František: Budějovická trilogie, s. 60. Především v 17. a 18. století, kdy úcta k Panně Marii Budějovické vrcholila, se o svatodušních svátcích konala k obrazu procesí z Písku, o svátku Navštívení Panny Marie z Jihlavy, velké množství poutníků přivádělo procesí z Rožmberka nad Vltavou, ke kterému se přidávaly další zástupy z Hořic, Trhových Svinů, Benešova nad Černou a Vyššího Brodu.FRANZ F. Xaver: Budějovická Panna Maria, s. 65.
Současně se obraz a spolu s ním i celý klášter těšil úctě mnohých významných historických osobností (např. Ferdinand I., Ferdinand II., Marie Terezie aj.) a šlechtických rodů, které na něj přispívaly dary.