Volby do 2. Knesetu se v Izraeli konaly 30. července 1951. Výsledkem bylo vítězství levice vedené stranou Mapaj Davida Ben Gurion. Volební účast byla 74,3 %.
Výsledky stranahlasů% hlasůkřesel na začátkufunkčního obdobíkřesel na koncifunkčního obdobíMapajRostam Bastuni, Avraham Berman a Moše Sne opustili Mapam a založili Levou frakci. Bastuni se později vrátil zpět do Mapam, zatímco Berman a Sne vstoupili do Maki. Chana Lamdam a David Livschitz opustili Mapam a založili Frakci za nezávislou Achdut ha-Avoda; posléze vstoupili do strany Mapaj.256 45637,34547Všeobecní sionistéSefardské a orientální komunity se spojily se Všeobecnými sionisty.111 39416,22022Mapam86 09512,5157ha-Po'el ha-Mizrachi46 3476,888Cherut45 6516,688Maki27 3344,057Progresivní strana22 1713,244Demokratická kandidátka izraelských Arabů16 3702,033Agudat Jisra'el13 7992,033Sefardové a orientální komunity12 0021,820Po'alej Agudat Jisra'el11 1941,622Mizrachi10 3831,522Pokrok a práce8 0671,211Jemenitské sdružení7 9651,211Zemědělství a rozvoj7 8511,111 Sefardsko-aškenázská jednota4 0380,600Za nové imigranty a svobodné vojáky3750,100Celkem687 492100120120 Achdut ha-Avoda - Poalej CijonAchdut ha-Avoda - Poalej Cijon se oddělila od Mapam, ale nebyla předsedou Knesetu uznána coby samostatná strana.--04Si'at smol--00Frakce nezávislá na Achdut ha-avoda]--00
Druhý Kneset thumb|Prezident Chajim Weizmann u voleb Politická situace během druhého Knesetu byla značně nestabilní. Došlo během něj k výměně čtyř vlád za dvou ministerských předsedů. Obdobně jako v prvním Knesetu byl jejím předsedou Josef Šprincak.
Třetí vláda Druhý Kneset začal ustanovením třetí izraelské vlády pod vedením Davida Ben Guriona (během prvního Knesetu byly celkem dvě vlády) dne 8. října 1951. Jeho strana Mapaj vytvořila koaliční vládu se stranami Mizrachi, ha-Po'el ha-Mizrachi, Agudat Jisra'el, Poalej Agudat Jisra'el a třemi stranami izraelských Arabů (Demokratická kandidátka izraelských Arabů, Pokrok a práce a Zemědělství a rozvoj). Počet ministrů byl stejný jako v prvním Knesetu, tj. 15. Vláda rezignovala 19. prosince 1952 v důsledku sporu s náboženskými stranami nad náboženským vzděláním.
thumb|left|Beduínský muž volí Čtvrtá vláda Čtvrtou vládu vytvořil Ben Gurion 24. prosince 1952 tak, že ultraortodoxní strany (Agudat Jisra'el a Poalej Agudat Jisra'el) nahradil Všeobecnými sionisty a Progresivní stranou. Nová vláda měla 14 ministrů. Dne 6. prosince 1953 Ben Gurion rezignoval a odstěhoval se do kibucu Sde Boker v Negevu.
Pátá vláda Pátou vládu vytvořil 26. ledna 1954 Moše Šaret se stejnými koaličními partnery a ministry. Šaret rezignoval 29. ledna 1955, když se Všeobecní sionisté odmítli zdržet hlasování při hlasování o nedůvěře vládě, vyvolaném stranami Cherut a Maki kvůli vládnímu postoji k soudu s Malchielem Gruenwaldem, který obvinil Rudolf Kastnera ze spolupráce s nacisty během druhé světové války.
Šestá vláda Šestou vládu vytvořil 29. června 1955 opět Šaret. Z vládní koalice vyloučil Všeobecné sionisty a Progresivní strany a snížil tak počet ministrů na 12. Nová vláda však nevládla dlouho, neboť parlamentní volby se konaly již 26. července téhož roku.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Související články Seznam členů druhého Knesetu
Externí odkazy
Kneset – Historický přehled 2. Knesetu Kneset – Výsledky voleb do 2. Knesetu Kneset – Frakce a podoba vlády během 2. Knesetu
Kneset 1951 Kategorie:Volby do Knesetu Kategorie:Izrael v roce 1951