Volby do 3. Knesetu se v Izraeli konaly 26. července 1955. Výsledkem bylo vítězství levice vedené stranou Mapaj Davida Ben Gurion. Volební účast byla 80,7 %.
Výsledky stranahlasů% hlasůkřesel na začátkufunkčního obdobíkřesel na koncifunkčního obdobíMapaj274 73532,24040Cherut107 19012,61515Všeobecní sionisté87 09910,21313Národní náboženská stranaPůvodně koalice stran Mirzachi a ha-Po'el ha-Mizrachi, která kandidovala pod názvem Národní náboženská fronta, před změnou názvu na ha-Po'el ha-Mizrachi-Mizrachi a poté během funkčního období Knesetu na název Národní náboženská strana.77 9369,11111Achdut ha-Avoda69 4758,21010Mapam62 4017,399Náboženská fronta TóryNáboženská fronta Tóry si změnila název na Agudat Jisra'el - Po'alej Agudat Jisra'el. Následně se před volbami v roce 1959 vrátila ke svému původnímu názvu.39 8364,766Maki38 4924,566Progresivní strana37 6614,455Demokratická kandidátka izraelských Arabů15 4751,822Pokrok a práce12 5111,522Zemědělství a rozvoj9 7911,111 Sefardové a orientální komunity6 9940,800Arabská kandidátka – Střed4 4840,500Likud – Lidové ekonomické hnutí3 0440,400Jemenitské sdružení2 4590,300Synové Jemenu a Náboženské nestranické hnutí – Původní náboženská kandidátka2 4480,300Kandidátka nových imigrantů1 1880,100Svaz starších pracujícíchCelkem853 219100120120
Třetí Kneset Na rozdíl od druhého Knesetu byl třetí Kneset jedním z nejstabilnějších v izraelských dějinách. Během funkčního období Knesetu se vyměnily pouze dvě vlády a do dnešní doby (2010) se jedná o jediný Kneset, během něhož nedošlo k rozdělování či slučování politických stran. Obdobně jako v prvním a druhém Knesetu byl i ve třetím Knesetu jeho předsedou Josef Šprincak, a to až do své smrti 28. ledna 1959. Ve funkci jej nahradil poslanec za stranu Achdut ha-Avoda Nachum Nir.
Sedmá vláda Na začátku třetího Knesetu vytvořil David Ben Gurion 3. listopadu 1955 v pořadí sedmou izraelskou vládu (během předchozích dvou Knesetů bylo celkem šest vlád; dvě v prvním a čtyři ve druhém). Jeho strana Mapaj vytvořila koaliční vládu s Národní náboženskou frontou (která se později přejmenovala na Národní náboženskou stranu), Mapam, Progresivní stranou, Achdut ha-Avodou a třemi stranami izraelských Arabů (Demokratickou kandidátkou pro izraelské Araby, Pokrokem a prací a Zemědělství a rozvojem). Vláda měla 16 ministrů. Vláda padla po Ben Gurionově rezignaci dne 31. prosince 1957 kvůli prosakování informací ze zasedání vlády.
Osmá vláda Osmou vládu vytvořil Ben Gurion o týden později dne 7. ledna 1958 se stejnými koaličními partnery. Stejný zůstal i počet ministrů. Osmá vláda padla po Ben Gurionově rezignaci ze dne 5. července 1959 poté, co levicové strany hlasovaly proti vládnímu návrhu na prodej zbraní Západnímu Německu a odmítly opustit koalici. Volby do čtvrtého Knesetu pak byly svolány na 3. listopadu 1959.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Související články Seznam členů třetího Knesetu
Externí odkazy
Kneset – Historický přehled 3. Knesetu Kneset – Volební výsledky
Kneset 1955 Kategorie:Volby do Knesetu Kategorie:Izrael v roce 1955