Antonín Gindely (3. září 1829 Praha – 24. říjen 1892 Praha) byl český historik, archivář a univerzitní pedagog židovského původu, postupně byl jmenován profesorem dějin na Německé univerzitě v Praze a na Univerzitě v Olomouci.
Život Narodil se jako třetí z osmi dětí v pražské rodině národnostně německého truhláře Josefa Gindelyho a jeho české manželky Veroniky. Na pražské univerzitě postupně studoval filozofii (1846–1848), teologii (1848–1850) a práva (1850–1853). Byl mimo jiné žákem Konstantina Höflera a Františka Palackého. Absolvoval roku 1852 v oboru historie a archivnictví na Německé univerzitě. V Praze následně vyučoval na české reálce (1852–1853 a 1856–1862), mezi lety 1853-1855 působil jako suplent historie na právnické fakultě univerzity v Olomouci. Podnikal studijní cesty po archivech v Čechách, Polsku, Německu, Švédsku, Francii, Španělsku a Nizozemí. V roce 1862 začal přednášet na univerzitě v Praze, kde byl 1867 jmenován řádným univerzitním profesorem rakouských dějin (působil zde po boku Josefa Kalouska). Současně od roku 1862 až do své smrti pracoval v Zemském archivu Království českého (v roce 1867 byl jmenován prvním českým zemským archivářem).
S manželkou Vilemínou rozenou Behseovou měl čtyři děti, z nichž dvě se dožily dospělosti. Ze dvou synů zemřel starší Vilém (* 1865) jako tříletý, mladší Jiří (* 1868) vystudoval práva a stal se notářem, začínal na Žluticku.Pobytová přihláška pražského magistrátu z let 1864-1890
Dílo Věnoval se českým a rakouským dějinám v 16. a 17. století, zejména církevním dějinám českých zemí se zaměřením na historickou Jednotu bratrskou. Jeho práce o dogmatických stanoviscích jednoty (1854) je vůbec prvním pojednáním moderní české historiografie o Jednotě bratrské. Významná je jeho ediční činnost, která vedle zpřístupnění řady rukopisných pramenů k dějinám jednoty zahrnuje především prvních sedm svazků Sněmů českých, které začal z jeho podnětu vydávat zemský archiv. Jeho dílo se vyznačuje zřetelem k evropským souvislostem, smyslem pro dobové náboženské myšlení a zjevnou rutinní orientací v politickém a hospodářském dobovém kontextu. Ačkoliv publikoval i česky, měl na zřeteli zachování a posílení jednotného rakouského státu, který by se vyhýbal politickým krajnostem německého centralismu a zároveň tlumil snahy slovansko-maďarského federalismu.KUTNAR, František - MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha 1997, 294-296.
Edice Quellen zur Geschichte der Böhmischen Brüder, vornehmlich ihren Zusammenhang mit Deutschland betreffend. Wien 1859. Dekrety jednoty bratrské. Praha 1865.
Studie Über die Verhandlungen am Landtage zu Prag im J. 1575 behufs rechtlicher Anerkennung der Lutheraner und böhmisch-mährischen Brüder in Böhmen. In: Sitzungsberichte der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Philosophisch-historische Classe. Bd. 13. Wien 1854, 413–429. Über die dogmatischen Ansichten der böhmisch-mährischen Brüder nebst einigen Notizen zur Geschichte ihrer Entstehung. In: Sitzungsberichte der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Philosophisch-historische Classe. Bd. 13, Wien 1854, 349–413. Beiträge zur Geschichte der Zeit K. Rudolf’s II. In: Sitzungsberichte der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Philosophisch-historische Classe. Bd. 18. Wien 1855, 17–62. O poměrech náboženských (v Čechách a Moravě) za prvních dob panování Maxmiliana II. In: Šestá výroční zpráva c.k. české vyšší reálné školy v Praze r. 1857, 1–11. Bitva na Bílé hoře. In: Časopis Musea Království českého 50 (1876), 213–239. O postavení Francie k povstání českému v létech 1618-1620. In: Časopis Musea Království českého 50 (1876), 1–34. Popravy v Praze po bitvě Bělohorské a jejich následky. In: Časopis Musea Království českého 53 (1879), 125–138, 364–378, 458–466. Die Entwickelung des böhmischen Adels und der Inkolatsverhältnisse seit dem 16. Jahrhunderte. In: Abhandlungen der Classe für Philosophie, Geschichte und Philologie der königl. böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften vom Jahre 1885-1886. VII. Folge, 1. Bd. Prag 1886, Nr. 3.
Monografie Geschichte der Ertheilung des böhmischen Majestätsbriefes von 1609. Prag 1858. Böhmen und Mähren im Zeitalter der Reformation. Geschichte der Böhmischen Brüder. 2 Bde. Prag 1868 (3. vyd.). Geschichte der böhmischen Finanzen von 1526 bis 1618. Wien 1868. Rudolf II. und seine Zeit 1600–1612. 2 Bde. Prag 1868 (2. přehlédnuté vyd.). Geschichte des Dreißigjährigen Krieges. 4 Bde. Prag 1869–1880. Dějiny českého povstání léta 1618. 4 sv. Praha 1870–1880. Die Processierung der Häretiker in Böhmen unter Kaiser Karl VI. Prag 1887. Über des Johann Amos Comenius Leben und Wirksamkeit. Znaim 1892 (2. vyd.). Geschichte der Gegenreformation in Böhmen. Leipzig 1894.
Odkazy
Reference
Literatura Kollmann, Josef. Antonín Gindely, historik a archivář (1829–1892). 130 let Archivu země České. Archivní časopis 42 (1992), 193–208. Kollmann, Josef. Založení Zemského archivu českého a dr. Antonín Gindely (K 130. výročí jeho založení a k 100. výročí úmrtí dr. Gindelyho). In: Pazderová, Alena (red.): 130 let zemského archivu. Sborník příspěvků z konference konané u příležitosti 130. výročí založení Zemského archivu a 100. výročí úmrtí jeho zakladatele a 1. ředitele prof. A. Gindelyho. Praha 1993, 7–22. Kristen, Zdeněk. Studium historie na vysokém učení v Olomouci do r. 1855. In: Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci. Historie 3 (1956), 5–42. Krofta, Kamil. Antonín Gindely. In: Zprávy zemského archivu Království českého IV. Praha 1915. Krofta, Kamil. Palacký a Gindely. In: Český časopis historický 18 (1912), 275–320.
Pazderová, Alena. Antonín Gindely. In: Hoffmannová, Jana – Pražáková, Jana (red.): Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha 2000, 191. Štaif, Jiří. Historici, dějiny a společnost. 1. díl. Praha 1997. Tomek, Václav Vladivoj. Antonín Gindely. In: Almanach České akademie věd III. Praha 1893, 26–30.
Externí odkazy
Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Anton Gindely *1829 Markéta Novotná: Antonín Gindely (1829-1892)
Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Čeští archiváři Kategorie:Češi maďarského původu Kategorie:Pedagogové na Německé univerzitě v Praze Kategorie:Pedagogové na olomoucké univerzitě Kategorie:Editoři historických pramenů Kategorie:Česká pozitivistická historiografie Kategorie:Narození v roce 1829 Kategorie:Úmrtí v roce 1892 Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži Kategorie:Narození 3. září Kategorie:Úmrtí 27. října Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Historikové 19. století