Praha 1 představuje jádro hlavního města Prahy. Rozkládá se na cca 1,1 % území hlavního města. Prahu 1 (městskou část, správní obvod i městský obvod) tvoří celá katastrální území Staré Město a Josefov a části katastrálních území Hradčany, Malá Strana, Nové Město, Holešovice a Vinohrady.
Městská část Praha 1 je jednotka místní samosprávy územně členěného statutárního města Prahy, která je spravována voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části.
Správní obvod Praha 1 je území, na kterém vykonává městská část Praha 1 (jednotka územní samosprávy) určitý rozsah státní správy v přenesené působnosti.
Obvod Praha 1 je jednotka územního členění státu na podobné úrovni jako okres. Funguje na ní řada článků řízení z jiných než administrativně správních oblastí (např. Obvodní soud pro Prahu 1). Poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v mírně odlišném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku 1990 byl předefinován jako území tvořené městskou částí Praha 1, ale hranice území se oproti obvodu z roku 1960 podstatně nezměnily.
Městská část Praha 1
Popis Praha se člení na celkem 57 městských částí. Městské části poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon a obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.
Rozkládá se v centru Prahy po obou březích Vltavy a zahrnuje většinu středověkého jádra města. Tvoří ji celá katastrální území Staré Město a Josefov, dále pak značná část katastrálních území Hradčany, Malá Strana a Nové Město, a nepatrné části katastrálních území Vinohrady a Holešovice. Většina Prahy 1 je zapsána jako součást světového kulturního dědictví UNESCO.
Na území Prahy 1 se nacházejí téměř všechny významné pražské turistické cíle jako Pražský hrad, Staroměstské náměstí, Karlův most nebo židovská čtvrť Josefov. Na Malé Straně sídlí parlament a vláda České republiky, zatímco hlavní budovy Univerzity Karlovy najdeme na Starém Městě. Zdejší nemovitosti patří k nejdražším ve městě a zdejší adresy mají vysokou prestiž.
Staré Město: 129,03 ha Josefov: 8,81 ha Hradčany: 105 ha (část kromě pásu vymezeného ulicemi Myslbekova – Patočkova – Milady Horákové – Badeniho – Mariánské hradby – Jelení – Keplerova – Dlabačov, tedy mezi dvěma tramvajovými tratěmi) Malá Strana: 130 ha (část severně od ulice Vítězné a Hladové zdi) Nové Město: 175 ha (část severně od Jiráskova mostu a ulic Myslíkova, Lazarská, Žitná) Holešovice: 3 ha (část nábřeží a část šířky Vltavy mezi ul. U plovárny a Čechovým mostem, včetně kaple svaté Máří Magdaleny) Vinohrady: 2 ha (Státní opera Praha a Federální shromáždění)
Seznam starostů JménoStranaZačátek a konec v úřaduVolební obdobíIvan Spěvák19941990 – 1994Jan BürgermeisterODS199420021994 – 19981998 – 2002Vladimír VihanODS200227. 11. 20062002 – 2006Petr HejmaODS24. 11. 200619. 11. 20092006 – 2010Filip DvořákODS19. 11. 200930. 11. 2010Oldřich LomeckýTOP 0930. 11. 201018. 11. 20182010 – 20142014 – 2018Pavel ČižinskýPraha 1 sobě18. 11. 201814. 1. 20202018 – 2022Petr HejmaSTAN14. 1. 20209. 11. 2022Terezie RadoměřskáTOP 099. 11. 20222022 – 2026
Zastupitelstvo
Správní obvod Praha 1 Městská část Praha 1 vykonává rozšířenou působnost státní správy pro své vlastní území a je tak již od svého vzniku jedním ze správních obvodů, jejichž počet se 1. července 2001 ustálil na 22.
Obvod Praha 1
V letech 1949–1960 Poprvé existoval obvod Praha 1 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období 1. dubna 1949 – 30. června 1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej Staré Město, Josefov, Malá Strana, část Hradčan a část Holešovic-Buben.
V předcházejícím římském číslování obvodů, zavedeným k 17. lednu 1923 na základě vládního nařízení č. 7/1923 Sb., mělo v centrální oblasti každé katastrální území vlastní číslo obvodu, byť šlo jen o formální obvody, protože obvody I. – VII. tvořily fakticky jediný volební a později i správní obvod. Nový obvod Praha 1 tak převzal číslo po Starém Městě (I.) a zcela nebo z větší části do sebe pojal i dosavadní obvody s čísly III. (Malá Strana), IV. (Hradčany) a V. (Josefov). Městský obvod Praha 1 zahrnující centrální část města Prahy, poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v mírně odlišném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku 1990 byl předefinován jako území tvořené městskou částí Praha 1, ale hranice území se oproti obvodu z roku 1960 podstatně nezměnily.
Od roku 1960 Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 1, do nějž oproti období 1949–1960 připadla navíc i severní část Nového Města a odpadla část Malé Strany, která byla připojena k Praze 5.
Partnerská města a regiony
Odkazy
Reference
Související články Části Prahy
Externí odkazy
Pražský uličník Prahy 1 (původ názvů ulic)
Praha 01 01 Kategorie:Český lev ve znaku