23. srpen je 235. den roku podle gregoriánského kalendáře (236. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 130 dní.
Události náhled|upright|Největší český dalekohled Česko 1040 – V bitvě u Brůdku bylo vojsko německého krále Jindřicha III. poraženo českým vojskem. 1283 – Rudolf I. Habsburský rozhodl, že dluhy Čechů za osvobození Václava II. jsou neplatné 1436 – Za velkých ovací Pražanů vjíždí osmašedesátiletý Zikmund Lucemburský slavnostně do Prahy po 33 letech nepřítomnosti. Jeho korunovace se už odehrála 28. 7. 1420 v chrámu sv. Víta 1547 – Bartolomějský sněm na pražském hradě za přítomnosti Ferdinanda I. Habsburského potvrdil dědičné právo Habsburků na český trůn a omezil podstatně moc šlechty. Stavovské spolky byly zakázány a král si vyhradil právo svolávat sněm. 1816 – Vyšel dekret dvorské studijní komise, podle kterého se mohli řediteli a profesory na gymnáziích v českých městech i v městech, kde žili společné Češi a Němci, stát jen ti uchazeči, kteří ovládali český jazyk. 1852 – Řecký král Ota I., za svého pobytu v Karlových Varech, navštívil Kyselku. Se svolením panovníka byl hlavní pramen Kyselky nazván jeho jménem – Ottův pramen. Na královu žádost bylo poté do Athén odesláno 450 džbánků kysibelské vody. 1919 – Na výzvu Leoše Janáčka nastupuje František Neumann jako dirigent do brněnské opery 1939 – Oldřich Nový podepisuje smlouvu na film Eva tropí hlouposti. Jeho partnerkou bude zase Nataša Gollová 1967 – V Ondřejově u Prahy byl u příležitosti 13. kongresu Mezinárodní astronomické Unie slavnostně uveden do provozu dvoumetrový dalekohled. 1968 Marta Kubišová nazpívala píseň Jindřicha Brabce a Petra Rady Modlitba pro Martu pro televizní pořad Píseň pro Rudolfa III. Prezident Generál Ludvík Svoboda odjíždí do Moskvy na jednání předsednictva ÚV KSČ a politbyra ÚV KSSS o normalizaci v ČSSR, na němž byl podepsán protokol o opatřeních k upevnění socialismu v ČSSR. Jednání trvalo do 26. srpna. 1969 – Výrobní linku AZNP Mladá Boleslav při sobotní ranní směně opustily první sériové automobily Škoda 100/110, oficiální sériová výroba však začala o dva dny později v pondělí ráno. 1989 – Německá ambasáda v Praze se pro veřejnost uzavřela, počet uprchlíků přesto vzrůstal. Stovky trabantů a wartburgů s východoněmeckými poznávacími značkami zaplavily ulice Malé Strany, uprchlíci obsadili pražské velvyslanectví SRN a snažili se tak získat azyl.
Svět 30 př. n. l. – Po úspěšné invazi Egypta popravil Octavianus Marca Antonia Antylla, nejstaršího syna Marka Antonia, a Caesariona, posledního krále Ptolemajovské dynastie, jediného syna Kleopatry a Julia Caesara 79 – Na slavnosti římského boha ohně Vulcanaliích Vulkana vydává sopka Vesuv první varovné signály: už čtyři dny je od vrcholu Vesuvu slyšet rachot, z hory začínají vycházet první obláčky páry a vylétávat kamení. 406 – Římská armáda, vedená Stilichem, porazila u Florencie barbarské hordy Radagaisa. Prchající Radagaisus byl římskými vojáky zajat a popraven. 1244 – Turci ve službách egyptského sultána dobyli Jeruzalém, který ovládali křížoví rytíři. Jeruzalémské království se tak dostalo do rukou muslimů a definitivně zaniklo r. 1291. 1305 – Vůdce skotského povstání proti Angličanům William Wallace byl v Londýně po krutém mučení popraven. 1514 – Osmané a Safíovci se setkali v bitvě na Čaldiránské rovině, která skončila osmanským vítězstvím. 1572 – V Paříži vypukla pověstná Bartolomějská noc, během níž bylo zákeřně zavražděno 3000 hugenotů, kteří se v Paříži shromáždili při příležitosti sňatku jejich vůdce Jindřicha Navarrského, pozdějšího krále Jindřicha IV. s Markétou z Valois. 1617 – V Londýně vznikla první jednosměrná ulice na světě 1799 – Po svém egyptském tažení opouští Napoleon Egypt a vrací se do Francie, aby převzal moc. 1813 – Napoleonské války: vojska francouzského maršála Oudinota byla poražena prusko-švédskými silami v bitvě u Grossbeerenu. 1866 – Prusko-rakouská válka: konflikt vyvrcholil porážkou Rakouska a podepsáním Pražského míru. 1903 – V Londýně skončil ilegální 2. sjezd Sociálně demokratické dělnické strany Ruska, na kterém se ve straně utvořily dvě frakce – radikální bolševiky (v čele s Leninem) a umírněné menševiky (v čele s Martovem); sjezd začal 30. července 1903 v Bruselu. 1913 – Kodaň dostává Malou mořskou vílu, symbol dánské metropole. Bronzovou vílu vytvořil sochař Edvard Eriksen na žádost Carla Jakobsena, majitele pivovaru Carlsberg, kterého zcela uchvátil balet Malá mořská víla na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena. 1914 První světová válka: začala bitva u Tannenbergu. První světová válka: došlo k prvnímu střetnutí mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou v bitvě u Krašniku. Japonský císař Jošihito vyhlašuje válku Německu První světová válka: v bitvě u Monsu porazila německá 1. armáda o síle 170 000 mužů britský expediční sbor čítající 70 000 vojáků. 1915 – Ruský car Nikolaj II. přebírá vedení ruské armády 1917 – Německo zakazuje soukromé koupání, aby se šetřilo vodou a uhlím 1926 – Smrt filmové hvězdy němého filmu Rudolfa Valentina ve věku 31 let přivádí Ameriku na pokraj davového šílenství. Statistika uvádí několik desítek pokusů o sebevraždu jeho ctitelek. 1929 – Arabové při hebronském masakru brutálně povraždili 67 ortodoxních Židů v Hebronu. 1931 – Gyula Károlyi se stal premiérem Maďarska. 1939 – V Moskvě byl podepsán pakt Molotov–Ribbentrop – smlouva o neútočení mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem. 1941 – Druhá světová válka: začala bitva o Kyjevský kotel. 1943 – Skončila bitva u Kurska – největší tankové střetnutí všech dob. Začala 5. července 1943. 1948 – Byla založena Světová rada církví. 1968 – Bubeník Ringo Starr se pohádal s ostatními členy Beatles a na protest skupinu dočasně opustil Beatles.https://g.cz/nechybelo-malo-a-beatles-se-rozpadli-o-dva-roky-drive-ringo-starr-kapelu-na-dva-tydny-opustil-pote-co-mu-paul-mccartney-zkritizoval-hrani/ 1970 – Úpravou genů bakterie Escherichia coli izolovali Herbert Boyer, Keiichi Itakura and Arthur Riggs první syntetický inzulín a otevřeli tak cestu k levné léčbě cukrovky po celém světě. 1979 Organizace spojených národů otevřela ve Vídni svoji pobočku Tanečník moskevského Velkého Baletu Alexander Godunov emigroval při zájezdu souboru do New Yorku 1989 – Dva miliony lidí z Estonska, Lotyšska a Litvy vytvořily lidský řetěz mezi městy Vilnius a Tallinn, aby vyjádřily touhu pobaltských národů po nezávislosti na Sovětském svazu. 1998 – Zahájení vysílání televizního seriálu Zlatá Sedmdesátá
Narození Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Narození 23. srpna Česko náhled|upright|Alois Jirásek (* 1851) náhled|upright|Karel Plíhal (* 1958) 1585 Jan mladší Skrbenský z Hříště, šlechtic († 5. března 1665) Václav Slavibor Skrbenský z Hříště, šlechtic († 1619) 1807 – Albert Nostitz-Rieneck, nejvyšší maršálek Království českého († 25. ledna 1871) 1840 – Gabriel Max, česko-německý malíř († 24. listopadu 1915) 1847 – Gustav Láska, kontrabasista, hudební skladatel, dirigent, varhaník a malíř († 16. října 1928) 1851 – Alois Jirásek, spisovatel († 12. března 1930) 1862 – Jan Kotrč, šachista († 17. října 1943) 1869 – Jan Rous, národopisný pracovník a kronikář († 19. ledna 1950) 1870 – Josef Benoni, dramatik, spisovatel a impresionistický malíř († 10. února 1957) 1871 – Alois Václav Horňanský, učitel, vinařský buditel († 3. července 1938) 1872 – Jaromír Herle, hudební skladatel a sbormistr († 30. listopadu 1945) 1873 – František Houska, kynolog a spisovatel († 28. srpna 1945) 1878 Arnošt Czech z Czechenherzu, spisovatel († 26. prosince 1951) Fritz Oehlinger, československý politik německé národnosti († 8. října 1957) 1883 – František Havel, generál († 20. dubna 1958) 1885 – Stanislav Ondříček, houslista a hudební pedagog († 16. července 1953) 1899 – Míla Mellanová, herečka († 23. března 1964) 1900 – Ernst Křenek, americký hudební skladatel a pedagog českého původu († 22. prosince 1991) 1911 – Ladislav Babůrek, malíř († 9. ledna 1973) 1914 – Karel Průcha, československý fotbalový reprezentant 1915 – Ludvík Cupal, voják a příslušník výsadkové operace Tin († 15. ledna 1943) 1916 – František Vaněk, generální vikář pražské arcidiecéze († 20. září 1986) 1919 – František Mizera, československý hokejový reprezentant († 21. ledna 1994) 1924 – Ivo Fischer, básník, spisovatel a překladatel († 6. prosince 1990) 1925 – Milan Machovec, filozof († 15. ledna 2003) 1926 – Jaroslav Šajn, sochař († 23. dubna 1995) 1930 – Josef Petráň, historik († 3. prosince 2017) 1932 – Vladimír Votýpka, spisovatel, žurnalista a fotograf 1935 Eva Hajičová, jazykovědkyně a profesorka lingvistiky Libuše Švormová, herečka 1942 – Josef Hájek, primátor Prahy 1946 – Vlastimil Marek, hudebník, zenový buddhista, spisovatel († 16. března 2021) 1950 – Lenka Kocierzová, malířka, grafička 1951 – Petr Šabach, spisovatel († 16. září 2017) 1954 – Stanislav Štech, profesor psychologie 1956 – Karel Jarolím, fotbalový trenér 1958 – Karel Plíhal, písničkář 1959 – Petr Jančárek, scenárista, režisér, kameraman a fotograf 1966 – Ondřej Černý, signatář Charty 77, spoluzakladatel Nezávislého mírového sdružení, novinář 1973 – Adam B. Sychrow, zpěvák, muzikálový herec, hudební pedagog 1974 – Martin Kocanda, manažer 1978 – Johana Gazdíková, divadelní herečka 1981 – Markéta Prášková, spisovatelka 1984 – Štěpán Benoni, herec a scenárista
Svět náhled|upright|Ludvík XVI. (* 1754) náhled|upright|Georges Cuvier (* 1769) náhled|upright|Dušan Jurkovič (* 1868) náhled|upright|Rita Pavone (* 1945) náhled|upright|Kobe Bryant (* 1978) 686 – Karel Martel, majordomus, faktický vládce Francké říše († 741) 1486 – Siegmund von Herberstein, rakouský diplomat († 28. března 1566) 1517 – František I. Lotrinský, lotrinský vévoda († 12. června 1545) 1524 – François Hotman, francouzský spisovatel († 12. února 1590) 1740 – Ivan VI. Antonovič, ruský car († 16. července 1764) 1741 – Jean-François de La Pérouse, francouzský námořní důstojník a objevitel († 1788) 1754 – Ludvík XVI., francouzský král († 21. ledna 1793) 1769 – Georges Cuvier, francouzský zoolog († 13. května 1832) 1776 – Józef Maria Hoene-Wroński, polský filozof a matematik († 9. srpna 1853) 1805 – Anton von Schmerling, rakouský politik a právník († 23. května 1893) 1811 – Auguste Bravais, francouzský přírodovědec († 30. března 1863) 1813 – Ján Šimor, ostřihomský arcibiskup, uherský primas a kardinál († 23. ledna 1891) 1822 – Peter le Page Renouf, britský egyptolog († 14. října 1897) 1842 – Osborne Reynolds, anglický fyzik († 21. února 1912) 1852 – Arnold Toynbee, britský historik ekonom († 9. března 1883) 1858 – Josef von Schenk, ministr spravedlnosti Předlitavska († 16. dubna 1944) 1864 – Eleftherios Venizelos, předsedy vlády řeckého státu († 18. března 1936) 1867 – Marcel Schwob, francouzský symbolistický básník a spisovatel († 12. února 1905) 1868 Dušan Jurkovič, slovenský architekt († 21. prosince 1947) Paul Otlet, belgický právník, spisovatel a mírový aktivista († 10. prosince 1944) Quidó Hoepfner, maďarský architekt († 26. února 1945) 1840 – Gabriel Max, česko-německý malíř († 24. listopadu 1915) 1880 – Alexandr Grin, ruský sovětský spisovatel († 8. července 1932) 1899 – Ľudovít Benada, předseda Slovenské národní rady († 13. června 1973) 1903 – Matúš Černák, slovenský politik a diplomat († 5. července 1955) 1908 – Arthur Adamov, francouzský dramatik († 15. března 1970) 1910 Giuseppe Meazza, italský fotbalista († 21. srpna 1979) Alfons Maria Stickler, rakouský kardinál († 12. prosince 2007) 1911 Elizabeth Robinsonová, americká sprinterka, dvojnásobná olympijská vítězka († 18. května 1999) Birger Ruud, norský lyžař, olympijský vítěz († 13. června 1998) 1912 – Gene Kelly, americký tanečník a herec († 2. února 1996) 1915 – Antonio Innocenti, italský kardinál († 6. září 2008) 1916 – Nils-Olof Franzén, švédský spisovatel († 24. února 1997)