2. září

2. září je 245. den roku podle gregoriánského kalendáře (246. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 120 dní.

Události Česko 1347 – V Chrámu sv. Víta v Praze korunoval arcibiskup Arnošt z Pardubic Karla IV. českým králem a Blanku z Valois českou královnou. Byla to první česká korunovace českého krále. 1415 – List proti upálení Jana Husa podepsalo 452 příslušníků české a moravské kališnické šlechty a odeslali jej 5. září kostnickému koncilu. 1893 – V časopise Čas vyšla nadšená kritika Karafiátových Broučků, která zahájila velkou popularitu této knížky 1912 – Byl zahájen provoz na první trati Slezských zemských drah. 1919 – V Praze se začali v ulicích objevovat dopravní strážníci. 1938 – Premiéra českého filmu Klapzubova XI. podle stejnojmenné knížky Eduarda Basse. Režie Ladislav Brom, hlavní role Theodor Pištěk, Antonie Nedošínská, Hana Vítová, Raoul Schránil, Jaroslav Marvan a František Filipovský 1942 – Po poslední klapce českého filmu Přijdu hned režiséra Otakara Vávry zatýká Gestapo herečku Annu Letenskou za ukrývání doktora Břetislava Lyčky, který ošetřoval Jana Kubiše, vykonavatele atentátu na R. Heydricha. 1947 – Vláda zamítla komunistický návrh na mimořádné zdanění majetných občanů – milionářskou dávku. 1957 – Do oběhu byla uvolněna nová mince o nominálu 1 Kčs podle návrhu Marie Uchytilové, platit bude až do roku 1993. 1991 – Po 20 letech byly obnoveny deváté třídy základní školy (zatím nepovinně) a začaly působit vyšší odborné školy.

Svět 490 př. n. l. Feidippidés – běží první maratón, když doběhl do Sparty oznámit řecké vítězství nad Peršany v bitvě u Marathónu 44 př. n. l. Egyptská královna Kleopatra VII. prohlásila svého syna Ptolemaja XV. Caesariona svým spoluvládcem Dnes pronesl římský politik a filozof Cicero první filipiku (verbální útok) na Marka Antonia. Celkem jich pronese 14 v průběhu několika měsíců 31 př. n. l. – Octavianus zvítězil nad Marcem Antoniem a Kleopatrou v námořní bitvě u Actia. 1192 – Dohodou mezi Richardem I. Lví srdce a Saladinem skončila po třech letech třetí křížová výprava. náhled|Velký požár Londýna v roce 1666 1666 – V Londýně vypukl velký požár, během něhož bylo zničeno na 10 000 budov včetně katedrály sv. Pavla. 1686 – Karel V. Lotrinský dobyl Budín, který byl 145 pod nadvládou Osmanské říše. 1752 – Poslední den juliánského kalendáře pro Británii a její kolonie 1792 – Ve Francii začaly tzv. zářijové masakry, při kterých během šesti dnů bylo zavražděno okolo 1 300 vězňů. 1811 – Král Frederik VI. založil univerzitu v Oslu. 1864 – Americká občanská válka: Armáda Unie pod velením generála Williama T. Shermana obsadila Atlantu v Georgii. 1867 – Mucuhito, císař Meidži Japonský, se oženil s Masako Ičidžó, poté známou jako císařovna Šóken. 1898 – Mahdího povstání: Britové za pomoci kulometů porazili povstalce v bitvě u Omdurmánu. 1914 – V Chicagu (USA) vzniklo České národní sdružení, které se stalo oporou české a slovenské odbojové akce proti Rakousko-Uhersku. 1914 – První světová válka, východní fronta: Rakousko-uherská 4. armáda porazila ruskou 5. armádu v bitvě u Komarówa. 1922 – Německý prezident Friedrich Ebert prohlásí píseň Deutschland Über Alles německou národní hymnou 1924 – Premiéra amerického filmu Rudolfa Frimla Rose-Marie s nadšenými kritiky. V hlavních rolích hráli a zpívali Nellson Eddy a Janette McDonaldová 1938 – založení Hatajského státu 1939 – Okupace Svobodného města Gdaňského Nacistickým Německem Francie a Velká Británie vyhlásily všeobecnou mobilizaci. 1941 – Americká akademie filmového umění a věd si nechává patentovat sošku Oscara, kterou vyznamenává nejlepší výsledky filmové tvorby minulého roku 1944 – Při jaderné havárii v Národní laboratoři Oak Ridge v Tennessee zahynuli dva lidé. 1945 Na palubě lodi USS Missouri byla podepsána japonská kapitulace – konec druhé světové války v Asii. Vietnam vyhlásil nezávislost na Francii. 1958 Nad Arménií byl sestřelen americký průzkumný letoun Lockheed RC-130 Hercules a zahynulo všech 17 lidí na palubě. Čínská ústřední televize zahájila vysílání. 1990 – V Tiraspolu byla vyhlášena Podněsterská moldavská sovětská socialistická republika. 1998 – Při havárii dopravního letounu McDonnell Douglas MD-11 u Nového Skotska na lince z New Yorku do Ženevy zemřelo všech 229 osob na palubě. 2015 – Z kosmodromu Bajkonur odstartovala ruská kosmická loď Sojuz TMA-18M, která vynesla k Mezinárodní vesmírné stanici prvního dánského kosmonauta Andrease Mogensena a prvního kosmonauta nezávislého Kazachstánu Ajdyna Aimbetova. 2018 – Požár Brazilského Národního muzea v Riu de Janeiru zničil kolem dvaceti milionů předmětů včetně archeologických nálezů a historických památek.

Narození Viz též :Kategorie:Narození 2. září — automatický abecedně řazený seznam. Česko náhled|upright|Petr Hubáček (* 1979) náhled|upright|Jaroslav Bába (* 1984) 1696 – František Antonín Míča, hudební skladatel a kapelník († 15. února 1744) 1816 – Egbert Belcredi, šlechtic († 11. října 1894) 1822 – Josef Uhlíř, učitel a básník († 9. prosince 1904) 1847 – Franz Thun und Hohenstein, politik, dlouholetý místodržitel Čech († 1. listopadu 1916) 1862 – Jan Sobotka, matematik († 10. května 1931) 1869 – Růžena Maturová, operní pěvkyně, sopranistka († 25. února 1938) 1873 – August Brömse, německý výtvarník žijící převážně v Čechách († 7. listopadu 1925) 1880 Rudolf Wünsch, hudební pedagog a skladatel († 18. července 1955) Jan Auerhan, právník († 9. června 1942) 1883 – Rudolf Weigl, polský imunolog († 11. srpna 1957) 1885 – Jaromír Sedláček, právník († 12. dubna 1945) 1886 – Otakar Quadrat, profesor a rektor Českého vysokého učení technického v Praze († 31. srpna 1963) 1888 – František Kovář, třetí biskup-patriarcha Církve československé (husitské) († 12. června 1969) 1894 – Sergěj Ingr, československý generál, legionář, ministr národní obrany († 17. června 1956) 1901 – Franz Karmasin, československý nacistický politik († 25. června 1970) 1910 – Vladimír Henzl, spisovatel, překladatel, publicista a diplomat († 31. března 1978) 1912 – Antonín Lauterbach, pedagog, spisovatel a divadelník († 26. května 2007) 1924 Emanuel Bosák, ministr mládeže a tělovýchovy († 22. prosince 2011) Vladimír Mařík, válečný odbojář a komunistický politik 1926 – Josef Petr Ondok, kněz († 19. srpna 2003) 1927 – Vlastimil Ševčík, právník, ústavní soudce a politik († 15. prosince 2002) 1928 – Miloslav Ištvan, hudební skladatel († 20. ledna 1990) 1935 – Vladimír Válek, dirigent 1937 – Bohumil Eliáš starší, sklářský výtvarník, sochař, malíř a grafik († 21. května 2005) 1938 – Zdeněk Thoma, fotograf, publicista a cestovatel 1944 – Václav Dušek, spisovatel 1945 – Ladislav Potměšil, herec († 12. července 2021) 1948 – Martin Potůček, analytik veřejné politiky, prognostik a publicista 1954 – Zdeněk Černín, režisér, pedagog a herec 1955 – Karel Randák, generál, ředitel civilní rozvědky, prezidentský kandidát 2012 1959 – Martin Zálešák, malíř 1968 – Gabriela V. Šarochová, historička 1975 – Daniel Vávra, videoherní scenárista 1979 – Petr Hubáček, hokejista 1984 – Jaroslav Bába, skokan do výšky 1986 – Jakub Veselý, volejbalista

1567 – Juraj VII. Turzo, hlavní župan Oravy († 24. prosince 1616) 1651 – Zubdat-un-Nissa Begum, dcera mughalského císaře Aurangzeba († 17. února 1707) 1753 – Marie Josefína Savojská, sardinská princezna a francouzská královna († 13. listopadu 1810) 1773 – Louis-Auguste-Victor de Ghaisnes de Bourmont, francouzský politik a maršál († 27. října 1846) 1774 – Pavlína ze Schwarzenbergu, kněžna ze Schwarzenbergu († 1. července 1810) 1778 – Ludvík Bonaparte, francouzský šlechtic, holandský král († 25. července 1846) 1834 – Giorgio Sommer, italský fotograf († 7. srpna 1914) 1836 – Fjodor Kamenskij, ruský sochař († 26. srpna 1913) 1839 – Henry George, americký ekonom, politik a novinář († 29. října 1897) 1840 – Giovanni Verga, italský spisovatel a fotograf († 27. ledna 1922) 1841 – Julius von Payer, německý objevitel, kartograf a malíř pocházející z Čech († 19. srpna 1915) 1849 – Alexander von Krobatin, ministr války Rakouska-Uherska († 27. prosince 1933) 1853 – Wilhelm Ostwald, německý chemik, nositel Nobelovy ceny († 4. dubna 1932) 1855 – Štefan Furdek, slovenský kněz († 18. ledna 1915) 1858 – Ján Fadrusz, maďarský sochař († 25. října 1903) 1862 – Stanislovas Narutavičius, litevský právník a politik († 31. prosince 1932) 1870 – Luisa Toskánská, saská korunní princezna († 23. března 1947) 1873 – Johanne Hesbeck, dánská fotografka († 25. března 1927) 1875 – Isobel Gathorne-Hardyová, anglická šlechtična a jedna z prvních ledních hokejistek († 30. prosince 1963) 1878 Werner von Blomberg, vrchní velitel Wehrmachtu († 14. března 1946) Maurice René Fréchet, francouzský matematik († 4. června 1973) Milan Nedić, srbský generál a politik († 4. února 1946) 1881 – Allen Whipple, americký chirurg († 6. dubna 1963) 1883 – Alžběta Marie Rakouská, rakouská arcivévodkyně, jediná dcera korunního prince Rudolfa († 16. března 1963) 1887 – Frederick Soddy, anglický radiochemik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 22. září 1956) 1894 Walter Byron, kanadský hokejový brankář, olympijský vítěz († 22. prosince 1971) Muir S. Fairchild, generál letectva Spojených států amerických († 17. března 1950) Joseph Roth, rakouský spisovatel a novinář († 27. května 1939) Bryher, anglická spisovatelka († 28. ledna 1983) 1898 – Alfons Gorbach, rakouský kancléř († 31. července 1972) 1906 – Alexandr Kazancev, ruský spisovatel sci-fi, scenárista a šachista († 13. září 2002) 1908 – Valentin Gluško, sovětský konstruktér raketových motorů († 10. ledna 1989) 1910 Skender Kulenović, bosenský spisovatel († 25. ledna 1978) Jacques Monod, francouzský biochemik, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1965 († 31. května 1976) 1911 – Floyd Council, americký bluesový zpěvák a kytarista († 9. května 1976) 1916 – Adolf Gawalewicz, polský právník, spisovatel († 11. června 1987) 1923 – René Thom, francouzský matematik a filosof († 25. října 2002) 1924 – Marie Kristýna z Lichtenštejna, vévodkyně württemberská a kněžna lichtenštejnská 1927 Cvi Avni, izraelský hudební skladatel Rudolf Filkus, slovenský ekonom a politik († 17. prosince 2013) 1928 – Horace Silver, americký jazzový pianista a skladatel († 18. června 2014) 1929 – Victor Spinetti, velšský herec, komik a spisovatel († 18. června 2012) 1931 – Clifford Jordan, americký saxofonista († 27. března 1993) 1932 Blagoje Adžić, jugoslávský partyzán a politik († 1. března 2012) Walter Davis, Jr., americký klavírista († 2. června 1990) 1933 – Mathieu Kérékou, beninský prezident († 14. října 2015) 1935 – Marc Augé, francouzský etnolog a antropolog († 24. července 2023) 1937 – Derek Fowlds, britský herec (†17. ledna 2020) 1938 – Giuliano Gemma, italský herec († 1. října 2013) 1939 – Bohumil Puskailer, slovenský fotograf († 7. července 2013) 1940 – Régis Debray, francouzský filozof, novinář, spisovatel 1944 – Claude Nicollier, švýcarský fyzik, pilot, manažer a astronaut 1946 – Billy Preston, americký soulový pianista († 6. června 2006) 1947 – Richard Coughlan, britský bubeník († 1. prosince 2013) 1948 – Christa McAuliffeová, americká učitelka a astronautka († 28. ledna 1986) 1949 – Hans-Hermann Hoppe, německý ekonom 1950 – Rosanna DeSoto, americká herečka mexického původu 1951 – Mark Harmon, americký herec 1952 Jimmy Connors, americký tenista Igor Koller, slovenský horolezec, předseda SHS James 1953 John Zorn, americký hudební skladatel, altsaxofonista a multiinstrumentalista Ahmad Šáh Masúd, afghánský politik a vojevůdce († 9. září 2001) 1954 – Andrej Babiš, český politik, premiér ČR (2017–2021, 2025-)

2. září

Źródło i licencja