Velkokníže Sergej Alexandrovič Romanov (rusky Сергей Александрович Романов, 11. května 1857, Carské Selo, Ruské impérium – 17. února 1905, Moskva, Ruské impérium) byl syn cara Alexandra II. a mladší bratr Alexandra III. Mj. je známý vyhnáním židovského obyvatelstva z Moskvy. Často se stával terčem útoku revolucionářů, roku 1905 ho zabil revolucionář Ivan Kaljajev.
Život
Mládí a osobní život Velkokníže Sergej Alexandrovič se narodil v Carském Selu, asi 25 km od Petrohradu. Byl pátým synem Alexandra II. a Marie Alexandrovny. Když se Sergej narodil, jeho matka již byla nemocná. Aby se matčina nemoc nezhoršovala, trávila carská rodina dlouhou dobu v cizině v matčině rodišti Darmstadtu a ve Francii. V roce 1865 přišla rodinná tragédie, když krátce před Sergejovými osmými narozeninami zemřel jeho nejstarší bratr, carevič Nikolaj Alexandrovič, následník trůnu. Jako dítě byl Sergej plachý, pilný a nebyl příliš společenský. Pod vlivem jeho matky se z něj stal nábožensky založený člověk.
Roku 1870 začal Sergej studovat. Byl předurčen pro armádní kariéru, ale jeho domácí učitel, admirál Arseňjev podporoval a rozvíjel Sergejovo lingvistické, umělecké a hudební nadání. Mladíka zajímaly italské umění a kultura, uměl dobře malovat a hrát na flétnu. Jeho idoly byli spisovatelé a filozofové Lev Nikolajevič Tolstoj a Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Sergej dokonce osobně pozval Dostojevského na večeři v Zimním paláci.
Roku 1884 se Sergej oženil s princeznou Alžbětou Hesenskou, starší sestrou pozdější manželky Sergejova synovce Mikuláše, pozdější carevny Alexandry Fjodorovny a neteří manželky Alexandra III., stávající carevny Marie Alexandrovny; Alžběta, která roku 1891 konvertovala k pravoslaví, přijala jméno Jelizaveta Fjodorovna. Přes uzavření sňatku velkokníže Sergej Alexandrovič vedl homosexuální či bisexuální styl života.
Armádní kariéra Velkokníže Sergej se jako mladík spolu s otcem a bratry Alexandrem, Vladimirem a Alexejem účastnil rusko-turecké války v letech 1877–1878. Po ukončení války byl povýšen na plukovníka. Roku 1881 byl zavražděn Sergejův otec teroristy z organizace Narodnaja volja (Vůle lidu). Sergej byl v té době s bratrem Pavlem a učitelem Arseňjevem v Itálii. V roce 1882 ho bratr Alexandr III. jmenoval velitelem Preobraženského pluku. O sedm let později se stal Sergej generálmajorem. V roce 1884 dosadil Alexandr III. svého bratra Sergeje na křeslo guvernéra Moskvy.
Guvernér Moskvy náhled|upright|Atentátník Ivan Kaljajev Sergej byl politický zastánce tvrdé linie a sdílel bratrovu víru v silnou nacionalistickou vládu. Působení na postu guvernéra začal vyhnáním přes 20 000 židů z Moskvy. Nejprve měli podle výnosu odejít svobodní, bezdětní a ti, kteří žili v městě méně než tři roky. V další vlně měly odejít rodiny se čtyřmi dětmi. Jako poslední odešli ti, kteří v Moskvě žili přes čtyřicet let. Mladé židovské ženy, jestli chtěly zůstat v Moskvě, se staly prostitutkami. Po odchodu židů byly jejich domy vyrabovány. Odešlí židé byli převážně vzdělanci a zámožní obchodníci. Emigrace židovské elity znamenala pro Ruské impérium značnou hospodářskou ztrátu a naopak posílila okolní nepřátelské státy. Po třinácti letech odstoupil Sergej na nový rok 1905 z postu guvernéra Moskvy.
Atentát Ráno 17. února 1905 odjel velkokníže Sergej z guvernérského paláce. Kočí Andrej Rudinkin před odjezdem varoval Sergeje před teroristickým útokem, Sergej však na varování nedbal. Odpoledne toho dne projížděl Sergejův kočár Nikolskou bránou v Kremlu. Asi čtyři kroky od kočáru stál Ivan Kaljajev, člen strany socialistů-revolucionářů. Jakmile se kočár přiblížil, Kaljajev vykročil a hodil bombu s nitroglycerinem přímo do Sergejova klína, výbuch rozmetal Sergeje na kusy. Při atentátu zahynulo také několik místních svědků. Ze Sergeje zbyly úlomky lebky a několik prstů. Několik dalších částí těla bylo později objeveno na střeše blízkého stavení.
Vyznamenání StátStuhaNázevDatum udělení Bavorské království60x60pixelůrytíř Řádu svatého Huberta60x60pixelůvelkokříž Řádu Leopoldova60x60pixelůvelkokříž Řádu svatého Alexandra24x24pixelů Černohorské knížectví60x60pixelůvelkokříž Řádu knížete Danila I.60x60pixelůrytíř Řádu slona1876, 3. srpnaErnestinská vévodství60x60pixelůvelkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu60x60pixelůvelkokříž Řádu Šalomounovy pečeti60x60pixelůvelkokříž Řádu čestné legie1891, 20. června24x24pixelů Hesenské velkovévodství60x60pixelůvelkokříž s řetezem Řádu Ludvíkova60x60pixelůrytíř Řádu zvěstování24x24pixelů Meklenbursko60x60pixelůvelkokříž Domácího řádu vendické korunyVojenský záslužný kříž60x60pixelůvelkokříž Řádu nizozemského lva24x24pixelů Oldenburské velkovévodství60x60pixelůvelkokříž s řetězem Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka60x60pixelůŘád Osmanie I. třídy s diamanty60x60pixelůrytíř Řádu černé orlice60x60pixelůPour le Mérite60x60pixelůvelkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána187460x60pixelůvelkokříž Řádu rumunské hvězdy60x60pixelůrytíř Řádu svatého Ondřeje185760x60pixelůrytíř Řádu svatého Alexandra Něvského185760x60pixelůrytíř Řádu bílého orla185760x60pixelůŘád sv. Anny I. třídy185760x60pixelůŘád svatého Stanislava I. třídy1865, 11. června60x60pixelůŘád svatého Jiří, rytíř IV. třídy1877, 20. října60x60pixelůvelkokříž Řádu Spasitele24x24pixelů Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství60x60pixelůvelkokříž Řádu bílého sokola24x24pixelů Siam60x60pixelůrytíř Řádu Mahá Čakrí1897, 4. červenceRoyal Thai Government Gazette (22 January 1898). "พระราชทานเครื่องราชอิสริยาภรณ์ ที่ประเทศยุโรป" (thajsky) Dostupné online 60x60pixelůčestný rytíř velkokříže Řádu lázně1887, 21. června60x60pixelůvelkokříž Řádu bílého orla60x60pixelůrytíř Řádu Serafínů1875, 19. července24x24pixelů Württemberské království60x60pixelůvelkokříž Řádu württemberské koruny
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Romanov-Holstein-Gottorp Kategorie:Ruská velkoknížata Kategorie:Antisemitismus v Rusku Kategorie:LGBT Rusové Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Čestní rytíři velkokříže Řádu lázně Kategorie:Nositelé Řádu svatého Jiří (Rusko) Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu svatého Huberta Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ondřeje Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Rytíři Řádu slona Kategorie:Rytíři Řádu bílého orla Kategorie:Nositelé Řádu Ludvíkova Kategorie:Nositelé Řádu zvěstování Kategorie:Nositelé Řádu Šalomounovy pečeti Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Meklenbursko-Zvěřínsko) Kategorie:Nositelé Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Nositelé Domácího řádu vendické koruny Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu nizozemského lva Kategorie:Nositelé Pour le Mérite Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu bílého sokola Kategorie:Nositelé Řádu Mahá Čakrí Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu bílého orla (Srbsko) Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu Serafínů Kategorie:Narození v roce 1857 Kategorie:Narození 11. května Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí v roce 1905 Kategorie:Úmrtí 17. února Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Oběti atentátů Kategorie:Muži