Poustka (Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.) je vesnice, část obce Višňová v okrese Liberec v Libereckém kraji. Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od Višňové. Poustka leží v katastrálním území Poustka u Frýdlantu o rozloze 6,26 km².

náhled|Wustung, škola, rok 1934, učitel p. Effenberger

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1444.

V domě číslo popisném 59 bylo otevřeno Soukromé regionální muzeum obce Višňová.

Obyvatelstvo

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byla Poustka samostatnou obcí, nejprve v okrese Frýdlant, ale od roku 1960 v okrese Liberec. Od roku 1960 je částí obce Višňová v okrese Liberec.

Pamětihodnosti Řada objektů lidové architektury, část z nich tvoří podstávkové domy s hrázděním Několik drobných sakrálních památek (kříž při silničce ve východní části vsi, kříž u polní cesty na Uhelný vrch a do Pousteckého lesa jihovýchodně od vsi, drobná památka u samoty če. 6) Zchátralý tovární areál se dvěma obytnými domy (čp. 78 a 26) na jihovýchodě vsi Památkově chráněná usedlost čp. 47 zanikla a její ochrana v roce 1988 zrušena Památný Jilm v Poustce na hranici zahrady a zatravněné plochy v údolní nivě Smědé u protipovodňové hrázky, u domu če. 5 Památný Lípa v Poustce východně od vsi, po levé (západní) straně silnice z Frýdlantu do Višňové, asi jeden kilometr před odbočkou do Poustky Niva řeky Smědé Les Poustecká obora s vrchem Kamenáč východně od vsi Lesnaté údolí Bulovského potoka východně od vsi

Vodní mlýn Místní vodní mlýn zvaný Velký vznikl pravděpodobně ještě před 17. stoletím. Je totiž zmiňován v Soupise poddaných podle víry z roku 1651 jako objekt se dvěma stroji náležející vrchnosti. K pohonu těchto strojů se využívala voda v řece Smědé. Součástí mlýna byla též pila spolu s hospodářství, které zřejmě bylo dosti velké, jak to dosvědčuje velké hospodářské stavení s obytnou budovou o devatenácti místnostech, která je dosud obydlena. Jeden z posledních majitelů objektu byl německý mlynář Haussmann, jenž byl po druhé světové válce odsunut. Vystřídal ho Josef Kepr, který zde mlel až do roku 1949, kdy došlo ke znárodnění mlýna a jeho vlastníkem se stal státní statek. Ten v něm však pouze šrotoval. Roku 1953 byl již mlýn mimo provoz a během šedesátých let 20. století došlo ke zboření mlýnské budovy. Původní mlýnský náhon využívá k přívodu vody ke své soukromé vodní elektrárně její majitel pan Holeček.

Osobnosti Aloisie Garažijová (1907–1991), politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR

Fotogalerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Liberec Kategorie:Sídla ve Frýdlantské pahorkatině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Višňová (okres Liberec)