náhled|200px|Samojízdný postřikovač, který aplikuje pesticidy. Pesticid je přípravek, který je určen k tlumení chorob rostlin a hubení plevelů a živočišných škůdců a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejčastěji jsou pesticidy užívány v zemědělství jako agrochemikálie.
Dělení pesticidů
Podle určení Podle určení k hubení určitého organismu pesticidy dělíme na: Aficidy: přípravky určené k hubení mšic Akaricidy: přípravky určené k hubení roztočů Algicidy: přípravky určené k hubení řas Arborocidy: pesticidy určené k hubení stromů a keřů Avicidy: přípravky určené k hubení ptáků Fungicidy: prostředky určené k ochraně před houbovými chorobami Herbicidy: pesticidy určené k hubení rostlin (plevelů) Insekticidy: přípravky určené k hubení hmyzu (dezinsekce) Molluskocidy: prostředky určené k hubení měkkýšů Nematocidy: prostředky určené k hubení hlístic a jiných červů Piscicidy: přípravky určené k hubení ryb Rodenticidy: přípravky určené k hubení hlodavců (deratizace) Graminicidy: přípravky určené k zastavení růstu jednoděložných trav (retardace trávy) ve dvouděložných rostlinách a dřevinách. Patří do skupiny herbicidů
Podle způsobu aplikace postřiky, aerosoly fumiganty popraše pevné a tekuté nástrahy nátěry a impregnace
Podle původu přírodního původu syntetické látky biopreparáty
Podle působení kontaktní – účinná látka zůstává na povrchu rostliny, přenos dotykem systémové – účinná látka proniká do rostliny, napadá pletiva, a tím rostlinu zabíjí respirační – přenos vzduchem, dýcháním požerové – přenos trávicím ústrojím
Podle mechanismu působení inhibitory acetylcholinesterázy inhibitory chitin syntetázy antagonista ekdysonu (hmyzí steroid ovlivňující larvální stadium vývoje) inhibitory kyseliny gama-aminomáselné analogy juvenilních hormonů (regulují růst hormonů) antikoagulanty inhibitory glutamin syntetázy inhibitory demetylace steroidů inhibitory protoporfyrogen oxidázy inhibitory RNA polymerázy inhibitory syntetázy proteinů inhibitory transportu elektronů při fotosyntéze inhibitory mitochondriální respirace
Podle chemické povahy organofosfáty karbamáty chlororganické sloučeniny syntetické pyretroidy fenoly morfoliny azoly aniliny sloučeniny arsenu sloučeniny na bázi nikotinamidu
Podle spektra účinnosti totální širokospektré selektivní
Vlivy na ekosystémy a zdraví lidí náhled|200px|Aplikace pesticidů může představovat zdravotní riziko Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý. Je vhodné užívat pesticidy v omezené míře. Do lidského těla se totiž dostávají přes konzumovanou zeleninu a ovoce.
Laboratorní studie naznačují, že mnohé pesticidy používané v dnešní době v rámci EU mohou působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážné a nezvratné. Používání pesticidů v domácnostech má vliv na vývoj motoriky dětí. Vystavení pesticidům může také zvyšovat riziko vzniku leukémie u dětí. Řada pesticidů má schopnost narušovat hormonální systém člověka i živočichů a jsou řazeny mezi endokrinní disruptory.
V roce 2024 vědci z USA v odborném časopise Frontiers in Cancer Control and Society publikovali výsledky celonárodní populační studie se zjištěním, že u některých druhů rakoviny je vliv pesticidů srovnatelný s vlivem kouření, u některých dokonce vyšší (jedná se například o lymfom jiného než Hopkinsova typu, leukémii nebo rakovinu močového měchýře). Vědci přitom sledovali vliv expozice se všemi 69 sledovanými pesticidy, ke kterým byla dostatečná data. Pesticidy se často aplikují v mixech, nikoliv jen jeden, přičemž v mixech se mohou účinky násobit, proto je studie sledovala jako celek. Pesticidy se dle studie stávají běžnou součástí životního prostředí v oblastech s velkou intenzitou zemědělské produkce, a tamější obyvatelé jsou tak pesticidům vystaveni přímo z prostředí.
Souvislost mezi pesticidy a Parkinsonovou chorobou ukázala studie izraelských vědců.
Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí včel, protože pesticidy také kontaminují pyl. Dále je to kontaminace povrchových vod, narušení ekosystému nebo jejich kumulace v živých systémech, např. DDT a další chlorované uhlovodíky aldrin, endrin, toxafen atd. V 50. a 60. letech 20. století se DDT používalo masově po celém světě včetně Československa. Pozdější výzkumy prokázaly, že DDT je těžko odbouratelný perzistentní a bioakumulativní jed, který se hromadí ve vrcholných článcích potravního řetězce (člověk a masožravci). V Československu bylo používání DDT zakázáno v roce 1975, v zemích třetího světa se stále v omezené míře používá v boji s malárií. Spolu s dalšími chlorovanými pesticidy je používání DDT regulováno Stockholmskou úmluvou.
Dnes se u pesticidů kromě jejich okamžitých účinků zkoumá i postup jejich degradace a přenosu v potravinovém řetězci. Stanovují se maximální limity reziduí (MLR či anglicky MRL) v potravinách, které se sledují. V zemědělské půdě se nacházejí i roky zakázané pesticidy. Nejméně zákazů pesticidů je v USA.
Pesticidy a GMO Používání pesticidů souvisí i s geneticky modifikovanými plodinami. Existují dva způsoby užívání genetické modifikace: genetickou modifikací se do rostliny vkládají geny, které mají zaručit odolnost plodiny vůči škůdcům, čímž lze snížit míru užívání pesticidů. Nejznámějším příkladem jsou tzv. Bt plodiny, do nichž byl vložen gen z baktérie Bacillus thuringiensis, který vede k produkci toxinu zabíjejícího hmyz, který plodinu napadne. genetickou modifikací se do plodiny vkládají geny odolnosti vůči vlivu pesticidů, takže lze nasadit vyšší dávky pesticidů, které spolehlivě zničí plevely. Nejznámějším případem jsou tzv. Roundup Ready plodiny, které firma Monsanto genetickou manipulací pozměnila tak, aby odolávaly působení firmou vyráběného pesticidu Roundup.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura HARAŠTA, Petr et al. Správné a bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2015. 92 s. . KRÁLOVÁ, Natálie. Hladiny látek narušujících hormonální rovnováhu ve výrobcích a materiálech. Brno, 2016. 58 listů. Bakalářská práce. Ved. práce prof. RNDr. Jana Klánová, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav chemie. PROKINOVÁ, Evženie. Pesticidy: použití, přínosy, rizika. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2022. 46 s. . Dostupné online. ŠTAMBERKOVÁ, Jiřina. Ochrana rostlin a její vztah k životnímu prostředí. 2., rozš. vyd. Mělník: Česká zahradnická akademie Mělník, 2013. 69 s. .
Související články Biocid Biopesticidy Defoliant Desikant Herbicid Letecké práškování Zoocid
Externí odkazy
Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ) Pesticide Action Network Velká Británie (PAN UK) GLOBAL 2000 - Was sind Pestizide? Pesticidy a potraviny – Greenpeace Německo PESTICIDY Společné stránky Arniky a České ekologické společnosti Martin Sucharda, Vojtěch Kotecký: Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu, Hnutí Duha, leden 2003 Hnutí Duha
Kategorie:Polutanty Kategorie:Rostlinná výroba