Hluchavka bílá (Lamium album) je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Mají obecně podpůrný účinek při léčbě onemocnění dýchacích cest, pomáhají při zdlouhavém kašli, podporují vykašlávání.
Popis Hluchavka bílá je vytrvalá bylina, dorůstá výšky 30–50 cm. Lodyha je přímá, nevětvená a čtyřhranná, v mládí je pýřitá, později ve spodní části olysalá a zbarvená mírně do fialova.
Vstřícné jemně chlupaté listy jsou až 3 cm dlouhé, mají zašpičatěle vejčitou čepel, která je u řapíku srdčitě vykrojená. Okraj listu je hrubě pilovitý.
V úžlabí horních listů se v lichopřeslenech objevují bílé až nažloutlé květy. Jsou souměrné, mají pětizubý kalich a typicky dvoupyskou korunu, která je 10 až 15 mm dlouhá a má prohnutou, na konci nafouklou a uvnitř ochlupenou korunní trubku. K svrchnímu pysku jsou zevnitř přitisklé čtyři dvoumocné tyčinky. Květy, uspořádané v pěti až osmikvětých lichopřeslenech, rozkvétají postupně odspodu nahoru a mají příjemnou typickou medovou vůni.
Hluchavka bílá kvete od května do září.
Plodem jsou 4 černé tvrdky vejčitého tvaru, které jsou schované na dně vytrvalého kalicha.
Rozšíření Hluchavka bílá patří mezi plevelné rostliny a je rozšířená po celé Evropě. Tento druh se vyskytuje i v mírné části severní Asie a byl zavlečen také do Severní Ameriky. V Česku roste nejčastěji v lesích, křovinách, příkopech a na rumištích. Na půdu je hluchavka nenáročná, dává přednost vlhčím a zastíněným stanovištím. Rozšíření hluchavky dokazuje řada lidových názvů – hluchá kopřiva, planá kopřiva nebo planá bazilika. Tato lidová pojmenování svědčí o podobnosti s kopřivou, která má obdobný tvar a stejné uspořádání listů.
Sběr a úprava Sbírají se bílé pyskaté koruny bez kalichů, vytrhávají se jemně (nesmí se pomačkat). Sběr může probíhat pouze za suchého počasí. Květy sušíme v tenké vrstvě, pokud možno rychle, nejlépe umělým teplem do 35 °C. Usušené květy snadno vlhnou, hnědnou, a proto se stávají nepoužitelnými. Je vhodné je uchovávat v hermeticky uzavřených obalech. Droga je téměř bez pachu a má slabě hořkou chuť. Sbírat se může i celá nať, což je nepoměrně jednodušší než u květu. Sušíme v tenké vrstvě co nejrychleji.
Obsahové látky Pro farmacii se nejčastěji využívají květy kvůli obsahu slizových látek a katechinových tříslovin. Květy dále obsahují silici, flavonové glykosidy, isokvercitrin, saponin, cholin a biogenní aminy histamin, tyramin a metylamin. Nať má proti květu méně uvedených látek, ale obsahuje navíc řadu minerálů a stopových prvků.
Využití
Medicína Hluchavka užitá zevně (koupele a obklady) má účinek hyperemizující (překrvuje kůži a zmenšuje místní dráždivost). Její hojivé účinky se využívají při léčení mokvavých ran, popálenin, abscesů a hemeroidů. Pro koupel se využívá i nať. Nejvhodnější úprava je macerace. Horký macerát vlijeme do koupele.
Vnitřně v nálevu působí protizánětlivě a mírně diureticky (podporuje vylučování moči), ulehčuje také odkašlávání, např. při zánětech horních cest dýchacích a chronické bronchitidě. Upravuje také činnost střev a má kladný vliv na pravidelnou stolici. Lidové léčitelství využívá drogu pro tlumení křečových bolestí a menstruačních potíží.
Včelařství Hluchavka bílá je významnou rostlinou pro včelaře, od jara do podzimu poskytuje včelám velké množství jasně žlutého nektaru. Ten obsahuje velké množství sacharózy. Na jaře poskytují hluchavky zdroj podněcovací snůšky. Nektarium hluchavky vyprodukuje za 24 hodin 0,25 mg nektaru s cukernatostí 53 %. Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,13 mg. Hluchavky poskytují včelám také pyl, který je sbíraný ve žlutých rouskách.
Druhové hluchavkové medy nejsou známy.
Odkazy
Reference
Literatura Korbelář Jaroslav, Endris Zdeněk: Naše rostliny v lékařství, šesté vydání, Avicenum, Praha, 1985 Hoffmannová Eva, Jebavý František S.: Rostliny v domácí lékárně, Knihkupectví U Podléšky, Praha, 2001 Janča Jiří, Zentrich Josef A.: Herbář léčivých rostlin 2, Eminent, Praha, 1995 Rubcov V.G., Beneš Karel: Zelená lékárna, Lidové nakladatelství, Praha, 1984
Externí odkazy
Hluchavka bílá
Kategorie:Hluchavkovité Kategorie:Léčivé rostliny Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra Mongolska Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Nepůvodní flóra USA Kategorie:Nepůvodní flóra Kanady Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Medonosné rostliny Kategorie:Flóra Česka