2. říjen

2. říjen je 275. den roku podle gregoriánského kalendáře (276. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 90 dní.

Události

Česko 1349 – Karel IV. zaručuje beztrestnost městu Norimberku v případě židovského pogromu. V dokumentu ze 16. listopadu (tři týdny před pogromem!) povolil městu zbořit židovskou školu a domy a na jejich místě zřídit dvě náměstí a kostel. 1373 – Karel IV. získal od Oty Braniborského Braniborsko, které zůstalo Lucemburkům do roku 1415, kdy je Zikmund prodal Hohenzollernům. Listinou v Praze předal léno svém třem synům. 1419 – Pohřeb krále Václava, jehož tělo skončilo v kryptě zbraslavského kláštera 1421 – Křižáci 2. kruciáty proti husitům odtáhli od Žatce, který neúspěšně obléhali od 10. září, podél Ohře zpět do Chebu. Přes něj a přes Tachovsko opustili Čechy, čímž výprava skončila. 1922 – V Hukvaldech dokončil Janáček partituru 2. jednání opery Příhody lišky Bystroušky 1933 – Konrád Henlein, představitel německého svazu turnerů v českém pohraničí, vyzval Němce žijící v ČSR k vytvoření nové politické organizace – Sudetendeutsche Heimatsfront (SHF – Sudetoněmecká vlastenecká fronta). 1938 Začalo obsazování části československého Těšínska polskou armádou. Prezident Beneš přijal zástupce skupiny vojáků a politiků, kteří nadále odmítají přijetí mnichovského diktátu. Většina zástupců této skupiny však odmítá možnost nastolení jiné vlády, případně vojenského převratu bez Benešova souhlasu. 1939 – Lístkový systém v Československu. Pro běžný život obyvatel protektorátu byly nejdůležitější lístky na potraviny, zavedené a vydávané ministerstvem zemědělství. 1965 – Nová operní budova Janáčkova divadla je slavnostně otevřena v Brně Janáčkovou operou Příhody lišky Bystroušky 2005 – Slavnostní otevření Soudobé hudební scény Městského divadla Brno, která se stala s cenou téměř půl miliardy korun největší investicí do tuzemských divadel od roku 1989. Budovu určenou pro 680 diváků otevřelo slavnostní představení muzikálu Vlasy

Svět 811 – Michael I. Rangabe byl prohlášen byzantským císařem. Předchozí císař Staurakios, který byl donucen abdikovat, odešel do kláštera. 829 – Theofilos nahradil svého otce Michaela II. jako byzantský císař 976 – Hisham II. se stal chalífou španělské Cordoby 1187 – Po vítězné bitvě u Hattínu vstoupil Saladin vítězně do Jeruzaléma po 88 letech křižácké vlády 1471 – Polský král Kazimír IV. zahájil tažení proti uherskému králi Matyáši Korvínovi. 1535 – Francouzský mořeplavec Jacques Cartier se při pátrání po námořní cestě do Tichého oceánu dostává do oblasti dnešního Montrealu, pojmenoval horu Mont Royal. 1608 – Holandský optik Hans Lippershey si nechal patentovat dalekohled 1614 – Francouzský král Ludvík XIII. je prohlášen za dospělého ve věku 13 let 1700 – Bezdětný španělský král Karel II. Habsburský sepsal závěť, v níž odkázal španělský trůn Filipovi z Anjou, vnukovi Ludvíka XIV. 1836 – Charles Darwin se vrací do rodné Anglie po pětiletém putování po moři na lodi HMS Beagle, během něhož zformuloval svou teorii o výběru druhů 1870 – Řím se stal hlavním městem sjednocené Itálie. 1871 – Mormonský vůdce Brigham Young je zatčen pro bigamii 1906 – Kanadský šampion těžké váhy boxer Tommy Burns porazil v Los Angeles amerického vyzyvatele "Fireman" Jim Flynn K.O. v 15 kolech a udržel si svůj titul Mistra světa 1924 – Ženevské protokoly, usnesení Společnosti národů o mírovém řešení mezinárodních konfliktů, v Ženevě podepsalo 21 zemí světa. 1925 – Americká tanečnice Josephine Bakerová poprvé vystupuje v Paříži v La Revue Nègre v divadle Théâtre des Champs-Élysées 1928 – Josemaría Escrivá de Balaguer založil Opus Dei. 1939 – Kapitulace polských obránců poloostrova Hel 1944 – Varšavské povstání: Varšavská Zemská armáda se vzdala německým jednotkám. 1958 – Guinea vyhlásila nezávislost na Francii. 1986 – V Černobylu se při stavbě ochranného sarkofágu zřítil vrtulník Mi-8. 1997 – Byla podepsána Amsterodamská smlouva.

Narození

Česko náhled|upright|Jana Novotná (* 1968) náhled|upright|Adam Vojtěch (* 1986) 1595 – Pavel Konopeus, augustiniánský řeholník, zakladatel tiskárny v České Lípě († 12. října 1635) 1704 – František Ignác Tůma, skladatel († 30. ledna 1774) 1710 – František Antonín Grimm, barokní architekt († 17. ledna 1784) 1809 – Antonín Emil Titl, kapelník a hudební skladatel († 21. ledna 1882) 1859 – Josef Seidel, fotograf († 21. října 1935) 1882 – Josef Havlín, československý politik († 2. prosince 1945) 1883 – Rudolf Kauschka, turista, horolezec a spisovatel německé národnosti († 2. dubna 1960) 1886 – František Slunečko, generál, legionář, vojenský velitel Čech při Pražském povstání († 10. prosince 1963) 1890 – Felix Zrno, sbormistr, hudební skladatel a pedagog († 11. března 1981) 1895 – Otakar Vočadlo, lingvista († 24. ledna 1974) 1909 – Ivan Otto Mikšovič, skaut, novinář a spisovatel († 30. srpna 1987) 1912 – Frank Malina, česko-americký vědec a vynálezce († 9. listopadu 1981) 1914 Božena Dobešová, sportovní gymnastka, stříbrná medaile LOH 1936 († 28. listopadu 1990) Dalibor Hanes, předseda Federálního shromáždění († 16. prosince 2007) 1915 – Josef Paukert, malíř († 1991) 1920 – Bohumil Šimon, ekonom a politik († 21. listopadu 2003) 1922 – Otmar Mácha, hudební dramaturg, hudební skladatel a režisér († 14. prosince 2006) 1925 – Alois Piňos, hudební skladatel († 19. září 2008) 1931 Richard Novák, operní pěvec (bas), skladatel, varhaník Josef Koníček, choreograf († 3. dubna 2010) 1933 – Karel Hála, zpěvák († 6. července 2008) 1943 – Jiřina Fuchsová, básnířka, překladatelka, novinářka 1946 – Jaroslav Pešán, veterinář a politik 1947 – Zuzana Burianová, herečka a zpěvačka († 25. října 2022) 1948 Olga Matušková, zpěvačka a herečka Petr Štěpánek, herec 1952 Jaroslav Palas, politik, ministr, hejtman Jan Švejnar, česko-americký ekonom 1954 Roman Skamene, herec Marcel Vašinka, herec 1956 Jaromír Jermář, historik a politik Martin Smrček, zoolog 1965 Josef Polášek, herec 1968 – Jana Novotná, tenistka († 19. listopadu 2017) 1975 Ivan Hladík, textař Petr Pála, tenista 1984 Jiří Fleišman, fotbalista Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny 1986 – Adam Vojtěch, právník a politik, bývalý ministr zdravotnictví

Svět náhled|upright|Mahátma Gándhí (* 1869) náhled|upright|Annie Leibovitz (* 1949) náhled|upright|Sting (* 1951) 1452 – Richard III., anglický král († 22. srpna 1485) 1470 Eduard V., anglický král († 29. července 1483) Isabela Aragonská (1470), portugalská královna († 23. srpna 1498) Isabela Aragonská (1470–1524), milánská vévodkyně († 11. února 1524) 1538 – Karel Boromejský, italský biskup, kardinál a světec († 3. listopadu 1584) 1582 – August Falcko-Sulzbašský, německý hrabě († 14. srpna 1632) 1591 – Markéta Gonzaga, vévodkyně lotrinská († 7. února 1632) 1616 – Andreas Gryphius, německý básník a dramatik († 16. července 1664) 1626 – Marin Getaldić, chorvatský matematik a fyzik († 11. dubna 1626) 1673 – Luisa Františka Bourbonská, nejstarší uznaná dcera Ludvíka XIV. Francouzského († 16. června 1743) 1727 – Ignaz Schiffermüller, rakouský entomolog († 21. června 1806) 1741 – Augustin Barruel, francouzský jezuita a polemický publicista († 5. října 1820) 1754 – Louis-Gabriel de Bonald, francouzský filozof a politik († 23. listopadu 1840) 1798 – Karel Albert Sardinský, sardinsko-piemontský král († 28. července 1849) 1800 Francis Kiernan, britský anatom a lékař († 31. prosince 1874) Felix Schwarzenberg, rakouský politik († 4. dubna 1852) Nat Turner, americký vůdce povstání proti otrokářům († 11. listopadu 1831) 1832 – Edward Burnett Tylor, anglický antropolog († 2. ledna 1917) 1836 – Otilie Malybrok-Stielerová, německá překladatelka české poezie († 19. září 1913) 1837 – Reinhold Wilhelm Buchholz, německý herpetolog a karcinolog († 17. dubna 1876) 1839 – Hans Thoma, německý malíř a grafik († 7. listopadu 1924) 1843 – Paul Gaffarel, francouzský historik († 27. prosince 1920) 1847 Paul von Hindenburg, německý vojevůdce, říšský prezident Výmarské republiky († 2. srpna 1934) Sergej Něčajev, ruský filozof a anarchista († 1882) 1851 – Ferdinand Foch, francouzský vojevůdce († 20. března 1929) 1852 Hugo II. Logothetti, rakousko-uherský diplomat († 3. srpna 1918) William Ramsay, skotský chemik, nositel Nobelovy ceny za objev vzácných plynů († 23. července 1916) 1854 – Patrick Geddes, skotský biolog, sociolog, filantrop a průkopník urbanismu († 17. dubna 1932) 1859 – Josef Seidel, německý fotograf († 21. října 1935) 1864 – Alfred Roller, vídeňský scénograf, malíř, grafik a pedagog († 21. června 1935) 1867 – Božena Slančíková-Timrava, slovenská prozaička a dramatička († 1951) 1869 – Mahátma Gándhí, indický politik († 30. ledna 1948) 1871 – Cordell Hull, ministr zahraničních věcí USA († 23. července 1955) 1879 – Wallace Stevens, americký básník († 2. srpna 1955) 1882 – maršál Boris Michajlovič Šapošnikov, sovětský vojenský teoretik, náčelník generálního štábu Rudé armády († 26. března 1945) 1886 – Džisaburó Ozawa, viceadmirál japonského císařského námořnictva († 9. listopadu 1966) 1887 – Violet Jessop, britská stevardka, přežila ztroskotání tří lodí († 5. května 1971) 1890 – Groucho Marx, americký komik († 19. srpna 1977) 1895 – Bud Abbott, americký herec, producent a komik († 24. dubna 1974) 1896 – Jacques Duclos, francouzský komunistický politik († 25. dubna 1975) 1901 – Alice Prin, „Kiki – královna Montparnassu“, modelka pařížských umělců, zpěvačka v nočních klubech, herečka a malířka († 29. dubna 1953) 1902 Karl Gustav Bruchmann, německý archivář, filolog a historik († 20. března 1967) Leopold Figl, kancléř Rakouska († 9. května 1965) Toivo Loukola, finský olympijský vítěz 1928 († 10. ledna 1984) 1904 Graham Greene, anglický spisovatel († 3. dubna 1991) Lál Bahádur Šastrí, premiér Indie († 11. ledna 1966) 1905 – Franjo Šeper, chorvatský arcibiskup a kardinál († 30. prosince 1981) 1907 Ivan Bahrjanyj, ukrajinský spisovatel († 25. srpna 1963) Sergej Kruglov, sovětský ministra vnitra († 6. července 1977) Alexander Robertus Todd, skotský biochemik, Nobelova cena za chemii 1957 († 10. ledna 1997) 1909 – Margita Figuli, slovenská spisovatelka a překladatelka († 27. března 1995) 1911 – Tilly Fleischerová, německá olympijská vítězka v hodu oštěpem († 14. července 2005) 1912 – Frank Malina, Američan českého původu, zakladatel JPL († 9. listopadu 1981) 1914 – Jan Nowak-Jeziorański, polský odbojář, novinář a politik († 20. ledna 2005) 1922 – Hans Günther Mukarovsky, rakouský afrikanista († 29. listopadu 1992) 1928 – Geert Hofstede, nizozemský sociolog († 12. února 2020) 1929 – Howard Roberts, americký kytarista († 28. června 1992) 1933 – John Gurdon, britský vývojový biolog, Nobelova cena 2012 († 7. října 2025) 1935 – Omar Sívori, argentinský fotbalista naturalizovaný v Itálii († 17. února 2005) 1939 – Jurij Glazkov, sovětský kosmonaut ruské národnosti († 9. prosince 2008) 1940 – Gheorghe Gruia, rumunský házenkář († 9. prosince 2015) 1941 Viliam Roth, slovenský novinář a politik († 20. března 2023) John Sinclair, americký básník a aktivista († 2. dubna 2024) 1944 – Abas Arslanagić, jugoslávský házenkář 1945 Martin Hellman, americký kryptolog Don McLean, americký zpěvák-skladatel a kytarista Wando, brazilský zpěvák a kytarista († 8. února 2012) 1948 Donna Karan, americká módní návrhářka Avery Brooks, americký herec, jazzový a operní zpěvák Persis Khambattaová, indická modelka a herečka († 18. srpna 1998) 1949 Richard Hell, americký zpěvák, baskytarista, skladatel a spisovatel Annie Leibovitz, americká fotografka 1950 Antonio Di Pietro, italský politik Mike Rutherford, anglický hudebník 1951 Sting, anglický zpěvák a hudebník Romina Power, americká zpěvačka 1955 Phil Oakey, anglický zpěvák a člen skupiny The Human League Ján Gabriel, slovenský politik, bývalý poslanec Norodom Arunrasmy, kambodžská princezna 1957 – Kate St John, anglická hudebnice, zpěvačka, skladatelka a producentka