Johann Georg Grassel (4. dubna 1790, Nové Syrovice u Moravských BudějovicMatriční záznam o narození a křtu – 31. ledna 1818, Vídeň, popraven), česky též Jan Jiří Grasel, byl loupežník a vrah, který působil na pomezí jižních Čech, jižní Moravy a Rakouska.
Život Narodil se 4. září 1790 v Nových Syrovicích do neutěšených poměrů. Jeho otec Thomas Graßl (* 1763) byl propuštěný soudní posel, matka Regina Fleischmannová (* 1768) byla dcerou pohodného (rasa), což bylo tehdy všeobecně opovrhované povolání. Z důvodů všeobecného vyčlenění z venkovské selské společnosti se rasové stýkali s tuláky a zloději. Sami si také nezřídka dopomáhali krádežemi. Johann byl veden k loupežnému řemeslu už svým otcem. Jeho odvaha z něj učinila brzy nebezpečného zločince a na jeho dopadení byla vypsána odměna.
K jeho chycení se nabídl muž jménem David Mayer, který se za pomoci bývalé Graslovy milenky (Grasel měl úspěch u žen) vetřel do jeho blízkosti a nabídl, že mu dopomůže k útěku do Slezska. Grasel nabídku přijal a padl přímo do Mayerem připravené pasti. Byl chycen roku 1815. Soudní proces, ve kterém byl odsouzen za dvě vraždy a přes dvě stě loupeží a krádeží, trval téměř tři roky. Když byl roku 1818 popraven na vídeňském náměstí a spatřil dav, který se na něj přišel podívat, prohlásil prý: „Ježiš, tolik lidí.“ To měla být jeho poslední slova.
Legenda vlevo|náhled|Chycená Graselova parta na litografii Adolfa Friedricha Kunike.Okolo Grasla vyrostla brzy po jeho smrti rozsáhlá legenda. V Rakousku je díky mnoha románům, písním a lidovým pověstem znám jako šlechetný loupežník, který bohatým bral a chudým dával. Podobné pověsti byly tradovány též na jižní Moravě, a v jižních Čechách, ale převážně mezi německým obyvatelstvem.
V českém jazykovém prostředí byla jeho pověst zpočátku spíše opačná. Právě proto se v češtině jméno Grasel v počeštěném tvaru „grázl“ používá jako nadávka k označení člověka lumpa, lotra, zloděje, násilníka, hrubiána či dokonce vraha.
Nejpozději po druhé světové válce se však postupně začal stávat populárním i v českém jazykovém prostředí. Po Graselovi byly pojmenovány některé terénní útvary a přírodní lokality. Graselův příběh zpracovává třetí epizoda českého seriálu Slavné historky zbojnické (1985); Grasela zde ztvárnil Ivan Vyskočil. Na začátku 21. století pak Graselova idealizace vedla v severním Rakousku, na jihozápadní Moravě a také v oblasti Česká Kanada k vybudování několika turistických stezek. Z čistě propagačních důvodů byly nazvány „Graselova stezka“. Stezky jsou vyznačeny v místech, kde Grasel pobýval nebo loupil se svou bandou.
Odkazy
Reference
Literatura
Šrámková, M. – Zbojnické a loupežnické postavy a motivy v české vypravěčské tradici. Národopisné aktuality 16, 1979, s. 99–106. Johann Georg Grasel. Räuber ohne Grenzen. Vyd. H. Hintz. Horn-Waidhofen an der Thaya 1999, 3. vydání.
Související články Graselova stezka Nové Syrovice Graselova stezka Vratěnín
Externí odkazy
životopis Stezky procházející místy, kde Grasel loupil
Kategorie:Čeští loupežníci Kategorie:Čeští vrazi Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Narození v Nových Syrovicích Kategorie:Narození 4. dubna Kategorie:Narození v roce 1790 Kategorie:Úmrtí v roce 1818 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Úmrtí 31. ledna Kategorie:Muži