Uvulární vibranta je souhláska, vyskytující se v některých jazycích.
Obvykle se řadí mezi tzv. rhotické (erové) souhlásky.
Způsob artikulace: kmitavá souhláska (vibranta). Vytváří se kmitáním jazyka. Místo artikulace: uvulára. Uzávěra se vytváří mezi zadní částí jazyka a uvulou (čípkem). Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou. Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky (po uvolnění uzávěry). Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic. Znělost: Znělá souhláska – při artikulaci hlasivky vibrují.
Vyskytuje se v celé řadě jazyků, např. v mnoha francouzských dialektech (je někdy známa jako francouzské r, přestože ve spisovné francouzštině se tento foném vyslovuje spíše jako znělá uvulární frikativa), v hebrejštině (např. ירוק), okcitánštině (např. parts), němčině, evropské portugalštině a celé řadě dalších jazyků. Řada mluvčích češtiny takto realizuje hlásku, zapisovanou písmenem /r/, tato hláska je však ve správné výslovnosti alveolární vibranta a jiná výslovnost je vnímána jako vada řeči, tzv. rotacismus.
Kategorie:Souhlásky Kategorie:Uvulární souhlásky